Langr: Víno se musí dělat s láskou a potěšením

Ročně ve svém Vinařství Ladislav Langr vyrobí patnáct až dvacet tisíc litrů vína. Produkuje jakostní a přívlastková vína.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Celý život jsem se pohyboval jak v zaměstnání, tak i ve svém volnu kolem vinohradů a výroby vína. V roce 1992 jsem si vzal vinice po rodičích z družstva a z koníčku se časem stala má práce.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Ve vinaři a vinohradníkovi. A také se víno musí dělat s láskou a potěšením.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Poctivou prací ve vinohradě a ve sklepě a s úctou k přírodě a vínu dosáhne člověk zaručeného úspěchu.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Nepiji víno každý den. Piji víno pouze s přáteli a v rámci pracovního procesu ve sklepě.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Nejkrásnější chvíle prožívám při degustacích v mém sklepě, když vidím, že mým zákazníkům a mým hostům víno chutná. Nejhorší chvíle byla pro mě sklizeň ročníku 2010.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Nejsem typ člověka, který by se zúčastňoval výstav vín.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
Uznávám odrůdy, které jsou tradiční a specifické naší oblasti, které zde mají dlouholetou tradici. Nejlépe to vystihuje slogan docenta Michlovského „Zpět ke kořenům“. Zároveň se však nebráním novým čířícím přípravkům a řízenému kvašení teplotou.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Nevím, jestli je mohu nazvat konkurenty, ale vážím si nestora našeho vinařství Viléma Krause, Miloše Michlovského a v našem okolí Dušana Padalíka a Miroslava Zajíčka.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Ano, snažím se o to.