„Minulý víkend jsme na Znojemsku pokutovali čtyřiatřicet řidičů. Devět z nich překročilo rychlost závažně. Jednomu jsme naměřili 155 kilometrů v hodině," informovala tamní policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová.

Výjimkou nejsou na jihomoravských silnicích ani řidiči jedoucí přes sto osmdesát. Podle statistik loni počet dopravních nehod zaviněných rychlou jízdou klesl, přesto jde o druhou nejčastější příčinu.

Jedním z nejproblematičtějších míst v kraji je silnice mezi Brnem a Svitavami. Je hodně vytížená, přesto některé úseky svádějí řidiče k překračování nejvyšší povolené rychlosti. „Silnice kapacitně nedostačuje, řidiči na ní často předjíždějí. Těsně před Brnem jezdí v ojedinělých případech i dvěstěkilometrovou rychlostí," uvedl policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Ze Svitav do Brna jezdí každý týden i jeden ze studentů Mendelovy univerzity. „Rád řídím v noci, když není skoro žádný provoz. Před Brnem občas jedu i sto šedesát. Pokutu jsem zatím nedostal. Je mi ale jasné, že by mi rovnou sebrali řidičský průkaz," řekl mladík, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenovaný. Redakce ale jeho jméno zná.

Místa se mění

Podle studenta lidé o místech, kde policisté měří nejčastěji vědí, a vždy tam zpomalí. Jakmile je minou, vrátí se k původnímu způsobu jízdy. „Je pravda, že máme jeden vytipovaný úsek u Perné. Silnice má tři pruhy a řidiči se tam často předjíždějí. Jinak policisté měří všemi způsoby a místa střídají," uvedl blanenský policejní mluvčí Petr Nečesánek.

Místa, kde řidiči často překračují rychlost, se podle krajské policejní mluvčí Petry Vedrové mění. „Není to tak, že by v jednom úseku jezdili rychle. Na změny reagujeme nasazením aut s měřícím zařízením," dodala Vedrová.

Neoznačená policejní auta s radary mohou za jízdy změřit i řidiče jedoucí v protisměru. Pokud překročí povolenou rychlost, tak ho zastaví nebo dají pokyn jiné hlídce. „Nejvyšší rychlost jsme ve znojemském regionu naměřili loni v srpnu německému motorkáři. Jel 220 kilometrů v hodině," řekla Drahokoupilová.

Města mají radary

Kromě hlavního tahu ze Svitav do Brna je nechvalně vyhlášená i silnice číslo 53 mezi Znojmem a Pohořelicemi. Mezi lidmi si vysloužila přezdívku silnice smrti. Za časté nehody řidičů na ní může rychlost i špatný technický stav.

V březnu u Suchohrdel poblíž Miroslavi zemřeli čtyři mladí lidé, minulý týden v podobných místech srazilo nákladní auto devítiletého chlapce. „Rychlost měříme téměř denně. Řidiči přesto běžně překračují i povolenou dálniční rychlost," upozornila Drahokoupilová.

tresty za rychlost
Překročení rychlosti v obci o čtyřicet kilometrů a mimo ni o padesát policisté předávají ke správnímu řízení. Řidičům hrozí pokuta pět až deset tisíc korun, pět bodů a zákaz řízení na šest až dvanáct měsíců. Za překročení rychlosti o dvacet kilometrů v obci a třicet mimo ni dostanou řidiči tři body a pokutu od dvou a půl do pěti tisíc korun.

Silnice smrti končí v Pohořelicích. Vedení města tam už před lety umístilo dva radary. „Myslím, že se nám podařilo řidiče usměrnit. Místní o radarech vědí, takže většinou pokutujeme cizí řidiče," uvedl Ivan Březina z odboru dopravy a silničního hospodářství. Radary mají například i v Židlochovicích nebo Rosicích na Brněnsku.

Na opačný problém si stěžují lidé v Kuřimi. Většinu dne je město ucpané a auta ani nemůžou překročit povolenou rychlost. Jízdu řidičů přesto kontroluje semafor, který reaguje na jejich rychlost. „Svítí červeně a pokud řidič jede podle předpisů, tak se rozsvítí zeleně," popsal starosta Drago Sukalovský.

Několikrát za rok při preventivních akcích mohou policisté řidiče kontrolovat i ze vzduchu. „Vrtulník rychlost změřit nedokáže. Používáme ho k dohledu. Kontrolujeme z něj přejíždění přes plnou čáru a podobné přestupky," popsal Nečesánek.

Záznamy z kamery vrtulníku sleduje policejní hlídka na zemi, která řidiče zastavuje.

DOMINIKA VÁGNEROVÁ