VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Germáni chovali zvířata, ale také kovali železo

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Germánské kmeny Markomanů a Kvádů sídlily na jižní Moravě, Dolním Rakousku a jihozápadním Slovensku v průběhu prvních čtyř století našeho letopočtu. Také na Břeclavsku se našla řada stop osídlení. Nacházejí se zejména v úrodných nížinách podél toků řek, které byly důležitou podmínkou pro existenci sídlišť i v ostatních obdobích pravěku a rané doby dějinné.

13.11.2012
SDÍLEJ:

Rekonstrukce germánské sýpky ze sídliště v Pasohlávkách.Foto: archiv AÚ AV ČR Brno

Sídlištím, jejich uspořádání a architektuře jsme věnovali prostor v předcházejících dílech seriálu. Tentokrát pozornost zaměříme spíše na různé aspekty germánského hospodářství, které zprostředkovávají archeologické nálezy.

Základní obživu Germánů zajišťovalo pěstování kulturních plodin a chov zvířat. Mezi hlavní pěstované druhy patřila pšenice, žito, proso a oves. Archeobotanické rozbory odhalily také různé druhy luštěnin. Například z germánského sídliště v Drnholci pocházejí početné doklady pěstování prosa. Zrno na sídlištích skladovali v takzvaných zásobních jámách, které umožnily jeho uchování po dlouhou dobu. Známé jsou ale také nadzemní stavby, které mohly sloužit pro skladování obilovin.

Dokladů zemědělských nástrojů není mnoho. Pro svoji důležitost také nebyly ukládány jako pohřební výbava do germánských žárových hrobů. Například železný srp vydalo již vzpomínané sídliště v Drnholci. Z jižní Moravy je doloženo také využití kosy z Blučiny. Dva nálezy železných radlic pocházejí ze sídliště u Vlčnova na východní Moravě.

Prasata i kozy

Důležitou součástí obživy byl chov domácích zvířat, což dokládají početné soubory nálezů kostí chovných zvířat na prakticky všech germánských sídlištích. Díky archeozoologickým rozborům známe základní domestikované druhy. V největší míře chovali Germáni tury domácí, prasata, ovce a kozy. Dále jsou známy doklady chovu koní, psů a drůbeže. Například kosti husy se našly v bohatém knížecím hrobu z Mušova.

Spektrum konzumovaného masa doplňovala v menší míře i lovná zvěř. Mezi ni patřil jelen, srnec, zajíc polní či prase divoké. Vzhledem k důležitosti vodního toku v ekonomice germánských sídlišť byl jistě nezanedbatelnou součástí obživy také rybolov. Kosti ryb se však při běžném výzkumu sídlištních objektů najdou zřídka. V poslední době se však ukazuje, že pokud je výplň objektů proplavována, zastoupení různých druhů ryb je poměrně vysoké.

Kosti větších zvířat zároveň poskytovaly kvalitní surovinu pro výrobu celé řady předmětů. Z plochých kostí například vyráběli Germáni hřebeny, často s velmi vysokou úrovní řemeslného zpracování. Dále z kosti a parohu vznikaly různé jehlice, šídla, rukojeti nožů či amulety.

Velké množství řemesel u Germánu pracovalo s organickými materiály, které se v našich podmínkách dochovají jen vzácně. Výroba předmětů ze dřeva byla díky dostupnosti a kvalitě materiálu rozšířená na každém sídlišti. Běžnou součástí produkce každé germánské komunity bylo tkaní látek na svislém tkalcovském stavu, který se v archeologickém záznamu projeví nálezy hliněných závaží, jenž držely vyráběnou textilii nataženou.

Velmi početnými nálezy jsou díky své trvanlivosti fragmenty keramických nádob. Produkce keramiky bez použití rychle rotujícího hrnčířského kruhu byla pravděpodobně na každém sídlišti. Množství nálezů umožňuje poznání základních použitých výrobních technologií a vývoje tvarů a používaných výzdobných motivů. Produkce na kruhu točené keramiky, která se kvalitou dokonce přiblížila výrobkům z provinciálních dílen, se na našem území objevila až v mladší době římské.

Vyráběli šperky

Důležitými a z hlediska technologie specializovanými obory byly produkce a zpracování kovů. Takzvaná černá metalurgie byla nezbytným základem pro výrobu nástrojů pro další výrobní odvětví, produkci zbraní a dalších předmětů. Výrobní proces však již vyžadoval určité znalosti a organizaci práce. Tyto aktivity dokládají nálezy hutnických pecí, kovářských výhní, strusek a také výsledných produktů. Metalografické analýzy umožňují rekonstruovat technologické postupy při hutnění a kování železa. Nálezy hutnických a kovářských aktivit pocházejí například také z germánského sídliště v Pasohlávkách.

V germánské společnosti fungovali rovněž výrobci šperků z bronzu či drahých kovů. Ozdoby vznikaly buď litím do předem připravené formy, nebo tepáním a dalšími šperkařskými postupy. Vysoce efektním způsobem zdobení povrchu kovových předmětů bylo takzvané tauzování, kdy se do vyhloubených drážek zatepával odlišný materiál, zejména zlato a stříbro.

Přestože germánské hospodářství a produkce nebyly na tak vysoké úrovni jako během předcházející doby keltského osídlení, Germáni byli schopní produkovat pestrou škálu potravin a široké spektrum předmětů denní potřeby i luxusních šperků pro nejvyšší společenské prostředí.

MAREK VLACH (autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice)

Autor: Redakce

13.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Mezinárodní cvičení Ample Strike.

Armáda chystá velké letecké cvičení Ample Strike

Ilustrační fotografie.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

V Morkůvkách vyměnili taneční plac. Po hodech opraví střechu kulturního domu

Morkůvky – K rekonstrukci tanečního placu přistoupili před letošními hody v Morkůvkách. Náklady se pohybují mezi dvěma sty a dvěma sty padesáti tisíci korunami.

AKTUALIZOVÁNO

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Olbramkostel /FOTOGALERIE/ – Málo frekventovaný železniční přejezd u stanice Olbramkostel na Znojemsku se stal v pátek svědkem nebývalé tragédie. Přímo na přejezdu se srazil osobní motorový vlak se Škodou Octavia. Srážka si vyžádala dva lidské životy. 

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení