Následně vyšlo najevo, že pes není očkovaný ani zaevidovaný na úřadě. Bezdomovec podezřelý z několika přestupků se bude zpovídat u správního řízení. Brněnští strážníci se od začátku roku s pokousaným člověkem od psa setkali už třikrát.

Podle mluvčího brněnských strážníků Pavla Šoby jsou útoky psů na lidi v Brně spíš ojedinělé. „Ročně se zabýváme třemi až pěti případy. Daleko častěji útočí agresivní psi na jiné psy. Často se stává, že někteří bezdomovci nezřídka vinou opilosti ztrácejí kontrolu nad svými psy. Zejména to bývá problém v okolí hlavního nádraží. Zvířata potom děsí kolemjdoucí," uvedl mluvčí.

S příchodem jara a teplých dnů naroste i počet kontrol strážníků. Hlídky městské policie se loni v Brně zabývaly více než patnácti sty přestupky spojenými s venčením na volno. „Pes musí být na vodítku nebo mít nasazený náhubek. I volně pobíhajícího psa s košem musí majitel zvládat natolik, aby poslouchal základní povely v jakékoli situaci. V opačném případě porušuje pejskař vyhlášku a hrozí mu pokuta až třicet tisíc korun," vysvětlil Šoba.

Do pěti případů pokousání člověka psem za rok řeší i břeclavští strážníci, kteří se na venčící pejskaře zaměřují kontrolními akcemi v průměru jednou za čtvrt roku. „Většinou pes poraní člověka v situaci, kdy se snaží ochránit svého psa během rvačky s jiným psem. Přímo na lidi zaútočí pes jen asi ve třetině případů," vysvětlil mluvčí břeclavských strážníků Zdeněk Novák.

Znojemští strážníci vyráželi v březnu k pokousaným dětem od psů. Ke zranění přišel chlapec, který šel kolem psa uvázaného k plotu u supermarketu v Jarošově ulici. „Pes na něj najednou vyskočil. Útokem mu způsobil krvácivou ránu na břiše," přiblížil strážník Petr Hladký.

I tímto případem se bude zabývat přestupková komise, protože došlo k porušení vyhlášky, podle které musí mít psi při pohybu na veřejném prostranství náhubek nebo být na vodítku. „Od začátku roku jsme zaznamenali přes padesát porušení této vyhlášky," doplnil Hladký.

Podle brněnského výcvikáře psů Karla Aufa prý útočí mnohem častěji menší psi, kteří se v porovnání s těmi většími nechají snáz vyprovokovat. „Lidé napadení jorkšírem nebo čivavou ani nehlásí. Většinou jde jen o štípnutí nebo malou tržnou ranku. Majitelé těchto psů často podceňují situaci a na své mazlíčky nedohlíží," řekl.

Podle Aufa neexistují vyloženě agresivní plemena. „Pokud pes zaútočí, je za tím nějaká špatná zkušenost. Někdo ho třeba týral nebo ho na ulici srazilo auto. Mnohdy se psi nesnesou navzájem," vysvětlil.

Čivava loni zaútočila i na Brňanku Anetu Jelínkovou. „Hryzla mě bolestivě do prstu, když jsem ji chtěla pohladit. Nijak jsem to neřešila. Vadí mi větší psi, kteří volně pobíhají po venku bez náhubku. Nejvíc si dávám pozor na pitbuly a ovčáky. Jeden mě totiž jako dítě málem utopil v Brněnské přehradě," sdělila.

Člověk by měl podle Aufa v klidu reagovat na chování psa. „Když zavrčí, je lepší pomalu odcouvat. Důležité je neutíkat, aby pes nedostal pocit, že člověk je kořist. Pokud psa dráždí například sportovec běžící kolem, dotyčný by měl raději zpomalit nebo úplně zastavit," doplnil Auf.