Energetické cyklostezky okolo Dukovan

A z Břeclavi je to sem sotva sedmdesát kilometrů, z Pasohlávek dokonce jen čtyřicet kilometrů. Můžete hodit kolo na střechu auta a jste tady do hodinky. A pak už se držte Energetické cyklostezky.Start z Dukovan

Jaderná elektrárna Dukovany dodává do české elektrické sítě asi dvacet procent veškeré energie, kterou spotřebujeme. Vyjel jsem se podívat, kde tato energie vzniká a jak se žije v kraji okolo Dukovan. Objel jsem dvě vodní nádrže, vystoupil na rozhlednu Babylon a Wilsonovu skálu, viděl několik zámků a zřícenin, místo, kde se narodil Vladimír Menšík a Alfons Mucha a v nádherně zaříznutém údolí řeky Jihlavy potkal opalující se krásky nahoře bez, které by si náš nejslavnější malíř jistě nenechal utéct.

Letošní vedra mne vyprovokovala k tomu, abych si přivstal, a tak ve čtyři vstávám a před půl šestou už nasedám na kolo v Dukovanech. Obec opouštím ve směru na Mohelno a hned za hlavní křižovatkou se dávám doleva na Energetickou cyklotrasu. Ano, tak se přesně jmenuje místní cyklostezka, která nabízí okruh kolem jaderné elektrárny a vodního díla Mohelno a dále vede až do Oslavan.

Po levé straně mne provází pohled na chladicí věže dukovanské elektrárny, po polní a lesní cestě dorazím až k úpatí vodní nádrže Mohelno. Cedulky v okolí ukazují cestu k Dukovanskému a Mohelnskému mlýnu a já si říkám, čím to, že našim předkům stačily takové mlýny k zásobování energií třeba pro výrobu mouky. Asi jsme dnes náročnější.

Energetická snídaně

Po snídani - energetických müsli tyčinkách - zamířím vzhůru do prvních kopečků, abych vystoupal až ke kamenné rozhledně Babylon. Dnešní technická památka byla postavena v roce 1831 majitelem zdejšího panství na nejvyšším bodě dnešní výpravy, 491 metrů nad mořem vysokém Zeleném kopci.

Dále pokračuji do obce Kramolín, kde si například rodiny s dětmi mohou cestu zkrátit cestu přes hráz přímo k jaderné elektrárně. Kdo si chce trasu naopak prodloužit okolo vodní nádrže Dalešice, pokračuje doprava po cyklotrase 5108 na Popůvky a Hartvíkovice.

Na můj, dotaz, kudy k Wilsonově skále, jedna stařenka ochotně ukazuje: “Tudy, chlapče, z toho kopce, a nezabij se…” Povzbudivá slova. Ale není to tak hrozné, na kole se dá dojet až k místu s nádherným rozhledem na přehradu. No nic, zpět do kopce, pak po silnici ke hrázi a znovu na Energetickou cyklotrasu. Vítají mne mohutné komíny chladících věží.

Nedá mi to a zastavím se v místním informačním centru. Ochotné pracovnice mě zvou i na krátký film a prohlídku areálu. Pak už se po stezce okolo elektrárny vydávám zpět do vesničky Dukovany, která energetickému kolosu dala jméno. V nohách mám asi padesát kilometrů. Za zastavení ještě stojí zámek v obci Dukovany, kde se dá ubytovat.

Město uhlí

Odpoledne pokračuji po cyklotrase č. 5108 do Mohelna, kde odbočuji doprava na trasu č. 403 a přes Senorady a Novou Ves (už po trase 5173) dorazím do Oslavan, známého hornického města. Tady určitě stojí za návštěvu expozice „Historie hornictví a energetiky“, otevřená od dubna do konce září v prostorách místního zámku. Výstava je průřezem vývoje hornictví v Rosicko-Oslavanském regionu. Těžba uhlí má v Oslavanech dlouhou historii. Už v roce 1760 našel oslavanský vrchnostenský správce Riedl v Oslavanech černé uhlí a byl za to odměněn zlatou medailí Marie Terezie.

Z Oslavan pokračuji po trase č. 5170 do Ivančic - rodného města známého herce a komika Vladimíra Menšíka. A pak se vydávám zpět.
Po trase 5170 se vydám meandrem řeky Jihlavy proti proudu. Když míjím jeden z jezů, opalují se tu čtyři krasavice nahoře bez. Jakmile mne spatří, zakryjí si vrchní vnady rukama. Napadne mne zamávat: “Ahóóój”. A holky taky automaticky zvednou ruce a mávají a křičí “Ahóóój…” Vtom jim to dojde!
Osvěžen letním zážitkem pokračuji do obce Polánka a tady doprava přes Jamolice zpět do Dukovan.

PETR HYNEK