VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jedno ze starých keltských měst stálo nedaleko Mikulova

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/– Civilizace dávných Keltů na našem území zanechala množství nemovitých památek (sídlišť a pohřebišť), avšak od ostatních se odlišují budováním rozsáhlých opevněných aglomerací – takzvaných oppid. Název pochází od Římanů a označuje uzavřené místo, které je nutno obejít.

26.6.2012
SDÍLEJ:

Vizualizace koridorové brány keltských oppidFoto: archiv

K jejich výstavbě u nás docházelo až v závěrečné fázi osídlení Keltů ve druhém a prvním století před naším letopočtem. V tomto období se na základě archeologických nálezů zintenzivňuje řemeslná výroba a dálkové kontakty, které jsou doloženy množstvím cizích produktů ze vzdálených oblastí (například Středomoří, Pobaltí).

Oppida jsou v některých rysech podobná pravěkým hradiskům (výšinná poloha, opevnění), avšak mají výrazný městský charakter. Podle některých odborníků je to výsledek kontaktů Keltů s vyspělým jižním antickým prostředím.

Na oppidech se nacházela pravidelná zástavba dělená na řemeslnické a obytné zóny, které byly protkány sítí dlážděných cest. Soustřeďovala se zde také politická moc, dálkový obchod a provozovaly se zde některé vysoce specializované činnosti, například výroba zlatých a stříbrných mincí, šperků či zpracování jantaru. Aglomerace mohly být obývány i několika tisíci obyvateli a potřebné dodávky zemědělských produktů zajišťovaly podle všeho nížinné osady v okolí.

Velké množství i značně rozsáhlých oppid (jedno z největší například v Kelheimu s 650 hektary) se nachází zejména v západní Evropě a směrem na východ jsou zpravidla menšího rozsahu. Rozloha a lokalizace oppid také poukazují na různý význam a funkci jednotlivých keltských „měst".

Na Moravě jsou však oppida prokazatelně doložena ve dvou případech a pouze severně od prostoru jižní Moravy (Staré Hradisko u Prostějova a poutní vrch Hostýn). Od Mikulova nepříliš vzdálené oppidum bychom našli na území Dolního Rakouska v Oberleiserbergu.

V období keltských oppid (druhé a první století před naším letopočtem) docházelo zároveň k zakládání dalších nížinných zemědělských osad. V rámci dobře prozkoumané oblasti dolního Podyjí mezi takzvanou Věstonickou bránou a Bulhary (s rozlohou zhruba 1200 hektarů) byla hustota tehdejšího osídlení archeology odhadnuta mezi třemi a šesti osobami na kilometr čtvereční.

Nově založená sídliště jsou známa například ze Strachotína, Milovic, Šakvic, Drnholce a Pavlova.

Základní obytnou jednotkou podobně jako v předcházejících etapách vývoje laténské kultury bylo menší zahloubené obydlí se sedlovou střechou. Další hospodářské objekty dokládají různé výrobní aktivity, zejména produkci keramiky. Nejdůležitější však přirozeně byla zemědělská výroba, kde pěstování kulturních plodin a chov domácích zvířat hrály zhruba rovnocennou roli.

Podle botanických rozborů zuhelnatělých zbytků rostlin nalezených na těchto sídlištích se pěstovala zejména pšenice obecná, pšenice dvouzrnka a dále také ječmen obecný či různé druhy luštěnin.

Podobně lze určit na základě nalezených kostí také skladbu chovaných zvířat. Nejvíce byl zastoupen tur domácí, prase domácí, koza a ovce. Méně jsou nacházeny kosti koně a psa.

Divoká zvěř byla lovena podle všeho pouze doplňkově, ovšem důležitou roli hrál rybolov. Kosti ryb se však často při běžném terénním výzkumu nepodaří evidovat a jejich nalezení je možné při důkladném proplavení výplní archeologických objektů. Tato metoda umožňuje také nalezení zuhelnatělých zbytků rostlin pro paleobotanické rozbory.

MAREK VLACH

Autor pracuje v Archeologickém ústavu akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

Autor: Redakce

26.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Monika Smetanová už šest let dohlíží na volby jako členka okrskové volební komise.

Za zamčenými dveřmi? Počítání hlasů si navzájem hlídáme, říká členka komise

Miroslav Vaculík z Vřesovic obhájil s hruškovicí prvenství na koštu v olomoucké Flory.
2

Vřesovická hruškovice ovládla olomouckou Floru. Obhájila tak loňský titul

Nový skleník slibuje návrat místních rajčat

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Farmáři nejen z jihu Moravy chtějí do prodejen vrátit ovoce a zeleninu vypěstované na domácí půdě. Na pulty poputují na přelomu roku i rajčata ze skleníku u Velkých Němčic na Břeclavsku, který v nejbližších měsících dokončí. 

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

První školní tablo: představíme prvňáky ze ZŠ v Moravské Nové Vsi

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

AKTUALIZOVÁNO

Na návštěvě si dala nevědomky omamnou sušenku. Hostitelům teď hrozí vězení

Brno /ANKETA/ – Na jednotce intenzivní péče skončila třiatřicetiletá žena, kterou přátelé při návštěvě v jejich bytě pohostili domácími sušenkami. Byla v nich totiž marihuana.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení