VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Keltští válečníci po sobě zanechali stopy i na Břeclavsku

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Památky laténské či keltské kultury na našem území představují jedny z projevů vysoké umělecké a technologické úrovně tehdejší doby. V minulých pokračováních seriálu jsme představili počátky vývoje Keltů na území Moravy a zvláště pak Břeclavska. Jednalo se však spíše o méně početné doklady osídlení reprezentované zejména sídlišti.

11.6.2012
SDÍLEJ:

Výběr nálezů (skleněný náramek, jehlice, náramek, střepové kolečko) z laténského sídliště v Novesedlech Foto: archiv

Tento stav se ale během druhé poloviny čtvrtého století před naším letopočtem mění, což bylo podle názorů archeologů způsobeno příchodem dalších skupin Keltů, které měly prostor středního Podunají ovládnout a prostřednictvím své vyspělé kultury zde zanechat zřetelné stopy v archeologickém záznamu. Oproti několika desítkám sídlišť je jich z následujících fází vývoje známo již několik stovek a významným pramenem poznání jsou zejména kostrová pohřebiště, která z počátku osídlení nejsou doložena vůbec. Zjevný nárůst těchto památek je pro archeology natolik důležitý, že se podle něj nazývá celá pojednávaná fáze vývoje keltské společnosti – takzvaná etapa plochých keltských pohřebišť.

V tomto období se začínají také objevovat doklady kontaktů a vlivů z různých oblastí, což bývá vysvětlováno pohyby keltských kmenů či jejich částí a rozvojem obchodů na delší vzdálenosti.

Sídliště tohoto období někdy navazují na ta založená v prvních fázích keltské přítomnosti, avšak mnohé jsou zakládány až v tomto období. Díky poměrně nerušenému a kontinuálnímu vývoji v rámci tohoto období některá sídliště existovala i dvě stě let.

Velikost osídlené plochy bývá na základě terénních odkryvů odhadována na jeden až dva hektary. Podoba typického obydlí doby laténské s průměrnou velikostí obytné plochy 11,5 metrů čtverečních se od předcházejícího období výrazněji nezměnila. Tyto archeologické objekty často poskytují doklady provozování různých řemesel. Na základě nálezů pozůstatků svislých nosných konstrukcí (takzvané kůlové či sloupové jámy) při archeologických výzkumech keltských sídlišť se proto předpokládá existence nadzemních staveb, jejichž další stopy se bohužel nedochovaly.

Kromě toho se nacházejí na sídlištích také kopulovité hrnčířské pece s roštem a dvěma komorami, které sloužily k výpalu vysoce kvalitní keramiky vytáčené na hrnčířském kruhu. Keltská sídliště byla na Břeclavsku prozkoumána například ve Strachotíně, Milovicích, Nových Mlýnech, Pavlově či Drnholci.

Jedním z nejmarkantnějších projevů keltské civilizace na našem území jsou již zmiňovaná rozsáhlá kostrová pohřebiště. Počty zjištěných hrobů se pohybují mezi zhruba deseti a stem na jedno pohřebiště podle doby využívaní a velikosti pohřbívající populace. Z počátečních období jsou známy nepočetné doklady hrobů se spálenými ostatky a postupem času tento způsob pohřbívání zcela převládl.

Podle uspořádání kostrových hrobů na rozsáhlejších pohřebištích sledujeme, že se navzájem prakticky nikdy neporušují. Předpokládají se proto různé formy nadzemního vyznačení hrobu. Hroby jsou v drtivé většině orientovány hlavní osou ve směru sever-jih. Najdou se však i nepočetné výjimky pootočené o devadesát stupňů. Ty jsou na základě nalezených milodarů (zbraně) interpretovány jako hroby bojovníků. V některých případech byly zjištěny zbytky rakví či kamenného obložení hrobové jámy. Specifickou kategorií na pohřebištích jsou dvojhroby, kdy pochovaní leží buď vedle sebe či jsou uloženi nad sebou.

Mezi nejčastější milodary patří potrava, která byla do hrobu ukládána v keramických nádobách. Nacházejí se hojně také součásti keltského kroje ukládaného spolu se zemřelým do hrobu. Jsou to zejména železné a bronzové spony, nákrčníky, náhrdelníky, náramky, prsteny a součásti opasků. Za pozornost stojí například náramky vyrobené řezbou a broušením z lignitu. Specifickou skupinou nálezů jsou pak v mužských hrobech zbraně (meče, hroty kopí a šípů) a kování štítů. Taková výbava byla nalezena například v hrobu nalezeného v Pavlově.

U všech zmíněných kategorií je zřetelná vysoká technologická úroveň tehdejších řemesel a osobitý projev keltského umění, které svoje náměty a inspiraci čerpalo v okolní přírodě. Z regionu Pavlovských vrchů uveďme nálezy pohřebišť také například ze Zaječí či Přítluk.

MAREK VLACH

Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

Autor: Redakce

11.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ve veslařském areálu se uskutečnil v pořadí osmý ročník závodu dračích lodí Břeclavský drak, který je jedním z vrcholů břeclavské veslařské sezony.

Břeclavský drak poosmé: na Dyji zápolil rekordní počet posádek

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Novorozená miminka Břeclavska 25. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 25. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Efram? Se zvuky a stíny jsem už splynula, říká výtvarnice Chludilová

Mikulov /REPORTÁŽ/ – Mikulovská galerie Efram funguje už patnáct let. Stojí za ní výtvarnice Sylva Chludilová. Slavila uplynulou sobotu.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies