VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když bohové vládli v paláci Walhala. A za časů druidů

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Náboženství a víra v nadpozemské bytosti byly vždy neodmyslitelnou součástí kultur, jejichž studiem se archeologie zabývá. V přírodě existovala řada jevů, jejichž příčiny a smysl si nebyl tehdejší člověk schopen vysvětlit a samotná podstata víry v určitou vyšší moc je v člověku odedávna téměř geneticky zakódována.

24.7.2012
SDÍLEJ:

Kamenná hlava keltského hrdiny z kultovního areálu z Mšeckých Žehrovic (podle Podborský 2006: Náboženství pravěkých Evropanů).Foto: archiv

Běh tehdejšího života ve společnosti byl utvářen různými normami a předpisy, které vycházely právě z náboženství. Podobně tak i základní pilíře dnešních právních systémů mnoha států světa vycházejí z křesťanských, islámských či jiných náboženských předpisů.

V rámci archeologických nálezů jsou stopy projevů náboženských představ často obtížně čitelné a většinou se tak usuzuje o artefaktech či odkrytých terénních situacích, které jsou nějak nestandardní a jejichž praktický smysl není zřejmý. Archeologie projevy náboženství a různých rituálů identifikuje zejména v pohřebním ritu či prostřednictvím jednotlivých artefaktů (ochranné amulety, předměty pro provádění rituálů) a nemovitých památek (místa provádění rituálů, „svatyně").

Archeologové a paleoreligionisté jsou tak při poznávání dávných náboženských systémů často odkázáni na studium kusého a často problematického okruhu pramenů. Využívají se například také etnografické poznatky o náboženském životě dosud existujících lidských komunit, které vykazují podobnosti s tehdejšími společnostmi.

O něco lepší situace se naskýtá pro takzvaně protohistorická období vývoje člověka (doba laténská, římská a období stěhování národů; celkový časový rozsah zhruba od čtyř set let před naším letopočtem až šest set let našeho letopočtu). Způsob života „barbarských" kmenů byl často předmětem zájmu některých řeckých a římských spisovatelů období antiky, v jejichž díle se dochovaly zajímavé informace o podobě náboženských tradic Keltů a Germánů, tedy etnik obývajících po několik století starého a nového letopočtu také území Břeclavska.

Řada poznatků pochází například od slavného vojevůdce Gaia Julia Caesara či historika a etnografa Publia Cornelia Tacita. V oblastech severní Evropy, kde germánské etnikum vznikalo a kde byly původní kulty nahrazeny křesťanstvím až později v raném středověku, odrazy původního starogermánského náboženství lze najít v severských ságách, jejichž tématem jsou často legendy a mýty.

Náboženství Keltů i Germánů se vyznačuje rozvinutým polyteismem, což znamená víru ve více božstev s určitou hierarchií, která mají různě rozdělené pravomoci (nebe, podsvětí, válka, plodnost, řemesla a tak dále). Podobně jako v řecké a římské mytologii mají i zde bohové a bohyně často lidskou podobu. Podle Caesara však původní germánská božstva představovala například kosmická tělesa (Měsíc, Slunce) či živly (oheň) a až později došlo k jejich „vtělení" do lidské podoby.

Oba božské pantheony nebyly pro všechny Kelty či Germány univerzální a mnohé kmeny měly svá božstva a existovala zde také řada polobohů/hrdinů a ochranných bůžků. Z literárních pramenů je známo okolo čtyř stovek jmen keltských bohů a bohyní, avšak tři sta z nich je zmíněna pouze jednou.

Nejvyšším keltským bohem byl Taranis, který byl pánem nebes a stejně jako bůh Thór u Germánů ovládal blesk a hrom. Teutates – další představitel keltského pantheonu – byl bohem války, podobně jako řecký Árés, římský Mars či germánský Thór nebo také Týr. Germánští bohové a bohyně měly sídlit v zemi Asgárd v paláci Walhala, kam se po smrti mohli dostat ti nejstatečnější bojovníci. Magické symboly či runy se proto také kromě různých talismanů objevují na germánských zbraních. Takový doklad pochází z „knížecího" hrobu z Mušova, kde je hrot kopí doplněn o stříbrné runové znaky.

Keltové oproti Germánům podle archeologických a literárních dokladů stavěly svým božstvům svatyně v podobě čtvercových ohrazení v podobě příkopu a valu. Uvnitř prostranství bývá umístěna „obětní studna" často obsahující specifické kultovní předměty. Na Moravě byl takový areál nalezen u Ludéřova.

Naopak pro Germány prý bylo nedůstojné uzavírat bohy „mezi čtyři stěny" a zasvěcovali jim různé přírodní areály (lesy, prameny řek, bažiny, hory).

V keltské společnosti se otázkám náboženské doktríny a provádění náboženských rituálů věnovali výhradně druidi, kteří zároveň vykonávali soudní moc. Byla to vrstva vzdělaných, kteří se zároveň zabývali léčitelstvím, správou kalendáře a měli poradní funkci při kmenových sněmech. U Germánů však obdobná společenská vrstva chybí.

V obou náboženstvích měly svoje místo také lidské oběti. Například u Germánů jsou dokladována nálezy mumifikovaných lidských těl z rašelinných obětišť v severní Evropě. Jako obětiny však sloužily zejména šperky, zbraně a další předměty denní potřeby, kterých byly v těchto bažinných obětištích nalezeny i stovky kusů. Jedno z nejznámějších keltských obětišť v Čechách se našlo v místě vývěru léčivých pramenů u Duchcova a nalezeno zde bylo okolo dvou tisíc kusů šperků.

MAREK VLACH

Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

Autor: Redakce

24.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Monika Smetanová už šest let dohlíží na volby jako členka okrskové volební komise.

Za zamčenými dveřmi? Počítání hlasů si navzájem hlídáme, říká členka komise

Miroslav Vaculík z Vřesovic obhájil s hruškovicí prvenství na koštu v olomoucké Flory.
2

Vřesovická hruškovice ovládla olomouckou Floru. Obhájila tak loňský titul

Nový skleník slibuje návrat místních rajčat

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Farmáři nejen z jihu Moravy chtějí do prodejen vrátit ovoce a zeleninu vypěstované na domácí půdě. Na pulty poputují na přelomu roku i rajčata ze skleníku u Velkých Němčic na Břeclavsku, který v nejbližších měsících dokončí. 

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

První školní tablo: představíme prvňáky ze ZŠ v Moravské Nové Vsi

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

AKTUALIZOVÁNO

Na návštěvě si dala nevědomky omamnou sušenku. Hostitelům teď hrozí vězení

Brno /ANKETA/ – Na jednotce intenzivní péče skončila třiatřicetiletá žena, kterou přátelé při návštěvě v jejich bytě pohostili domácími sušenkami. Byla v nich totiž marihuana.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení