Na kole do Nejdku, k Lánům i Obelisku

Lichtenštejnské stezky jsou ojedinělým souborem cykloturistických tras spojujících nejkrásnější památky rodu Lichtenštejnů na jižní Moravě v oblasti Lednicko-valtického areálu a v Dolním Rakousku. V minulém čísle jsme si řekli základní informace a představili Knížecí stezku, která tvoří páteř Lichtenštejnských stezek na jihomoravské straně (na značkách je lichtenštejnský erb a korunka). Dnes se podíváme na další trasy.

Poštorenská stezka

Poštorenská stezka (na značkách je lichtenštejnský erb a písmeno P) představuje spojnici Knížecí a Břeclavské stezky. Na Knížecí stezku navazuje na křižovatce Ladenské aleje s asfaltovou silničkou v lužním lese (Lednice – Břeclav). Trasa zde kopíruje Naučnou stezku lužní les a zhruba po třech kilometrech se dáte doprava do Charvátské Nové Vsi a Poštorné ke kostelu Navštívení Panny Marie. Ten oslavil v roce 2008 už sto desáté výročí a patří k vůbec nejhezčím památkám na Břeclavsku. Během sezony provází v kostele průvodci a je možné vystoupat i na věž.

Kolem hřbitova a posléze železniční trati vás Poštorenská stezka dále povede k železničnímu přejezdu na hlavní silnici (Poštorná – Reintal) a hned za ním doleva po zpevněných cestách k rozcestí v blízkosti Františkova rybníka. Tady stezka končí.

Břeclavská stezka

Na značkách ji poznáte podle lichtenštejnského erbu a písmene B. Na rozcestí u Františkova rybníka přejedete most nad železnicí, po které vlaky míří do Vídně, a dojedete až k dřevěnému mostu přes řeku Dyji. Díky pohraniční stráži, která kdysi ozbrojena velmi přísně střežila toto území, se tady dnes mohou prohánět cyklisté po kvalitních cestách s asfaltovým povrchem.

Území rozsáhlé obory je zde oploceno, ale vrátka pro cyklisty jsou otevřená. Avšak pozor na jaře – území bývá v případě povodní často zaplaveno. Stezka vás dovede k zámečku Pohansko, kde si můžete prohlédnout historickou expozici nálezů a také se občerstvit. Malá odbočka (asi tři kilometry) Lichtenštejnských stezek vede odsud k loveckému zámečku Lány, postavenému v letech 1810–1812. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Po opuštění obory se stáčí Břeclavská stezka doleva a kolem řeky Dyje vás dovede do centra Břeclavi, města s bohatou historií. K nejvýznamnějším památkám patří zámek z druhé čtvrtiny jedenáctého století, kdy vznikl na strategickém místě (na pomezí tří zemí) dřevěný hrad, který získal jméno po svém zakladateli, knížeti Břetislavovi. A právě kolem zámku a bývalého autokempinku vede stezka do Kančí obory a v lužním lese se opět napojí na Poštorenskou a posléze Knížecí stezku souboru Lichtenštejnských stezek.

Lednická stezka

Na značkách je vyznačená lichtenštejnským erbem a písmenem L. Od umělé hradní zříceniny Janův hrad se dáte po asfaltové silničce, která vyústí na hlavní silnici Podivín – Lednice. Ještě před čtrnácti dny tady místy bylo po kolena vody, ale dá se to objet po hrázi…

Na křižovatce se můžete dát doprava (směr Podivín) a malá odbočka (dva kilometry) vás dovede k Obelisku, který dal postavit Alois Josef I. z Lichtenštejna. Štíhlý obelisk z pískovcových kvádrů je vysoký třiadvacet metrů. Dnes se nachází uprostřed soukromé obory, ale pro cyklisty a pěší je branka otevřená.

Poté se vrátíte zpět a v Lednici kolem My hotelu doprava. Příjemná cesta lesem kolem Lednického náhonu, jenž napájí Zámecký rybník v lednickém parku, vás přivede do obce Nejdek. Ta je dnes místní částí obce Lednice, ale v devátém století hrálo toto místo důležitou roli jako hradisko v centrální části Velkomoravské říše, které obdobně jako nedaleká hradiska u Břeclavi a také u Strachotína od jihu chránilo přechod přes řeku Dyji do vnitrozemí.

Dál zamíříte rovně až k silnici Lednice – Mikulov. Po ní se dáte jen kousek doprava, než se stezka opět stočí doleva mezi pole a posléze mezi vinohrady. U Hraničního zámečku se Lednická stezka napojuje na Valtickou a Knížecí stezku, jinak ale dále pokračuje přes obec Hlohovec k empírovému zámečku Tři Grácie. Sousoší Athény, Artemidi a Afrodity před zámečkem vytesal z jednoho kusu kamene Martin Fischer. U Nového Dvora se Lednická stezka opět napojí na páteřní Knížecí stezku.

PETR HYNEK