Liščí vrch skrývá vzácné rostliny i martináče hrušňového

Důvodem ochrany rezervace jsou stepní trávníky, úhory a křovinná společenstva s výskytem mnoha zvláště chráněných teplomilných druhů. Největší část rezervace zabírají stepní lada v různém stadiu zapojení (sukcese), která hostí nejsilnější populaci lnu chlupatého v České republice.

Na strmých mezích jsou zachované malé plochy drnových stepí, v dolních rovinatých částech západního úbočí lze pak nalézt stepní loučky s válečkou prapořitou a lemová společenstva s porosty třešně křovité. Široký lem rezervace tvoří teplomilné křoviny především s hlohem jednosemenným.

V rezervaci se vyskytuje více než dvě stě druhů cévnatých rostlin, z nichž je jich celkem devatenáct zvláště chráněných. Z dalších zajímavých chráněných rostlin zde na jaře kvetou hlaváčky jarní a kosatce nízké, později pak najdeme i porosty hvězdnice chlumní, kavylu Ivanova a nebo sasanky lesní. Běžné jsou zde i různé kozince, barevně se výrazně projevují bleděmodré květy lnu tenkolistého a zvonku sibiřského, na jiných plochách pak žluté květy zlatovlásku obecného.

Vyskytují se tu i další vzácné druhy české květeny, například hojník chlumní, mordovka písečná a záraza šupinatá. Z živočichů jsou tady především druhy stepních biotopů, například motýli jasoň dymnivkový, otakárek ovocný i otakárek fenyklový a martináč hrušňový a nebo velká včela drvodělka fialová.

Hojně na Liščím vrchu hnízdí strnad luční a skřivan polní, v křovinách ťuhýk obecný a pěnice vlašská, na soliterních stromech i hrdlička divoká a krutihlav obecný. Dříve byla na území dnešní rezervace pole, vinohrady a pastviny, které v současné době nejsou obhospodařované a připomínají je terasovité plochy oddělené mezemi.

Velkým problémem je šíření akátu a pajasanu žláznatého z okolních ploch do rezervace. V ní jsou systematicky odstraňované kácením, je třeba ale trvale odstraňovat výmladky těchto druhů a další nechtěné náletové křoviny, aby se udržel stepní charakter území.

Vhodné je proto i občasné kosení některých ploch a vypásání. Pozemky se lny se dokonce i naorávají. Rezervace není veřejně přístupná.

JIŘÍ MATUŠKA

Autor je vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava v Mikulově