VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na svazích Pálavy lovili lidé nejenom mamuty

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Naše předky pod Pálavské vrchy lákala velká stáda lovné zvěře. Zručnost paleolitického člověka dokládají především výrobky z kamene.

21.6.2011
SDÍLEJ:

Geometrický vzor na mamutím klu z Pavlova, který je někdy interpretován jako znázornění krajiny kolem Pavlovských vrchů. Foto M. Frouz (podle: Jiří Svoboda 2010: Dolní Věstonice – Pavlov)Foto: M. Frouz

SOŇA KLANICOVÁ

Lovci doby kamenné před veřejnost poprvé předstoupili v postavách románu Eduarda Štorcha a dodnes se nepřesně označují jako „lovci mamutů“. Za posledních sto let se však naše poznatky o prvních lidech výrazně posunuly vpřed.Kulturu lovců mamutů vytvořil Homo sapiens sapiens, tedy člověk moderní, který se již od nás fyzicky v ničem nelišil. Zhruba v době před třiceti tisíci lety se tento moderní člověk usadil také v příznivé krajině pod Pálavskými vrchy. Zdejší paleolitická naleziště patří na území České republiky k nejvěhlasnějším a jejich výzkumy vzbuzují ohlasy doslova po celém světě.

Jaké prostředí zde přivítalo nově příchozího moderního člověka v období, které se odborně označuje jako gravettien? Podle nejnovějších rozborů lze konstatovat, že klimatické podmínky nebyly zřejmě zdaleka tak drsné, jak se tradovalo. Kolem řeky Dyje rostly olše a vrby, na pálavských stráních spatřili smrky, borovicemi a modříny, a na přirozeně chráněných svazích dokonce i listnaté stromy, jako je dub a buk.

Pravděpodobně ale nově příchozí nejvíce lákala velká stáda lovné zvěře, především mamutů, sobů a koní, která představovala nejen základní zdroj masa, ale získané kosti, zubovina a kůže posloužily jako surovina pro různé předměty. Dokonce se využívaly i ke stavbě obydlí. Mamuti o délce bezmála pět a půl metru a výšky tři a půl metru se na svazích Pálavy vyskytovali ve stádech s počtem kolem deseti jedinců, v době sezonní migrace jich však mohly být i stovky.

Podle kosterních nálezů ovšem lovci mamutů nepohrdli ani dalšími zvířaty, jako jsou například zajíci, ptáci, ryby, lišky a vlci. Bránit se museli též občasným útokům lvů, hyen a medvědů. Lovecká strategie se přizpůsobovala terénu pálavských svahů: z velkých stád byl vybraný jedinec, spíše mladší mamut, oddělený a zahnaný do strže proti svahu. Zde pak vysílený padl za oběť oštěpům lovců. Kosti ulovených mamutů se pak postupně hromadily stranou sídlišť na oddělených skládkách. Například na skládce Dolní Věstonice I bylo identifikováno až sto jedinců.

Hojnost zvěře v této oblasti také dovolovala postupně přecházet z kočovného způsobu života na usedlejší a vytvářet první stabilnější sídliště. Rozsáhlé, celoročně využívané sídlištní areály byly odkryté na lokalitách Dolní Věstonice a Pavlov. Základním prvkem sídlišť obvykle kruhového tvaru byla obydlí rozmístěná kolem centrálního ohniště. V jejich blízkosti jsou pak nalézány stopy výrobních činností, odpad z konzumace potravy, stopy rituální činnosti a výjimečně někdy také osamocené pohřby.

Příbytky často zřejmě tvořily lehké konstrukce ze dřeva a kůže, po kterých se do současnosti nedochovaly téměř žádné stopy. O jejich existenci vypovídají spíše nepřímé důkazy, například prázdné místo jako odraz vyklizeného prostoru obydlí, v jehož okolí se hustě koncentrují nálezy kamenných nástrojů a odpadu. Jsou známé ale také mírně zahloubené objekty s drobnými jamkami po kůlech po obvodu.

Zručnost paleolitického člověka dokládají především výrobky z kamene. Kvalitní štípaný kámen, používaný na výrobu různých škrabadel, rydel, čepelí a hrotů, přinášeli lovci mamutů z oblastí vzdálených často i více než sto kilometrů. Ze získané suroviny se odštěpováním připravilo jádro, které se dalším štípáním a jemnou retuší formovalo do požadovaného tvaru nástroje. Četné předměty také dokládají, že tehdejší člověk nepoužíval dostupné suroviny jen k ryze praktickým účelům, o tom ale budeme hovořit příště.

Konec éry lovců mamutů u nás také bezprostředně souvisel s lovem. Svahy Pálavy postupně opouštěli lidé zhruba před sedmadvaceti až šestadvaceti tisíci lety. Rozšíření skandinávského ledovce až do dnešního Polska o několik tisíc let později výrazně ovlivnilo klima také na Moravě. Zvěři se nedostávalo potravy a stáda odcházela do pohostinnějších částí Evropy. Přirozeně za nimi odcházeli také lovci a opuštěná sídliště postupně zavála spraš.

Autorka pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky Brno, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

21.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ve veslařském areálu se uskutečnil v pořadí osmý ročník závodu dračích lodí Břeclavský drak, který je jedním z vrcholů břeclavské veslařské sezony.

Břeclavský drak poosmé: na Dyji zápolil rekordní počet posádek

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Novorozená miminka Břeclavska 25. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 25. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Efram? Se zvuky a stíny jsem už splynula, říká výtvarnice Chludilová

Mikulov /REPORTÁŽ/ – Mikulovská galerie Efram funguje už patnáct let. Stojí za ní výtvarnice Sylva Chludilová. Slavila uplynulou sobotu.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies