Nanečisto

Výše zmíněné hodnoty jsou opravdu jen základní, jiné triatlony obsahují dvojnásobné i větší distance. Ale i tak je to výzva, před jejímž zdoláním jsem pořádně nervózní. Ale abych nelhal, v době dovolené jsem si zkusil projet trať na kole a chvíli poté vyběhnout na pětikilometrovou trať. Ať mám alespoň představu. Jen plavání ponechávám osudu…

Jinak žádná speciální příprava, žádné tabletky proti křečím, jen obyčejné trenky na všechny tři disciplíny, bavlněné tričko a půjčené kolo.

K snídani zhltnu dva banány, croissant a jde se na věc. Na startu se potkávám s kolegou sporťákem z brněnské redakce, který se také rozhodl, že si triatlon také zkusí. Stejně jako já se obává nejvíce plavání, přece jen jsme oba spíše běžci-vytrvalci. „Už ať jsem na tom kole," přeje si, když odcházíme po břehu Dyje na start. Pěšky se těch 800 metrů zdá docela dlouhých.

Zbytečné obavy

Musím přiznat, že počasí vyšlo ideálně. Slunečno, vzduch nějakých 25 stupňů a voda jen o tři stupně méně. Bez problémů do ní slézáme. Jeden kámen, druhý a už plavu. Vlastně není řeka vůbec studená. Řadíme se všichni na startu uprostřed Dyje, kde je pískový nános a vody jen pod prsa. Je nás 46 mužů, dvě ženy a 9 plavců ze štafet, které dostaly letos možnost si závod vyzkoušet.

Mám jasno, že plavání kraulem můžu vyloučit. Nemám tu správnou techniku. A vím, že bych to stejně neudýchal. Plavecký styl prsa bude stačit. Celou trasu kraulem uplavala snad jen první pětice závodníků, včetně loňského vítěze Aleše Suského, který je horkým favoritem i letos.

A je tu start, brzy najdu své tempo, dýchám pravidelně a ještě stíhám sledovat dění na břehu. Žádná krize, za ohybem Dyje už vidím cíl, a tak se pomalu přibližuju. Ve vodě jsem strávil nějakých dvanáct a půl minuty a přes všechna očekávání za sebou nechávám asi tucet soupeřů.

Následuje výběh do depa, kde na mě čeká horské kolo a helma. Zběžně se utřít, nazout ponožky, boty, nasadit sporttester, obléct tričko a můžu se vydat na trasu Břeclav-Valtice-Lednice-Břeclav. Vše po silnici. Oproti mému „městskému" kolu je to rozdíl, půjčené kolo jede parádně, v kopcích se sice zadýchám, ale o nějakém zastavení nemůže být řeč. A pokud na kole někoho předjedu, za pár stovek metrů mi to vrátí. Ať si trošku zazávodíme, ne?

Koule na nohou

A tak si držím svou pozici vlastně až do cíle. Kolo mi zabralo přesně hodinu, oproti zkoušce mi tak ušetřilo celou čtvrthodinu. S kolegou sporťákem z Brna se po doběhu do cíle shodujeme, že po cyklistické části přišla ta nejtěžší fáze. Po sesednutí z kola rozhýbat ztuhlé nohy, to je síla. Jako byste měli na nohách připoutané železné koule.

Ale teď už to nejde vzdát, to nejtěžší máme za sebou. Od cíle nás dělí jen pět kilometrů. V běžecké části poprvé poznávám, že mi byl běžecký trénink k něčemu užitečný. To když předbíhám několik soupeřů, kteří na trati jdou krokem a odpočívají. Přestože neběžím zdaleka nějakým závratným tempem, zastavuji jen, když na občerstvovací stanici dostanu láhev s vodou. Pít za běhu jsem se ještě nenaučil. Na trati se potkávám i s brněnským kolegou, už je na cestě zpět do cíle. Plácneme si a běží se dál.

V polovině trati si poprvé na pár metrů ulevím. Zatímco na kole dostaly zabrat stehna a kolena, při běhu začínají pálit lýtka. Ale nic, co by se nedalo vydržet. Podél Dyje mám něco naběhané, znám každý metr. Pár stovek metrů před cílem předbíhám ještě jednoho soupeře, na hodinky už se nedívám.

Běžím tak nějak setrvačností, při průběhu cílem zvedám vítězně ruku, abych zapózoval pro fotografy. „Stačí, dál už běžet nemusíš," volá na mně můj fanklub, když jsem vypadal, že bych si dal ještě nějaký ten kilometr navíc. Běžecká etapa mi zabrala necelých 25 minut. „Umím to ještě o pár minut rychleji," říkám si v duchu. Ale po té cyklistice už to opravdu nešlo.

V cíli přichází velká úleva, smíšená s pocitem dobrého výkonu. Za pár minut už se můžu jen usmívat. Výsledný čas sice jen odhaduju, vypadá to ale víc než dobře. Nakonec je z toho 32. místo ze 46 mužů a čas 1:37:26 hodiny. Pro porovnání, kolega sporťák z Brněnského deníku mě porazil o deset minut.

Žádná velká únava se u mě nekoná, ani druhý den po závodě nic nebolí. Dokonce jsem rozhýbal i stehenní sval, který mě před závodem tahal.

ALCAPLAST MAN 2014 – VÝSLEDKY:

Všechny kategorie: plavání 800 m, kolo 30 km a běh 5 km

Muži:

1. Aleš Suský 1:13:05 hod.

(0:08:02 – 0:46:06 – 0:18:57)

2. Nikola Štourač 1:14:57 hod.

3. Radek Kynický 1:15:22 hod.

32. Martin Daneš 1:37:26 hod.

Ženy:

1. Zdeňka Horáková 1:31:33 hod.

Štafety:

1. Sýrové koule (Lukáš Kubát-plavání, Eliška Dřímalová-kolo, Roman Paulík-běh) 1:09:31 hod.