VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hradiska před nástupem Keltů osiřela. Zásahem kmene Skýtů

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCEHOLOGIE/ - V minulých dílech seriálu představený svět doby halštatské (starší doba železná, zhruba 750 – 400 před naším letopočtem) se nyní dostává do svého závěru, kdy je postupně nahrazen na značném území tehdejší Evropy takzvanou keltskou civilizací.

17.4.2012
SDÍLEJ:

Nálezy s předpokládaným skýtským původem z jeskyně Býčí skála.Foto: Podborský 1993: Pravěké dějiny Moravy

Na Břeclavsku a jižní Moravě obecně se horákovská kultura, podrobněji popsaná v minulém díle seriálu, dostává do závěrečné fáze vývoje. Archeologové zde obecně spatřují ústup bohatších sociálních vrstev, přesto sídliště a pohřebiště nevykazují zcela zásadní změny oproti předcházejícímu vývoji. Jsou to však výšinná hradiska, která se v tomto období přestávají využívat a z různých příčin byla opuštěna.

Prořídnutí osídlení

Období před nástupem Keltů je zde podle archeologických nálezů provázeno spíše prořídnutím osídlení. Zmiňovaný úbytek je někdy vysvětlován zásahem kmene kočovných Skýtů na konci šestého století před naším letopočtem. Ti se do střední Evropy dostali z jihovýchodu a měli způsobit pád místních vládnoucích složek. Tento zásah však doposud nebyl přímo na Břeclavsku archeologicky dokladován a míra jeho dopadu je jinde odvozována od nálezů zbraní na hradiscích doby halštatské.

Významné jsou však v oblasti jižní Moravy první nálezy výrobků vykazujících znaky počátečního keltského (či také laténského, podle významného pohřebiště na břehu jezera La Téne ve Švýcarsku) výtvarného stylu, které byly na jižní Moravu patrně spíše dováženy. Zároveň se již v tomto období předpokládá postupné pronikání prvních keltských osadníků od západu podél toku Dunaje. Tento proud měl postupovat z prvotních center vývoje laténské kultury situovaných zejména v Horním Podunají v prostoru severně od Alp. K vrcholné etapě rozvoje keltské kultury u nás však ještě stále zbývá překonat několik staletí.

Keltské výrobky však nejsou jediné doklady obchodních vztahů na větší vzdálenosti. Do střední Evropy se také dostávaly produkty dílen slavných Etrusků z prostoru severní Itálie, zejména bronzové nádoby vysoké technické a umělecké úrovně.

V pojednávaném období nelze vzhledem k významu pro celý moravský region opomenout světoznámou jeskynní lokalitu Býčí skála v Moravském krasu. Byla objevena již roku 1872 a počtem a významem nálezů ji nelze srovnat s žádnou jinou té doby na našem území. Celý nález byl archeology v průběhu času různě interpretován, avšak nejpravděpodobněji se jednalo o významné rituální centrum nadregionálního významu.

Lokalita se nachází na rozhraní dvou rozdílných kulturních celků, a přestože se jeskyně nachází na samotné severní hranici horákovské kultury, množství nálezů lze přiřadit také ke kultuře platěnické. Ta se současně s kulturou horákovskou vyvíjela na střední, severní a východní Moravě. Dokonce zde byly nalezeny předměty charakteristické pro zmiňované skýtské kočovníky.

Keramika i ozdoby

Celkově zde byly nalezeny řádově stovky keramických nádob a nejrůznějších ozdob a šperků té doby, včetně tisíců drobných bronzových kroužků, jantarových a skleněných perel, patrně součástí náhrdelníků. Doplňovaly je různé nástroje, zbraně, bronzové nádoby i součásti celého vozu. Tyto předměty zde byly zřejmě obětovávány spolu s úrodou (nálezy zuhelnatělých zbytků obilí), se zvířaty, a dokonce i s lidmi, o čemž svědčí nález téměř čtyřiceti jedinců.

Jak již bylo zmíněno, období konce doby halštatské na jižní Moravě je pro archeology v mnoha směrech doposud málo zmapovaným terénem. Zejména je to způsobeno nevelkým počtem archeologických lokalit, což může mít celou řadu příčin. Naopak zcela ojedinělý nález z Býčí skály celkový obraz doby dokresluje, avšak mnoho otázek spíše přináší, než objasňuje.

Spektrum nálezů kultur konce doby halštatské se zároveň postupně obohacuje nálezy starší doby laténské, aniž by bylo možné posoudit, zda se jedná již o přítomnost samotných Keltů, či o pronikání jejich výrobků do cizí kultury. Tento problém je však častým jevem v případě řady klíčových období a jejich průběh se nemusí v archeologických pramenech nutně projevit.

MAREK VLACH

Autor: Redakce

17.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Mezinárodní cvičení Ample Strike.

Armáda chystá velké letecké cvičení Ample Strike

Ilustrační fotografie.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

V Morkůvkách vyměnili taneční plac. Po hodech opraví střechu kulturního domu

Morkůvky – K rekonstrukci tanečního placu přistoupili před letošními hody v Morkůvkách. Náklady se pohybují mezi dvěma sty a dvěma sty padesáti tisíci korunami.

AKTUALIZOVÁNO

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Olbramkostel /FOTOGALERIE/ – Málo frekventovaný železniční přejezd u stanice Olbramkostel na Znojemsku se stal v pátek svědkem nebývalé tragédie. Přímo na přejezdu se srazil osobní motorový vlak se Škodou Octavia. Srážka si vyžádala dva lidské životy. 

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení