VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hradiska? Města bronzového období

Dolní Dunajovice /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ -I na Břeclavsku existovalo několik hradisek, jejichž stopy se dochovaly dodnes. U Klentnice, Pavlova a Mušova.

24.1.2012
SDÍLEJ:

snímek vrchu „Hradisko“ na katastru obce Pasohlávky.Foto: fotoarchiv AV ČR Brno

Významným druhem lidského sídliště téměř po celou dobu bronzovou (zhruba 2000 – 750 před naším letopočtem) je takzvané hradisko. Známa jsou již od předcházejícího období eneolitu (3500 – 2000 před naším letopočtem), avšak v době bronzové dochází k jejich častějšímu budování a stávají se obecnou součástí sídlištní struktury.

Jedná se zpravidla o výšinnou polohu v členitém krajinném reliéfu, který využívá jako přirozenou ochranu. Hradiska jsou často na přístupných místech či po celém obvodu opevněna. Z těchto rysů se nejčastěji usuzuje na vojensko-strategickou funkci těchto pravěkých aglomerací. Proto nepřekvapí časté stopy pravěkých hradisek na místech středověkých hradů.

Archeologové rozlišují také nížinná hradiska, většinou situovaná v zátopových územích větších řek, avšak velká většina jich pochází až z období raného středověku. Opevnění hradisek tvořil příkop a hradba, jejíž konstrukce se skládala z vnější dřevěné či kamenné stěny a hliněného tělesa hradby tvořeného materiálem z vyhloubeného příkopu. Destrukce opevnění v podobě valu je dodnes patrná na mnoha moravských hradiscích díky poloze mimo zemědělsky využívanou půdu, kde by se tyto relikty opevnění těžko dochovaly.

Přestože archeologové na území Moravy evidují mnoho hradisek, terénní výzkumy, které by detailněji odhalily stopy lidských aktivit, byly provedeny pouze na několika z nich. Je proto často obtížné alespoň přibližně určit podobu vnitřní zástavby a definovat jeho funkce.

Některé archeologické nálezy však nasvědčují kromě standardního sídlení také na přítomnost vyšších sociálních složek – tehdejších elit. Ty sídlily v rámci prostoru hradiska na takzvané akropoli, která byla podle archeologických nálezů zpravidla oddělena od běžného obytného a výrobního areálu a nacházela se na nejvyvýšenějším místě hradiska.

Kultovní praktiky

Pro odhady velikosti populací máme kromě opevněné plochy hradisek a hustoty okolních nížinných sídlišť velmi málo informací. Některé terénní situace však ukazují, že populace hradisek mohla v určitých obdobích dosahovat na tehdejší dobu značných velikostí. Například v okolí rozsáhlého hradiska v Brně-Obřanech (dvacet hektarů), jehož vnitřní plocha během archeologických výzkumů odhalila kromě četných staveb také doklady hrnčířství a zpracování kovu, bylo nalezeno časově odpovídající pohřebiště s 263 zazname­nanými hroby.

Kromě obranné a obytné funkce se na základě dostupných informací uvažuje také o hospodářské funkci hradisek doby bronzové. Vyznačuje se přítomností specializované řemeslné výroby (výroba bronzových předmětů a podobně), která se pravděpodobně realizovala pod kontrolou vyšší společenské složky (pravěké „aristokracie“), která na distribuci produktů profitovala. S tím bývá spojována také přítomnost kultovních areálů a provádění kultovních praktik v prostoru hradisek.

Obtížně rekonstruovatelný obraz kultovního světa v souvislosti s osídlováním výšinných poloh dokládají také četné nálezy podzemních skladů bronzových předmětů v prostoru některých hradisek (například „Cezavy“ u Blučiny či „Kotouč“ u Štramberka). Vzhledem k poloze hradisek a jejich specifickým funkcím se předpokládá, že zásobování běžnými zemědělskými produkty zajišťovala síť nížinných sídlišť v jejich okolí. Tyto předpoklady je však nutno potvrdit a zpřesnit dalším systematickým výzkumem hradisek.

Ve velmi zjednodušeném smyslu se jedná o jakási prvotní „města“ pravěku, přestože disponují pouze několika funkcemi, které jsou jinak typická i pro středověká města. Vzhledem k často nejpatrnější funkci obranné bývají hradiska přirovnávána také k prvním „hradům“. Podle některých názorů však mohla také část hradisek sloužit jako útočištná sídliště, kam se obyvatelstvo nížinných sídlišť uchylovalo v dobách nepřátelských vpá­dů.

Přestože se území Břeclavska vyznačuje spíše rovinatým terénem i zde v době bronzové existovalo několik hradisek, jejichž stopy se dochovaly do dnešní doby. Velkolepá krajinná dominanta Pavlovských vrchů byla v kontextu okolní krajiny pro stavbu hradiska velmi výhodnou.

Na „Tabulové hoře“ u Klentnice bylo lokalizováno hradisko s různou intenzitou využívané téměř po celou dobu bronzovou o rozloze přes sedm hektarů. Další dvě hradiska byla nalezena na katastru obce Pavlov v polohách „Děvín“(dvaadvacet až šestadvacet hektarů) a „Kotel“(jedenáct hektarů). Další hradiska doby bronzové byla nalezena také při soutoku Dyje, Jihlavy a Svratky na mírném návrší „Hradisko“ na bývalém katastru zaniklé obce Mušov.

MAREK VLACH
Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

24.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ve veslařském areálu se uskutečnil v pořadí osmý ročník závodu dračích lodí Břeclavský drak, který je jedním z vrcholů břeclavské veslařské sezony.

Břeclavský drak poosmé: na Dyji zápolil rekordní počet posádek

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Novorozená miminka Břeclavska 25. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 25. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Efram? Se zvuky a stíny jsem už splynula, říká výtvarnice Chludilová

Mikulov /REPORTÁŽ/ – Mikulovská galerie Efram funguje už patnáct let. Stojí za ní výtvarnice Sylva Chludilová. Slavila uplynulou sobotu.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies