Radim Diviš: Čtyři černoši v týmu? Je s nimi sranda

Dvaadvacetiletý fotbalový záložník Radim Diviš se z Břeclavi dostal s fotbalem po celé republice. Působil v severních Čechách, na severu i jihu Moravy. Nyní běhá po trávníku na slovensko-maďarském pomezí v dresu druholigové Dunajské Stredy. Ta loni spadla z Corgoň ligy a chce se vrátit za pomoci několika zahraničních posil co nejrychleji zpět.

Jste takový fotbalový cestovatel. Máte už sečteno, kolik klubů jste za kariéru prošel?

Cestovatel? No, párkrát už jsem to slyšel. Je pravda, že jsem toho prošel celkem dost. Kdyby mi někdo v patnácti řekl, kde všude budu hrát, tak bych mu asi nevěřil. Pokud vím, vystřídal jsem asi sedm klubů. Ale kdybych počítal i zkoušky, bylo by jich ještě víc.

Který klub máš tedy momentálně zapsaný v papírech jako mateřský?

V Česku jsem stále hráč Karviné, do zahraničí jsem ale mohl odejít jako volný hráč. Tam jsem nyní hráč Dunajské Stredy.

Naposledy, co jsme se bavili, jste do Dunajské Stredy z administrativních důvodů nemohl přestoupit. Kde jste tedy strávil poslední půlrok?

Docela mě mrzí, že jsem do Dunajské Stredy nemohl kvůli administrativním důvodům už před půl rokem. Musel jsem si na ten půlrok vybrat mezi Hlavicí v ČFL a Karvinou ve druhé lize. Zpět do Karviné jsem nechtěl, takže jsem se na chvíli vrátil do severočeské Hlavice.

Jak se vám tedy dařilo na Liberecku?

Hlavice je pro mě ukončená kapitola. K hlavickému týmu můžu jen říct, že tam byla výborná parta, ale to je opravdu vše. Už se k tomu nechci vracet.

Měl jste tedy po ukončení angažmá v Hlavici jasno, kam zamíříte? Slováci měli stále zájem?

V průběhu jara se mi ozvalo pár klubů, měl jsem nabídku i z druhé české ligy. I ze Slovenska byl zájem. Ale s Dunajskou Stredou jsme byli celou dobu v kontaktu, měli stále zájem. Tak jsme se dohodli. Jsem rád, že jsem v létě mohl odejít právě tam.

Dunajská loni sestoupila z první slovenské ligy. Jak je na tom klub o patro níž? Jsou ambice opět na postup do Corgoň ligy?

Je škoda, že tým sestoupil. Ambice jsou teď postoupit zpět do první ligy, ale bude to těžké. Soutěž je plná kvalitních soupeřů. Doufám, že se nám to podaří a vrátíme se mezi slovenskou elitu.

V Dunajské Stredě je spousta fotbalistů černé pleti. Berou tě tam vůbec jako cizince?

Jo, teď jsou tu dokonce čtyři. Je s nimi sranda. Hraje s námi i mladší bratr Leonarda Kweukeho, má dokonce podobný styl hry jako jeho bratr. Také je útočník. Ještě jsou tu i dva Bosňané. Já jsem sice ze zahraničí, ale rozdíl je jen v tom, že mluvím česky. Jinak to nevnímám. Máme tu také několik kluků, kteří mluví maďarsky, tak se od nich snažím něco pochytit.

V Dunajské Stredě se klub potýkal paradoxně s vlastním městem, které mu vypovědělo smlouvu a vypnulo přívod energií. Už je všechno v pořádku? Nebo spory stále trvají?

Nějaké problémy s městem se řešily, ale tohle je spíš otázka pro jiné. My hráči řešíme jen fotbal a snažíme se maximálně trénovat. Teď všechno funguje, takže se klub s městem snad nějak dohodl.

Existuje nějaká záložní varianta, že byste hrávali svá domácí utkání někde jinde?

I tohle jsem slyšel, že bychom měli hrát někde jinde. Ale zůstáváme na městském stadionu. První ligové domácí zápasy jsem hráli normálně v Dunajské Stredě.

Do Břeclavi to máte ze svého působiště 120 km. Jak to řešíte? Dojíždíte nebo bydlíte na Slovensku?

Mám to relativně kousek, takže je to dobré. Ale přece jen bydlím přímo v Dunajské. Každý den jezdit autem by asi taky nebylo moc dobré, byl bych z každodenního cestování dost unavený.