Statisticky dal každá druhý zápas gól. V dresu poštorenského Tatranu řádil dvaadvacetiletý střelec Patrik Holomek. Byl k neudržení a s šestnácti brankami tehdy vyhrál soutěž o krále kanonýrů. „Byla jedna z mých nejlepších sezon, rád na ni vzpomínám," přiznává dnes už o dvacet let starší brněnský patriot.

Poštorná nakonec skončila třetí a nakonec odmítla mimořádný postup do nejvyšší soutěže. „Měli jsme perfektní partu, hodně jsme vyhrávali a fotbal nás bavil," usmívá se Holomek, který připomíná, že na první jarní kolo přišlo na poštorenský stadion proti Příbrami tři a půl tisíce lidí. „Vyhráli jsme 3:2 a já dával dva góly," vybavuje si.

Holomek prošel množství klubů a tak některé ze spoluhráčů loví z hlavy obtížně. „Nejvíc jsem si rozuměl s Tondou Petrovský, který už je teď nebožtík. Usměrňoval mě. Bydleli jsme spolu i na hotelu," připomíná, že se celý rok díval na Břeclav z hotelu Terezka.

Když je řeč o Poštorné a Terezce, musí vzpomenout i fotbalového mecenáše Rudolfa Baránka. V devadesátých letech se fotbal dělal všelijak. „Peníze chodily jak kdy. Ale po sezoně jsme všechno dostali zaplacené. A v sezoně? Barmani nás znali, tak jsme dostali na cech a doplatili to příště," směje se fotbalista, který jako první Čech skóroval mve všech soutěžích od první ligy až po nejnižší třídu.

Peníze byly občas v Tatranu problém. Třeba dvojnásobný mistr ligy se Spartou Jozef Kostelník to nesl těžce. „Když nebyly, tak nepřijel na trénink," vzpomíná jednoho ze spoluhráčů Holomek, který v útočné fázi těžil z centrů Františka Myslíka nebo ze spolupráce se záložníkem Václavem Dvořákem.