Děvín s muflony a hradem láká desetitisíce lidí

Kombinace skalních, stepních, křovinných a lesních ekosystémů na vápencovém podkladu s mimořádně bohatou flórou a faunou, to jsou dymnivky a sasanky v podrostu jarního lesa, barevné stráně od žlutých dřínů a bílých mahalebek, postupně rozkvétající hlaváčky jarní, třemdavy bílé nebo modrožluté plochy kosatců nízkých.

Na stepích jsou to také vlnící se kavyly, na stěnách zříceniny hradu Děvičky ostře žluté tařice nebo na skalách vzácná písečnice velkokvětá, pamatující dobu ledovou. Ve vší této kráse rostlin, keřů a stromů pak žijí kudlanky nábožné, otakárci, tesaříci nebo vzácný střevlík Carabus hungaricus, na kamenech se vyhřívají krásné ještěrky zelené nebo ve vzduchu dovádějící krkavci. V zimě sem zalétá z alpských skal vzácný host, zedníček skalní.

Do této rezervace přivede návštěvníky několik značených turistických tras vycházejících z Dolních i Horních Věstonic, z Pavlova a nebo od Klentnice. Na nich pak mohou získávat mnoho různých informací z patnácti informačních panelů naučné stezky.

Stěhování koz a muflonů

To, že sem lidé velmi rádi chodí, potvrzuje i nedávné sčítání, které nakonec skončilo na osmdesáti tisících návštěvnících za celý rok.
Děvín je pro mnohé také místem, kde dodnes hledají atraktivní kozy bezoárové a muflony, ještě do roku 1996 chované v oboře Pálava. Protože zejména právě tato zvířata zde působila škody na vzácné přírodě, byly kozy odchyceny a přesunuty do jiné obory. Muflony na Pálavě dále najdeme a asi se blíží doba, kdy bude nutné i je zásadně vyřešit.

Okolní lesy mají také zajímavou historii. V minulosti byla rezervace mnohem více odlesněná a hospodářsky využívaná. Les, který byl lesníky obhospodařovaný jako pařezina, byl zdrojem palivového dříví a byl využívaný zřejmě i k pastvě. Na konci devatenáctého století a později zde došlo k umělému zalesňování, na mnoha místech byla vysázená borovice černá, akát a pajasan žláznatý. I jasanové porosty na vrcholu Děvína jsou bezpochyby výsledkem tohoto úsilí. V rezervaci lidé uvidí také četné exotické dřeviny, například zeravy a jírovce maďaly a ovocné stromy.

V současné době je lesní hospodářství podřízeno zájmům ochrany přírody a Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava usiluje o změnu dosavadního způsobu lesního hospodaření směrem k takzvanému střednímu lesu.

Na úpatí Děvína existovala lidská sídliště již v mladší době kamenné. V blízkosti sedla pod Děvičkami je doložená existence opevněného sídliště z mladší doby bronzové, jehož valy jsou dosud zřetelné. Pozdně románský až raně gotický hrad Děvičky je poprvé zmiňovaný počátkem třináctého století, v šestnáctém století byl poničený Švédy a už jej nikdy nikdo neopravil.

JIŘÍ MATUŠKA (autor je vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava v Mikulově)