Hned dvanáct hodin mohli v pondělí strávit lidé s malířem Antonínem Vojtkem. Ten uspořádal ke svým sedmasedmdesátým narozeninám vernisáž plakátů a pozvánek, které za padesát let své tvorby ke svým výstavám vydal. Popřát autorovi přišly desítky lidí, jeho známí, obdivovatelé a hlavně dobří přátelé.

„Výstava je trochu netypická. Za prvé otec vystavuje s dcerou, a tentokrát to není až tak o obrazech, ale spíše o plakátech či pozvánkách na výstavy za padesát let mé výtvarné činnosti. Je toho mnoho neobvyklého najednou,“ usmíval se Vojtek, pro nějž, jak tvrdí, jsou jeho mladší žena Jitka i jejich dcera Julie skvělým zdrojem energie.

„Člověk žije tak dlouho, dokud má pro co. A se ženou ještě chceme udělat kalendáře s deseti významnými muži, takže plány do budoucna mám,“ prozradil Vojtek.

Vzpomínky autora

Na stěnách Galerie 99 si zájemci mohou až do konce února prohlédnout i několik desítek let staré pozvánky či zajímavé plakáty, které psal Vojtek ještě ručně. Na mnoha se už podepsal zub času. Nechybí ani staré a novější novoročenky, které mnoho lidí v celé republice najde vždy ke konci roku ve svých schránkách. „Dokonce tady mám pozvánku na svoji úplně první samostatnou výstavu z roku 1965,“ nalákal na zajímavé ukázky z minulosti.

Jak sám přiznává, nejvíce obrazů maloval v mládí. „Ale kvantita není všechno. Jde i o kvalitu, a ta je nejlepší v současné době. Vždycky říkám mladým autorům, malujte třicet čtyřicet let, a pak už to bude dobré,“ přidal dobrou radu pro všechny začínající umělce.

Na výstavě ukazuje svá dílka i Vojtkova dcera Julie, která se už odmalinka také věnuje umění. Tentokrát návštěvníkům galerie předvádí malbu na hedvábí.

„Začala jsem se této technice věnovat asi před třemi lety, když jsem byla v lázních. A jsem moc ráda, že můžu s taťkou vystavovat k jeho narozeninám,“ byla spokojená Julie Vojtková, která se návštěvníkům představuje tvorbou, u níž by mnoho lidí možná ani nepoznalo, že je ještě od dítěte.

Známí i přátelé

Na netradiční vernisáži se během pondělí vystřídala řada hostů. „Přišla jsem s manželem, který s Antonínem Vojtkem spolupracuje. Ale jeho tvorbu sledujeme už aspoň dvacet let. Na jeho výstavy chodíme pravidelně. Díváme se, jak se jeho styl vyvíjí a jak se jeho obrazy mění,“ prozradila Ludmila Grégrová z Velkých Pavlovic důvod, proč na výstavu zavítala.

Nápad na dvanáctihodinovou vernisáž se jí moc líbil. „Není to špatný nápad, protože každý má čas jindy. A navíc je to tady celkem malé, takže se tu alespoň může vystřídat více návštěvníků,“ dodala.

„Dostali jsme pozvánku a navíc se s panem Vojtkem známe. Proto jsme sem zavítali. Máme od něj doma dokonce obraz. Každý jeho obraz je něčím zajímavý,“ netajila se další návštěvnice Dagmar Sochůrková, jež také přišla malíři popřát.

Přestože Antonín Vojtek nechystá pro letošní rok žádnou další svoji autorskou výstavu, netají se tím, že se přeci jen jeho fanoušci nějaké dočkají. „Loni jsme toho měli hodně. Letos chceme více oddechovat. Ale ono se určitě zase něco zcela nečekaného vyvrbí,“ řekl tajemně o svých plánech malíř jižní Moravy.