VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Království Langobardů sahalo až na Břeclavsko

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - V prvním století našeho letopočtu – dlouho předtím, než se dostali do prostoru středního Podunají – jsou antickými písemnými prameny uváděni v oblasti dolního Polabí v severním Německu. Zdejší sídla opustili pravděpodobně na počátku období stěhování národů a v průběhu pátého století se posouvali podél řeky Labe k jihovýchodu. Prošli také podle všeho Čechami a na konci pátého století jsou archeologií evidováni v prostoru středního Podunají.

29.1.2013
SDÍLEJ:

Než se na území jižní Moravy definitivně usídlili Slované, pobýval zde v průběhu šestého století našeho letopočtu germánský kmen Langobardů.Foto: archiv

Zde měli porazit okolo roku 510 kmen Herulů, kterému původně podléhali, a postupně začali pronikat také za Dunaj na území provincie Panonie. Ta jim oficiálně předal roku 546 byzantský císař Justinián I., což bylo umožněno odchodem kmene Ostrogótů z Panonie do Itálie. Tak se Langobardi dostali postupně do sousedství kmene Gepidů a následně také Slovanů.

Vojenské střety

Toto sousedství nebylo poklidné a vedlo k řadě vojenských střetů, jak je příznačné pro období stěhování národů.

Nakonec si langobardský král Alboin pozval na pomoc proti Gepidům a Slovanům východní kmen Avarů. Ti mu sice pomohli zvítězit, avšak vzápětí si uvědomili potenciál vzniklé situace a v roce 568 porazili samotné Langobardy. Král Alboin byl nucený odvést svůj kmen dále na jih do severní Itálie, kde se usadili na další dvě století. Zdejší panství Langobardů vyvrátil až Karel Veliký roku 774. Pobyt kmene v prostoru Pádské nížiny dodnes připomíná místní název Lombardie.

Na Moravě se archeologický obraz pobytu germánského kmene Langobardů projevuje především v podobě rozsáhlých kostrových pohřebišť. Jejich nálezy se koncentrují zejména na Brněnsku, Znojemsku, Hodonínsku a také Břeclavsku. Hroby se vyznačují zejména výraznější hloubkou, v některých případech dosahující několika metrů. V příznivých podmínkách lze rozeznat pozůstatky dřevěného bednění hrobových jam a rakví. V mužských hrobech se většinou objevují pozůstatky různých druhů zbraní, například hroty kopí a oštěpů či sekery.

V ženských hrobech se nejčastěji nacházejí různá kování opasků, ozdoby z křišťálových či skleněných perel a hliněné přesleny. Často byly do hrobu ukládány vícevrstvé hřebeny vyřezávané z kostí.

Velmi charakteristické je spektrum nacházených spínadel oděvů. Jedná se zejména o různé varianty spon vyráběné prostřednictvím lití do forem. Jejich povrch byl nejčastěji zdoben hlubšími rytými motivy, které vytvářely působivý prostorový efekt při dopadu světla. Obvyklým motivem byly také hlavy dravých ptáků či různých „draků". Povrch spon a kování v některých případech zdobily vložky z barevného skla.

Keramika v hrobech poukazuje na místní produkci vyráběnou modelováním v ruce. V menší míře se však také objevuje skupina keramických nádob vyráběných pomocí hrnčířského kruhu, které jsou někdy vysvětlovány jako vliv přetrvávajících pozdně antických produkčních center.

Častým jevem langobardských pohřebišť je vykrádání hrobů, které se při archeologickém výzkumu projevuje v podobě vykrádací šachty a také neanatomickou polohou kostí v hrobě. Tu způsobila manipulace s ostatky v různém stádiu zetlení měkkých tkání.

Zvláštní pozornost zasluhuje hrob nalezený na katastru Šakvic, který v hloubce sedm a půl metru ukrýval bohatý pohřeb pravděpodobně významnějšího jedince. Spolu s ním byl rituálně uložen také kůň. Bohužel všech 56 hrobů nalezených v Šakvicích bylo patrně již v době stěhování národů vykradených. Přesto archeologický obraz tehdejšího osídlení poukazuje na přítomnost mocného kmenového svazu.

Odchodem Langobardů po porážce Avary se v prostoru střední Evropy uzavírá perioda stěhování národů a počíná období raného středověku, kdy se již jako zásadní aktéři vývoje v regionu etablují Slované.

MAREK VLACH

Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

Autor: Redakce

29.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Mezinárodní cvičení Ample Strike.

Armáda chystá velké letecké cvičení Ample Strike

Ilustrační fotografie.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

V Morkůvkách vyměnili taneční plac. Po hodech opraví střechu kulturního domu

Morkůvky – K rekonstrukci tanečního placu přistoupili před letošními hody v Morkůvkách. Náklady se pohybují mezi dvěma sty a dvěma sty padesáti tisíci korunami.

AKTUALIZOVÁNO

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Olbramkostel /FOTOGALERIE/ – Málo frekventovaný železniční přejezd u stanice Olbramkostel na Znojemsku se stal v pátek svědkem nebývalé tragédie. Přímo na přejezdu se srazil osobní motorový vlak se Škodou Octavia. Srážka si vyžádala dva lidské životy. 

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení