U týmu jste od léta. Jak rychle jste se s kádrem seznámil?

Začátky byly trochu komplikované, protože se zpožďovalo předávání informací. A ani jsme v létě neabsolvovali žádné soustředění, což mělo určitě vliv na výkonnost hráčů v průběhu podzimní části.

Jak tedy vypadaly tréninky?

Společně trénovaly ročníky 96, 97 a 98. První dva obsadily dvě soutěže staršího dorostu U19 a jednotlivci z osmnáctky vypomáhali mladšímu dorostu. Trénink narušilo špatné počasí, tři týdny byl výpadek, a také jsme měli hodně zraněných hráčů. V rámci přípravy jsme odehráli sedm přátelských zápasů, poslední tři proti celkům mužů. Nejvíce tréninkových jednotek absolvovali Richard Tichý, Radek Svoboda a Tomáš Košut. To také byli hráči, kteří patřili k oporám týmu a odehráli na podzim plný počet minut. Jen o něco málo méně, po střídáních v závěrech zápasů, odehráli Tomáš Trčka, David Vu Van a Kamil Redek.

To byli zřejmě profiloví hráči devatenáctky. Jak by vypadala ideální jedenáctka podzimu?

V brance Dominik Kunický nebo Vojtěch Bíza, v obraně Redek, Svoboda, Kurdík, Košut a Kacr, na postu defenzivního záložníka Tichý, záložníci Trčka, Simonyi a Vu Van se střídáním Suským a Radkovičem, v útoku Florus, střídali Pohanka a Novák. Určitě by do sestavy patřili Dan Bílek a Tomáš Horčička, ale byli od léta zranění a neodehráli ani minutu.

I to byl možná faktor, kvůli kterému jste na podzim neuhráli víc bodů.

Skončili jsme jedenáctí mezi čtrnácti účastníky soutěže, ale jen těsně před Spartou Brno a HFK Olomouc. Jen poslední Líšeň je od této trojice bodově vzdálená. Před námi nejblíže jsou Vítkovice o tři body, další celky jsou nám již dost bodově vzdálené.

Když se podíváme na výsledky, úvodní výhra s Vítkovicemi vás asi zbytečně namlsala…

To nám uškodilo, protože až později se ukázalo, že loňský mistr z Vítkovic letos tak dobrý není. Druhou a poslední výhru jsme zaznamenali až v šestém zápase v Líšni a třikrát jsme se o body rozdělili po remízách s Hodonínem, v Šumperku a na Spartě Brno. S některými zápasy jsem byl spokojený, i když skončily naší porážkou s Havlíčkovým Brodem (1:2), s Vyškovem (2:3), s Frýdkem-Místkem (0:1). Neměli jsme v nich moc štěstí, slušely by jim remízy.

Co se na podzim 2014 devatenáctce podařilo?

Odehrát důstojně dvě soutěže s omezeným počtem hráčů, i když jsme někdy hráli souběžně áčko v dorostenecké lize a béčko v dorostenecké divizi. Vždy jsme nastupovali kompletní, nikdy v desíti.

A co se nepovedlo?

Nepodařilo se všechny hráče přesvědčit o tom, že hrají kvalitní soutěž a pokud se chtějí někam výkonnostně dostat, musejí odevzdat všechno v tréninku i v mistrovských zápasech. V tomto směru měli příkladnou morálku třeba Radek Svoboda a Richard Tichý.

Když se podíváme na skóre, dvanáct vstřelených branek, to byl druhý nejnižší počet v lize…

Z toho třetinu, čtyři branky, vsítil Richard Simonyi, dvakrát se trefil Tomáš Novák, o zbytek se podělilo dalších šest hráčů. Naše střelecká produktivita nebyla zrovna vysoká, to je fakt. Ani dobré gólové přihrávky Tichého nebo Trčky nekončily gólem tak často, jak bychom si představovali.

Mluvil jste o marodce. Kdo kromě Bílka s Horčičkou chyběl nejvíce?

Často jsme museli postrádat tahouny družstva Nováka, Kunického, Simonyiho, Floruse, Kacra a Radkoviče. Permanentně bylo zraněných zhruba deset hráčů, pět, šest každý víkend. Někteří hráli se sebezapřením, abychom mohli nastoupit kompletní.

Co čeká devatenáctku MSK v nejbližších týdnech?

Trénovat chceme až do dvacátého prosince, jsou ale problémy se zraněními a doháněním školních povinností. Zahájit přípravu na jaro plánujeme ve druhém lednovém týdnu.

S jakými cíli půjdete do jara?

Chceme se dobře připravit na odvety a dosáhnout na jaře na více než bylo podzimních devět bodů.

JAROSLAV HÝBNER