VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Břeclavsko je rájem archeologických nálezů

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Nový seriál představí nejdůležitější archeologické památky regionu. Jsou důležitou součástí společného kulturního bohatství nás všech.

10.5.2011
SDÍLEJ:

Letecký snímek na plochu záchranného archeologického výzkumu na katastru Pasohlávek v roce 2009.Foto: archeologický ústav

BALÁZS KOMORÓCZY

Prosluněné území nejjižnější části Moravy patří k oblastem s nejstaršími stopami lidských komunit, archeologické památky jeho dřívějších obyvatel se nacházejí prakticky v každém koutu. Vděčí za to především příhodným klimatickým podmínkám, úrodnosti půdy a výhodné poloze na důležitých prastarých komunikacích. V seriálu, který bude ode dneška vycházet v čtrnáctidenních intervalech, chceme představit některé z nejzajímavějších archeologických památek regionu a osvětlit jejich přínos pro poznání minulosti.

Archeologie je vědní obor, který se věnuje zkoumání nejstarších dějin lidstva. Rozhodně není kopáčskou „vášní“ s cílem co nejvíce naplnit muzejní vitríny různými předměty. Objevuje, zachraňuje, odborně zpracovává a zveřejňuje veškeré hmotné pozůstatky, které nesou nějakou nepsanou informaci o minulém lidském světě, a na jejich základě se pokouší rekonstruovat politické, ekonomické, společenské a přírodní poměry v jednotlivých úsecích dějinného vývoje. Hmotné pozůstatky lidských komunit jsou u nás až 700.000 let staré a až do doby Velkomoravské říše (9. st. n. l.) jsou archeologické nálezy téměř jediným klíčem k poznání minulosti.

Archeologie pro své cíle potřebuje dostatek dat, tzv. archeologických nálezů, ze kterých lze vyčíst informace. Informační hodnota předmětů v zemi však závisí na mnoha faktorech: jak s nimi nakládali jejich tvůrci (např. co sami spálili), co dovolily přežít klimatické a půdní podmínky (např. u nás se téměř nedochovávají textilie a dřevěné předměty), a také na okolnostech, za nichž jsou ze země vyzvednuty. Tento třetí faktor je mimořádně důležitý a lze jej znázornit na jednom příkladu: Najde-li někdo na svém poli vyoranou bronzovou sponu např. z doby římské a odnese ji domů, stane se z ní zajímavá ozdoba jeho domácnosti. Informační hodnota takového předmětu pro poznání minulosti je však prakticky nulová. Jestliže ji později odevzdá do muzea, stane se součástí sbírky bez možnosti hlubší výpovědi. Pokud je však k nálezu na místo přivolán archeolog, který má možnost prozkoumat i jeho okolí (pro laika zdánlivě nezajímavé či nepostřehnutelné předměty, zbarvení půdy atd.), mohou být objeveny dosud neznámé pozůstatky sídliště či pohřebiště. Zjednodušeně lze říci, že pro smysluplné zkoumání minulosti mají nálezové okolnosti stejný význam jako nález samotný.

Archeologické nálezy se dnes objevují různými způsoby. Nejpřínosnější je soustavné odborné zkoumání krajiny s menšími, na určité problémy zaměřenými, odkryvy. Tyto tzv. systematické výzkumy dnes provádějí archeologické instituce kvůli finanční náročnosti jen v omezené míře. Jsou-li archeologické památky ohroženy lidskou činností (např. stavbou, hlubokou orbou apod.), musí být provedena jejich odborná záchrana. Tento tzv. záchranný výzkum hradí v případě fyzických osob archeologické instituce, právnické osoby ho však musí financovat samy. Často může na archeologické památky narazit na poli či zahrádce kdokoli. Ohlášení takového nálezu je též nutné. V případě, že ostatní předměty ukryté v zemi nejsou bezprostředně ohroženy, archeolog pouze zaznamená přesné místo nálezu a poznatky zjistitelné na povrchu, aniž by uskutečnil výkopové práce. Představa o archeolozích, kteří po každém nahlášeném nálezu rozorávají celou zahrádku či vinohrad, je mylná.

Závěrem je třeba zdůraznit, že jakékoli pozůstatky lidské činnosti, ukryté v zemi, tvoří součást společného kulturního dědictví státu, kraje, regionu, obce i každého jednotlivce, a jsou chráněny zákonem. Oznámení a odevzdání nálezů by nemělo být pouze povinností, nýbrž i vlastním zájmem každého. Stejně tak by neměli být přehlíženi ti, kteří sbírají archeologické nálezy pro soukromé, ba mnohdy přímo pro obchodní záměry. Nenávratně a trvale totiž poškozují společné kulturní bohatství nás všech.

Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky Brno, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

10.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ve veslařském areálu se uskutečnil v pořadí osmý ročník závodu dračích lodí Břeclavský drak, který je jedním z vrcholů břeclavské veslařské sezony.

Břeclavský drak poosmé: na Dyji zápolil rekordní počet posádek

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Novorozená miminka Břeclavska 25. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 25. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Efram? Se zvuky a stíny jsem už splynula, říká výtvarnice Chludilová

Mikulov /REPORTÁŽ/ – Mikulovská galerie Efram funguje už patnáct let. Stojí za ní výtvarnice Sylva Chludilová. Slavila uplynulou sobotu.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies