Obdiv ladovské tvorby a vzpomínky na socialismus spojuje Roháč ve své fantazii už po druhé. „Téma Ladění Rusic jsem měl po nějakou dobu za uzavřené. Jenže lidé posílali náměty i připomínky týkající se politického podtextu obrázků. To mě donutilo přemýšlet. V duchu jsem se do Rusic vrátil a začaly vznikat nové kresby. Některé žánrové, jiné humorné, ale i ty laděné politicky," vysvětloval Roháč.

Podle něj je politika nedílnou součástí doby a ovlivňuje životní příběhy. Tím také vysvětluje vznik dalších čtyřiapadesáti kreseb.

První cyklus obrazů vyšel jako nástěnný kalendář pro minulý rok. Nové obrázky chce nabídnout jako doprovod stolního kalendáře. Peníze na jeho vydání shání pomocí crowdfundingu (drobnějších příspěvků od lidí – pozn. red.).

Přestože vládu soudruhů výtvarník nepovažuje za dobu, na kterou vzpomíná v dobrém, snaží se, aby jeho ohlédnutí byla pohodová a co nejlaskavější. „Čas obrušuje hrany a v paměti zůstávají momenty, nad nimiž se dnes spíš už jen pousmějeme. Třeba vzpomínce, jak jsme nakupovali v pojízdné prodejně, pochodovali v lampionovém průvodu, nacvičovali na spartakiádu nebo stáli ve frontě na Rubikovu kostku," uvedl Roháč.

Ten se inspiroval především rukopisem Josefa Lady, které na svých obrázcích cituje a vytváří různé variace známých motivů. Příznivce techniky a automobilismu potěší zpodobněné rarity, jako byl Oltcit, Robur, „erkupéčko", Moskvič, „hadrák", Simson nebo Jawa Bizon. Veteránů lze na obrázcích najít téměř sedmdesát.

Zájemci o kalendář s vesele laděnými vzpomínkami na neveselé časy si jej mohou předplatit na internetu. Přispějí tak na jeho vydání. „Pokud by se nepodařilo vybrat potřebnou částku, peníze se vracejí zpět," ujistil Roháč.

Devětačtyřicetiletý výtvarník se věnuje ilustrování dětských knih a další tvorbě pro děti. I té vzdělávací. Výtvarně doprovází historická témata programů pro školy. Na jeho obrázky lze narazit i na zdech dětských domovů, nemocnic nebo knihoven. V současné době žije i pracuje v Praze. Známý je i jako autor komiksů a ilustrátor dětské edice 
s názvem Děsné české dějiny.

LENKA NEJEDLÍKOVÁ