VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hradiska před nástupem Keltů osiřela. Zásahem kmene Skýtů

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCEHOLOGIE/ - V minulých dílech seriálu představený svět doby halštatské (starší doba železná, zhruba 750 – 400 před naším letopočtem) se nyní dostává do svého závěru, kdy je postupně nahrazen na značném území tehdejší Evropy takzvanou keltskou civilizací.

17.4.2012
SDÍLEJ:

Nálezy s předpokládaným skýtským původem z jeskyně Býčí skála.Foto: Podborský 1993: Pravěké dějiny Moravy

Na Břeclavsku a jižní Moravě obecně se horákovská kultura, podrobněji popsaná v minulém díle seriálu, dostává do závěrečné fáze vývoje. Archeologové zde obecně spatřují ústup bohatších sociálních vrstev, přesto sídliště a pohřebiště nevykazují zcela zásadní změny oproti předcházejícímu vývoji. Jsou to však výšinná hradiska, která se v tomto období přestávají využívat a z různých příčin byla opuštěna.

Prořídnutí osídlení

Období před nástupem Keltů je zde podle archeologických nálezů provázeno spíše prořídnutím osídlení. Zmiňovaný úbytek je někdy vysvětlován zásahem kmene kočovných Skýtů na konci šestého století před naším letopočtem. Ti se do střední Evropy dostali z jihovýchodu a měli způsobit pád místních vládnoucích složek. Tento zásah však doposud nebyl přímo na Břeclavsku archeologicky dokladován a míra jeho dopadu je jinde odvozována od nálezů zbraní na hradiscích doby halštatské.

Významné jsou však v oblasti jižní Moravy první nálezy výrobků vykazujících znaky počátečního keltského (či také laténského, podle významného pohřebiště na břehu jezera La Téne ve Švýcarsku) výtvarného stylu, které byly na jižní Moravu patrně spíše dováženy. Zároveň se již v tomto období předpokládá postupné pronikání prvních keltských osadníků od západu podél toku Dunaje. Tento proud měl postupovat z prvotních center vývoje laténské kultury situovaných zejména v Horním Podunají v prostoru severně od Alp. K vrcholné etapě rozvoje keltské kultury u nás však ještě stále zbývá překonat několik staletí.

Keltské výrobky však nejsou jediné doklady obchodních vztahů na větší vzdálenosti. Do střední Evropy se také dostávaly produkty dílen slavných Etrusků z prostoru severní Itálie, zejména bronzové nádoby vysoké technické a umělecké úrovně.

V pojednávaném období nelze vzhledem k významu pro celý moravský region opomenout světoznámou jeskynní lokalitu Býčí skála v Moravském krasu. Byla objevena již roku 1872 a počtem a významem nálezů ji nelze srovnat s žádnou jinou té doby na našem území. Celý nález byl archeology v průběhu času různě interpretován, avšak nejpravděpodobněji se jednalo o významné rituální centrum nadregionálního významu.

Lokalita se nachází na rozhraní dvou rozdílných kulturních celků, a přestože se jeskyně nachází na samotné severní hranici horákovské kultury, množství nálezů lze přiřadit také ke kultuře platěnické. Ta se současně s kulturou horákovskou vyvíjela na střední, severní a východní Moravě. Dokonce zde byly nalezeny předměty charakteristické pro zmiňované skýtské kočovníky.

Keramika i ozdoby

Celkově zde byly nalezeny řádově stovky keramických nádob a nejrůznějších ozdob a šperků té doby, včetně tisíců drobných bronzových kroužků, jantarových a skleněných perel, patrně součástí náhrdelníků. Doplňovaly je různé nástroje, zbraně, bronzové nádoby i součásti celého vozu. Tyto předměty zde byly zřejmě obětovávány spolu s úrodou (nálezy zuhelnatělých zbytků obilí), se zvířaty, a dokonce i s lidmi, o čemž svědčí nález téměř čtyřiceti jedinců.

Jak již bylo zmíněno, období konce doby halštatské na jižní Moravě je pro archeology v mnoha směrech doposud málo zmapovaným terénem. Zejména je to způsobeno nevelkým počtem archeologických lokalit, což může mít celou řadu příčin. Naopak zcela ojedinělý nález z Býčí skály celkový obraz doby dokresluje, avšak mnoho otázek spíše přináší, než objasňuje.

Spektrum nálezů kultur konce doby halštatské se zároveň postupně obohacuje nálezy starší doby laténské, aniž by bylo možné posoudit, zda se jedná již o přítomnost samotných Keltů, či o pronikání jejich výrobků do cizí kultury. Tento problém je však častým jevem v případě řady klíčových období a jejich průběh se nemusí v archeologických pramenech nutně projevit.

MAREK VLACH

Autor: Redakce

17.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ve veslařském areálu se uskutečnil v pořadí osmý ročník závodu dračích lodí Břeclavský drak, který je jedním z vrcholů břeclavské veslařské sezony.

Břeclavský drak poosmé: na Dyji zápolil rekordní počet posádek

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Novorozená miminka Břeclavska 25. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 25. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Efram? Se zvuky a stíny jsem už splynula, říká výtvarnice Chludilová

Mikulov /REPORTÁŽ/ – Mikulovská galerie Efram funguje už patnáct let. Stojí za ní výtvarnice Sylva Chludilová. Slavila uplynulou sobotu.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies