„Nějak mi to letos nejde,“ hlásí s úsměvem odchovankyně břeclavské atletiky. „Na konci halové sezony jsem se zranila a ani jsem ji nedokončila. Potom v dubnu na Kanárech jsem se znovu zranila“

Podle vlastního názoru jí zatím chybí závodní praxe, což se v poslední době snaží dohánět, jak to jen lze.

Nejlepší výsledku dosavadní sezony dosáhla Martina o víkendu v Praze na extralize. Po výkonu 13 metrů 40 centimetrů jí však stále zbývá pořádný kus ke spokojenosti.

Pověstnou flintu do žita ale nehází. Naději ji dávají tři závody, na nichž ještě může dokázat, že stále patří k evropské atletické elitě. Evropský pohár v Budapešti, extraliga v Pardubicích a potom mistrovství republiky jednotlivců. Na vylepšení svých výkonů má ještě měsíc.

Nejhoršího výsledku letos dosáhla v zahraničí. V portugalském přímořském letovisku s těžko vyslovitelným názvem Vila Real de Santo António. Na Poháru mistrů evropských zení, kde hájila barvy svého USK Praha.

„Podle mě to byly velmi zajímavé závody. Já jsem závodila jak v trojskoku, tak v dálce a obě disciplíny byly velmi kvalitně obsazené,“ vzpomínala na nedávné zážitky na samém jihu Portugalska.

Že by ale měla čas na nějaké to opalování na pláži nebo dlouhé procházky po historickém centru, to ani omylem.

Špičková atletika hold takovéto výhody většinou neskýtá. „To je těžké, když tam jedu na tři dny, tak před závodem toho moc dělat nemůžu. Možná nějaká hodinová procházka. A já jsem měla závody hned dva,“ vysvětlovala česká reprezentantka.

Kdyby jste se jí však zeptali, jak si její tým vede v tabulce extraligy, mnoho byste se o umístění USK Praha nedozvěděli. „Já se v tom hodnocení moc nevyznám. Pro náš tým je prý důležité až zářijové mistrovství republiky družstev. Já odvedu svoji, o zbytek se moc nezajímá,“ smála se jedenatřicetiletá trojskokanka.

Ve vrcholovém sportu není zcela jistě nejmladší. Jenomže kdo za ni. Výkonnostně zeje za Šestákovou obrovská díra. Není kdo by jí nahradil.

„Žádnou svoji nástupkyni zatím nevidím. Je to špatné. Dokonce jsem si se Šárkou Kašpárkovou říkali, že ona bude muset zase začít závodit,“ usmívala se nejlepší česká trojskokanka poseldních let. A zřejmě i těch budoucích. S takovou bude moci Šestáková získávat domácí mistrovské tituly jako na běžícím pásu.

Ona by však ráda prolomila smůlu především na zahraničních mítincích, hlavně na těch nejdůležitějších. Teď „stačí“ se do Barcelony dostat.