VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ovocnáři brojí proti mrazu. Květy stromů má ochránit speciální mlhostroj

Jižní Morava /VIDEO/ – Bezesné noci v posledních dnech prožívají ovocnáři z celé jižní Moravy. Obávají se nízkých teplot, které od středy předpovídají meteorologové. Pěstitelé už proto řeší, jak stromy ochránit. Někteří z nich používají třeba tvořiče mlhy.

19.4.2017 AKTUALIZOVÁNO 19.4.2017
SDÍLEJ:

Pokud přijdou mrazy, budou ovocnáři ze Stošíkovic na Louce letos poprvé zkoušet stroj na výrobu mlhy. Má pomoci ochránit stromy před vlivem mrazu.Foto: Deník / Krutiš Dalibor

S obavami očekávají mrazivá rána třeba ve společnosti AGRO Stošíkovice na Znojemsku. „Meruňky už jsou odkvetlé ale stále velmi citlivé. Na některých stromech jsou dokonce malé plody. Náchylné jsou ale obecně všechny druhy stromů. Na mráz se proto v předstihu připravujeme,“ zdůraznil ředitel firmy Libor Kahoun.

Teploty pod nulou očekávají meteorologové už ve středu v noci. Díky větru ale ovocné stromy neohrozí. „Horší to bude v pátek ráno, kdy v noci čekáme vyjasňování a vítr se postupně zklidní. Někde proto může být až minus čtyři,“ uvedla meteoroložka Jitka Kučerová.

Mnozí pěstitelé o většinu své úrody přišli už loni. Kdyby se situace opakovala, mohou mít velké problémy. Nejvíc se mrazy v minulém roce dotkly meruněk a broskvoní. „Ovlivnily výrazně také úrodu jablek. Je ale důležité zdůraznit, že mrazy byly lokální, nemrzlo všude,“ upřesnil předseda představenstva Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.

Loni přišli ovocnáři v celé republice o úrodu asi za čtyři sta milionů. Většina z toho na jižní Moravě. Přesná čísla však k dispozici unie zatím nemá.

V ovocných sadech v Nosislavi na Brněnsku loni přišli kvůli mrazům o tři čtvrtiny úrody jablek. Hrušky nesklidili žádné. „Znamená to pro nás útlum investic. Nemáme na ně peníze,“ zdůraznil tamní pěstitel Hynek Kamrla.

Způsobů, jak ovocné stromy a keře chránit, existuje několik. Většina z nich je ale pro pěstitele příliš drahá. „Mezi dostupnější patří vytváření mlhy a spalování parafínových svící,“ doplnil Pokorný. Mlhovač letos poprvé využijí i v Nosislavi.

Podle meteorologů jsou v dubnu vpády studeného vzduchu od běžné. Loni mrazy udeřily o jen pár dní později. Úplně nejnižší teplotu naměřili v roce 2002 ve Strážnici na Hodonínsku. Sedmého dubna tam bylo -8,6 stupně.

Mlha z mlhostroje brání studenému vzduchu

Jižní Morava - Stroj na výrobu umělé mlhy, ale také kotlíky se zapálenými briketami či hořící balíky slámy. To vše plánují ovocnáři použít na ochranu sadů před mrazem.

Především ovocnáři z jihu a východu Moravy sledují se svraštělým čelem předpovědi meteorologů pro nejbližší dny. Na většině ploch jejich sadů jsou totiž v plném květu třešně, jabloně, broskve či slivoně a hrozí, že je poškodí mráz.

Pro letošní jaro plánují v případě potřeby použít naprostou novinku ovocnáři z podniku AGRO Stošíkovice nedaleko Znojma. Za sto dvacet tisíc korun si na zkoušku koupili od polského výrobce stroj na výrobu umělé mlhy. „Ve čtvrtek dopoledne očekáváme mráz. Nedávno jsme koupili nový přístroj na vytváření mlhy," uvedl ředitel firmy Libor Kahoun.

Samotný přístroj je poměrně jednoduchý. Tvoří ho spalovací motor, dvě plastové nádoby na tekutinu a delší výfuk. „Pracuje na principu smíchání farmaceutického glycerinu a vody. Benzinovým motorem se mlha rozhání z trysek přes výfuk do prostoru. Mlha je poměrně hustá a je do výšky porostu, tedy asi dva a půl metru. Mlha brání proniknutí studeného vzduchu ke květům," dodal ředitel.

Traktor jezdí rychlostí asi tři kilometry za hodinu. „Když nefouká vítr, udrží se mlžný mrak poměrně dlouho. Vydrží i dvě tři hodiny. Když řídne, tak jej doplňujeme opakovaným průjezdem mezi stromy," přiblížil Kahoun.

Na mráz se chystají také ovocnáři z firmy Öko Fruit International v příhraniční Slupi na Znojemsku. „My máme stroj tažený za traktorem. Na něm jsou láhve s propanem. Teplý vzduch pak turbína rozfouká do sadu. Ošetříme s ním maximálně osm hektarů sadů. Vyjíždíme s ním v okamžiku, když už je třeba půl stupně nad nulou. Jakmile je nula, začne se jezdit," řekl jednatel firmy Martin Feranec.

Jak ve Slupi, tak ale také například v Knínicích na Blanensku, jsou pěstitelé připraveni spalovat také balíky slámy. „U nás zatím ovoce nekvete. Nejsme tak daleko jako na Znojemsku. Takže na tom jsme zatím dobře. Pokud ovšem přijdou mrazy, budeme tradičně používat pálení balíků slámy. Jsou na stohu, protože máme i živočišnou výrobu, takže jsou připravené. Ale výsledky bývají vachrlaté," uzavřel šéf Agrospolu Knínice Ladislav Menšík.

Autor: Hana Florianová, Dalibor Krutiš

19.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.
4

Místo českého lva moravská orlice. Moravan ničí na cedulích malý státní znak

Oceněný Vít Bachman z Ladné.

V 8 letech hrdina. Za záchranu kamaráda, pod nímž se propadl led, dostal medaili

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl po třech letech ve sporu mezi televizí Prima a vedoucím vydání jejích Diváckých zpráv Jiřím Fröhlichem. Ten se soudil o neplatnost okamžitého zrušení svého pracovního poměru. Soudkyně obvodního soudu dala Fröhlichovi za pravdu. Rozsudek zatím nenabyl platnost, obě strany se mohou odvolat.

Skládají se na opravu kostela. Pomáhá i prodej perníků ve tvaru kostela

Vrbice – S výběrem peněz na plánovanou opravu interiéru kostela svatého Jiljí začali ve Vrbici na Břeclavsku. Práce za více než jeden milion korun mají zahrnout i opravu topení nebo osvětlení.

Rozhlas v Hustopečích? Stanoví přesný provoz, aby neobtěžoval

Hustopeče – Počet hlášení z nového městského rozhlasu v Hustopečích by se zatím dal spočítat na prstech rukou. „Zatím jsem asi tak jen jednou slyšela hlášení," podotkla Hustopečanka Hana Bohatcová. Pořízení rozhlasu s sebou totiž přineslo otázku, jak přesně tento informační nástroj používat. „Hledáme cesty k tomu, aby rozhlas byl přínosem a neobtěžoval obyvatele Hustopečí," uvedla hustopečská starostka Hana Potměšilová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies