VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O původu révy aneb Chotěšovo vysvobození

Kdysi za starých časů prý stával na vrcholku Pálavy pevný hrad sroubený ze samých dubových trámů. Zde měl sídlo loupeživý rytíř Chotěš. Byl to takový nelida, že pouhé vyslovení jeho jména vyvolávalo v okolí hrůzu. Mnohého, kdo se rytíři nelíbil, kázal přivázat k hradním kůlům a jeho chalupu nechal spálit. Není divu, že ve vesničkách skrčených pod hradem jako kuřátka se často ozýval nářek a pláč.

23.9.2012
SDÍLEJ:

Sirotčí hrad. Ilustrační fotografie.Foto: Jiří Matuška

První pocítila následky bezesných lupičových nocí ta nejbližší dědina. Chotěš kázal pochytat všechny dospělé i děti, přivázat je ke kůlům a dědinu zapálit. Zář ohně a hustý dým byly vidět do dalekého okolí.

Polomrtví chudáci se dusili, volali o vodu a bezmocně se modlili. Nakonec všichni museli jít žebrotou.

Říká se, že kdo seje vítr, sklízí bouři. A tak oddíl cizího vojska hrad oblehl a zapálil. Posádku hradu pobil a jen Chotěš zůstal na živu. Ale ani on neušel svému trestu. Velitel oddílu dal Chotěše přivázat ke sloupu a jen jednu ruku mu nechal volnou, aby prý mohl odhánět dravé ptáky, kteří mu chtěli vyklovat oči.

„Až trest vytrpíš…"

Chotěš vyl hladem a žízní. Daleko po jihomoravské nížině se za noci nesl jeho nářek. Hned jako by pták umíral, hned jako by vyl šakal. Marně naříkal Chotěš, pozdě prosil o milosrdenství. Nikdo mu nepomohl.

Až těsně před smrtí se u něho zastavil starý žebrák, jeden z těch, kterým kdysi všechno vzal. „Nikdo tě už nemůže zachránit," řekl mu. „Ale až svůj trest vytrpíš a mezi lidmi bude tolik lásky, aby dovedli odpouštět, pak snad i tebe láska lidí vysvobodí."

Léta ubíhala, Chotěš zkameněl. Jeho kamenná ruka vztažená k nebi obrostla mechem. Ani pták na ni neusedl, lístek květu do ní nespadl. A na Chotěše lidé vzpomínali již jen v pohádkách se zlým hrdinou, kterého nakonec musí stihnout odplata. Až jednou…

Přes kopce Pálavy spěchal za svou milou mladý šohaj sirotek. Byl sice chudý, ale prozpěvoval si, že se i lesní stráně rozeznívaly s ním. Není divu, spěchal tudy za svým děvčetem. U podivného kamenného sloupu se zastavil, aby si odpočinul a šťastně se rozhlížel kolem. A jak se tak díval, viděl vztaženou jakoby prosící ruku. „Co bys chtěl? Jsem chudý, nic nemám. Počkej, však přece něco. Až tudy půjdu podruhé, vrátíš mi to." S těmito slovy položil do vztažené dlaně malý zlatý peníz. Byla to památka po rodičích. Pak zamával širůchem a zmizel v lese.

Zlaté penízky

Kamenný sloup zazářil v poledním slunci, ruka se zdvihla výš a na celou paži si posedali motýli. Do dlaně vlétla vlaštovka a švitořila na celý kraj.

Po několika letech, to už si sebou vedl dcerušku, mládence cesta zavedla do těchto míst. Již zdaleka viděl ruku vztaženou k nebi. A hle! Co drží ta ruka? Z dlaně vyrůstal keř se širokými listy a pod nimi celé hrozny zlatých penízků. Když se podíval blíž, viděl, že to jsou zlaté kuličky.

Utrhl jednu, pak druhou, utrhl celý hrozen a nemohl se nasytit té lahody, sladkosti a vůně. Ze zlata vyrostlo zlato. Lidé z podpálavských vesniček nařezali z keře sazenice a množili je na stráních. A protože to byla rostlina, která smířila vinu, nazývali ji vínem. Stráním osázeným sazenicemi začali říkat vinohrady. Když šťávu ze zlatých hroznů vytlačili a vykvasili, poznali, že se napili radosti. U vína se nepřátelé smiřovali, dědici svorně podělovali, smutní rozveselovali, všichni se snažili mluvit jenom pravdu.

Od dob Velké Moravy až po dnešní časy se na pálavských stráních a v širokém okolí Mikulova rodí víno. Neuznat, že právě ono je ve vinné sklípku nejlepší v širokém okolí, přímo volá po odplatě. V září slunce svítí pod listy velkými jako Chotěšova dlaň hrozny plné zlatých penízků. Dodnes se rozveselí každý, kdo se pálavského vína napije. A mnozí, když vycházejí z vinného sklípku ke svému domovu, prý slyší i andělíčky zpívat.

Pověst vyšla v knize Lidská réva, kterou vydala společnost Moraviapress. Tiskárna sídlí v Břeclavi, www.moraviapress.cz

VÁCLAV RICHTER

Autor: Redakce

23.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pyrotechnici pokračují v prohledávání Bořího lesa mezi Valticemi a Břeclaví. Brzy mají dokončit druhou etapu průzkumu. Zatím našli asi tři sta kusů munice.
10

Druhá etapa čištění Bořího lesa se blíží ke konci. Průzkum chtějí urychlit

Základy raně románské obranné věže odhalili v Hradební ulici nedaleko rotundy svaté Kateřiny archeologové ve Znojmě.
4

Ve Znojmě našli základy románské Loupežnické věže

První burčák už je v prodeji. Někteří prodejci plánují zdražení

Jižní Morava - U Valtic, u kempu Apollo mezi Lednicí a Břeclaví a u novomlýnských nádrží na silnici I/52. Na třech místech na Břeclavsku už prodává vinař Miloslav Machuča z Valtic burčák. Jako jeden z prvních na jihu Moravy. „Se sklizní jsem letos maximálně spokojený. Oproti minulému roku je hroznů víc. Máme vinohrady u Úval. Tam mrazy zasáhly vinice jen minimálně,“ řekl Machuča.

Ledničtí se chystají na ústavní žalobu, vadí jim omezení rozvoje

Lednice – Městský soud v Praze zamítl správní žalobu Lednice, která je ve sporu s ministerstvy kultury a místního rozvoje. Pře se týká omezení nového plánu rozvoje, který zástupci turisty oblíbené obce chystají několik let.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Volal na černochy strážníky. Jeho strana teď zaplatila výjezd městské policie

Hodonín /FOTOGALERIE/ – Necelých padesát příznivců přišlo ve středu podpořit zastupitele Romana Sedlačíka, který na sebe v posledních dnech připoutal pozornost kvůli incidentu s cizinci v Hodoníně. Na černošský pár zavolal hlídku městské policie. Situaci se kandidát do sněmovny za Řád národa rozhodl vysvětlit osobně, šéf hnutí předal na radnici šek na tisíc korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení