VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jedno ze starých keltských měst stálo nedaleko Mikulova

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/– Civilizace dávných Keltů na našem území zanechala množství nemovitých památek (sídlišť a pohřebišť), avšak od ostatních se odlišují budováním rozsáhlých opevněných aglomerací – takzvaných oppid. Název pochází od Římanů a označuje uzavřené místo, které je nutno obejít.

26.6.2012
SDÍLEJ:

Vizualizace koridorové brány keltských oppidFoto: archiv

K jejich výstavbě u nás docházelo až v závěrečné fázi osídlení Keltů ve druhém a prvním století před naším letopočtem. V tomto období se na základě archeologických nálezů zintenzivňuje řemeslná výroba a dálkové kontakty, které jsou doloženy množstvím cizích produktů ze vzdálených oblastí (například Středomoří, Pobaltí).

Oppida jsou v některých rysech podobná pravěkým hradiskům (výšinná poloha, opevnění), avšak mají výrazný městský charakter. Podle některých odborníků je to výsledek kontaktů Keltů s vyspělým jižním antickým prostředím.

Na oppidech se nacházela pravidelná zástavba dělená na řemeslnické a obytné zóny, které byly protkány sítí dlážděných cest. Soustřeďovala se zde také politická moc, dálkový obchod a provozovaly se zde některé vysoce specializované činnosti, například výroba zlatých a stříbrných mincí, šperků či zpracování jantaru. Aglomerace mohly být obývány i několika tisíci obyvateli a potřebné dodávky zemědělských produktů zajišťovaly podle všeho nížinné osady v okolí.

Velké množství i značně rozsáhlých oppid (jedno z největší například v Kelheimu s 650 hektary) se nachází zejména v západní Evropě a směrem na východ jsou zpravidla menšího rozsahu. Rozloha a lokalizace oppid také poukazují na různý význam a funkci jednotlivých keltských „měst".

Na Moravě jsou však oppida prokazatelně doložena ve dvou případech a pouze severně od prostoru jižní Moravy (Staré Hradisko u Prostějova a poutní vrch Hostýn). Od Mikulova nepříliš vzdálené oppidum bychom našli na území Dolního Rakouska v Oberleiserbergu.

V období keltských oppid (druhé a první století před naším letopočtem) docházelo zároveň k zakládání dalších nížinných zemědělských osad. V rámci dobře prozkoumané oblasti dolního Podyjí mezi takzvanou Věstonickou bránou a Bulhary (s rozlohou zhruba 1200 hektarů) byla hustota tehdejšího osídlení archeology odhadnuta mezi třemi a šesti osobami na kilometr čtvereční.

Nově založená sídliště jsou známa například ze Strachotína, Milovic, Šakvic, Drnholce a Pavlova.

Základní obytnou jednotkou podobně jako v předcházejících etapách vývoje laténské kultury bylo menší zahloubené obydlí se sedlovou střechou. Další hospodářské objekty dokládají různé výrobní aktivity, zejména produkci keramiky. Nejdůležitější však přirozeně byla zemědělská výroba, kde pěstování kulturních plodin a chov domácích zvířat hrály zhruba rovnocennou roli.

Podle botanických rozborů zuhelnatělých zbytků rostlin nalezených na těchto sídlištích se pěstovala zejména pšenice obecná, pšenice dvouzrnka a dále také ječmen obecný či různé druhy luštěnin.

Podobně lze určit na základě nalezených kostí také skladbu chovaných zvířat. Nejvíce byl zastoupen tur domácí, prase domácí, koza a ovce. Méně jsou nacházeny kosti koně a psa.

Divoká zvěř byla lovena podle všeho pouze doplňkově, ovšem důležitou roli hrál rybolov. Kosti ryb se však často při běžném terénním výzkumu nepodaří evidovat a jejich nalezení je možné při důkladném proplavení výplní archeologických objektů. Tato metoda umožňuje také nalezení zuhelnatělých zbytků rostlin pro paleobotanické rozbory.

MAREK VLACH

Autor pracuje v Archeologickém ústavu akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

Autor: Redakce

26.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ve veslařském areálu se uskutečnil v pořadí osmý ročník závodu dračích lodí Břeclavský drak, který je jedním z vrcholů břeclavské veslařské sezony.

Břeclavský drak poosmé: na Dyji zápolil rekordní počet posádek

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Novorozená miminka Břeclavska 25. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 25. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Efram? Se zvuky a stíny jsem už splynula, říká výtvarnice Chludilová

Mikulov /REPORTÁŽ/ – Mikulovská galerie Efram funguje už patnáct let. Stojí za ní výtvarnice Sylva Chludilová. Slavila uplynulou sobotu.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies