Největším svátkem „dědiny", který se slaví vždy nejbližší neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky zdejšího kostela, jsou Velkobílovické hody. Turisté a návštěvníci je mnohokrát okomentovali jako podívanou, která stojí za to.

Tato tradice, která je zároveň i předzvěstí  babího léta a vinobraní, přetrvává již dlouhé desítky let. Kromě místních obyvatel se jich každý rok účastní mnoho dalších návštěvníků z blízkého i vzdálenějšího okolí a také mnoho zahraničních hostů. Nechybí ani zástupci slovenské družební obce Šenkvice. V sobotu před hody je k vidění stavění máje, která je vysoká okolo 40 m. Děje se tak postaru – ručně. Technologie vztyčování je složitá a náročná. Po dokončení a dobrém upevnění hodové máje se na hodovém sóle i v hospodě baví lidé při muzice až do časných ranních hodin.

Hodová neděle i pondělí jsou hojně navštěvovány, hosté obdivují krojovaný průvod, kterého se zúčastní více jak padesát krojovaných párů. V neděli se chasa shromáždí u prvního stárka a odtud jde pro první stárku a následně i s ní na hodové sólo do centra města. V pondělí je situace podobná, chasa se však sejde u druhého stárka a odtud odchází pro druhou stárku a s ní rovněž na hodové sólo. V tento den se udržuje zvyk obřadního tance „Zaváďka", do kterého se zapojuje velké množství krojovaných mužáků se svobodnou chasou. Je pořádán v pondělní podvečer a účastní se jej více jak stovka krojovaných. Hody pokračují ještě v úterý, večerní zábava pak přináší „Hody naruby" a program s maškarním pojetím. Nezastupitelnou úlohu při hodech mají dva sklepníci, kteří se starají, aby chasa i okolní přihlížející měli k pití dostatek dobrého vína. Významní vinaři z Velkých Bílovic hody pravidelně podporují, takže o víno v hodové dny skutečně není nouze.

Letos se již počtvrté bude konat Svatomartinská slavnost, která je obnovenou tradicí a zaznamenává v současnosti obrovský úspěch. V roce 2010 bylo ve sklepní trati Púrynky otevřeno nové náměstí Sv. Martina a právě zde se poprvé konala tato slavnost spojená s představením mladých vín, kdy svatý Martin se svou družinou tato vína přiveze, a to nejen na přípitek u příležitosti tohoto svátku, ale i na připomenutí dlouholetého přátelství se sousední obcí Vrbice.

Další novou tradicí je soutěž ve vaření zelňačky, která bývá spojena s adventním jarmarkem. Město Velké Bílovice se pro konání této akce inspirovalo u partnerské slovenské obce Šenkvice. A tak letos už počtvrté provoní celé náměstí ve Velkých Bílovicích zelňačka, neboť poslední listopadovou sobotu se bude konat další ročník této soutěže, které se v předešlých ročnících zúčastnilo vždy více jak dvacet soutěžních družstev. Jak místních, tak i přespolních a zahraničních. Hotové výrobky hodnotí odborná komise, laická komise hodnotí vedle polévky i originální prezentaci včetně kostýmů soutěžících. Tato akce je vnímána jako poslední akce sezony a je ještě spojena s tradičním kácením hodové máje, která se odnepaměti ve Velkých Bílovicích kácí okolo svátku sv. Kateřiny.

Život místních obyvatel odedávna byl a je i nyní spojen s těmito tradicemi, obyčeji, lidovou muzikou a písněmi. Bez cimbálové nebo dechové hudby se žádná taková akce neobejde, ve Velkých Bílovicích fungují 4 cimbálové muziky a 2 dechovky, kromě souborů ZUŠ. Těší nás, že zde stále přetrvává příležitost k vzájemnému setkávání s dotekem dávných časů a kořenů. Je ale potřeba občas se i zastavit, aby bylo možné více vnímat opravdovost tohoto dění v každodenním životě. Pro svoje potěšení i z pokory k odkazu předků. Vždyť při takových událostech a významných slavnostech panuje více jak kdy jindy pospolitost a vzájemnost, které mnohdy dávají svátečnímu setkávání úplně jiný rozměr. Kdy jindy si můžeme společně zahrát nebo zazpívat než při takových událostech. Doufáme, že tento dobrý vztah k našim tradicím přetrvá a že další k nim budou přibývat.

Muzeum ve Velkých Bílovicích.Městské vlastivědné muzeum

Snahy o vybudování vlastivědného památníku ve Velkých Bílovicích jsou spojeny se jménem novináře Otakara Leblocha ve 40. letech 20. století. Na ně navázal v roce1951 Ferdinand Bauman, který se skupinou nadšenců založil Vlastivědný kroužek. Společně s ostatními členy v té době začali sbírat historické, archeologické a etnografické památky vztahující se k Velkým Bílovicím.

V roce1980 byly expozice nově umístěny v přízemí velkobílovické fary, následovala první výstava s velkým ohlasem. Tato doba je spojena se jménem paní učitelky Emílie Leblochové a jejího manžela Milana Leblocha. Významným počinem v té době bylo zejména vydávání Vlastivědných listů, neboť v nich podrobně zpracovali historii obce a publikovali zde i řadu dalších zajímavostí vztahujících se k Velkým Bílovicím. Od roku 1990 je Vlastivědné muzeum umístěno v 1. patře bývalé základní školy ve středu obce. Vlastivědný kroužek vedl do roku 2011 pan Josef Zapletal, po něm pokračuje pan Ludvík Osička. Členové muzea jsou rozděleni do dvou kroužků (muzejní a historický)a starají se o muzejní sbírky, organizují výstavy, udržují a rozšiřují expozice muzea.

Archeologické nálezy uložené v muzeu připomínají osídlení katastru obce již ve starší době kamenné, ojedinělé nálezy z doby římské naznačují souvislosti v pobytem legií u podpálavského Mušova. Významné památky představují nálezy z Velkomoravského pohřebiště pod Hradišťkem z doby Svatoplukovy, které bylo objeveno na sklonku roku 1975, a podobně jako na ostatních venkovských pohřebištích, tak i zde ve většině hrobů byly nalezeny šperky a ozdoby (náušnice, prsteny, korálky), zbraně (nože a sekery), nářadí (vědra, keramika, zlomky železa, břitvy) a součásti oděvů (přezky, kroužky).

Etnografická část muzea je věnována zejména vinařství a vinohradnictví, ale také jiným tradičním řemeslům. Zajímavostí je jistě i zdařilá expozice tradiční venkovské kuchyně z 19. století.

Významnou expozici představují sbírky, které dokumentují vývoj krojových součástí po více jak 180 let. Najdete zde kompletní kroje hanácko-slovácké jižní oblasti z Velkých Bílovic, a to jak nejsvátečnější hodové kroje, tak i kroje všední či pracovní, uspořádané ve stylově provedené expozici.

K dalším zajímavostem, které lze v muzeu zhlédnout, patří expozice věnovaná bílovickým rodákům žijícím v Argentině, expozice věnovaná organizacím Sokol a Orel. Není zapomenuta ani úloha bílovických rodáků – legionářů.

Členové Vlastivědného kroužku shromažďují při své činnosti také literární díla vztahující se k Velkým Bílovicím, proto zde můžete najít např. knihy Marie Damborské, básnické sbírky Františka Bařiny, povídky Otakara Leblocha a další. Je zde také uloženo kompletní vydání týdeníku Družstevník od poloviny 60. let, dostupné novinové a časopisecké články o obci, sbírky fotografií a mnoho dalších materiálů.

Z exponátů muzea, ale také z materiálů zapůjčených občany, jsou připravovány tematické výstavy. Nejznámější jsou výstavy krojů, lidových výšivek, betlémů, vánočních a velikonočních pohlednic, fotografií apod.

Mimo tyto akce bývá Vlastivědné muzeum pravidelně otevřeno i o svátcích. V případě zájmu návštěvníků o zhlédnutí exponátů ve všední den je možné dohodnout individuální návštěvu s pracovnicí městského úřadu.