VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Osady starých Germánů stály i na Břeclavsku

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Tato kapitola našeho seriálu čtenáře přivádí k období, které archeologie označuje jako dobu římskou a které se budeme v následujících několika dílech podrobněji věnovat. Celá éra, zahrnující zhruba první čtyři staletí našeho letopočtu, se vyznačovala pestrou škálou kontaktů mezi germánskými kmeny a Římskou říší ve střední Evropě. A nutno říci, že po většinu této éry se jednalo o vztahy sousedské, obchodní a diplomatické.

7.8.2012
SDÍLEJ:

Rekonstrukce germánské nadzemní sýpky kůlové konstrukce.Foto: archiv

Hranice říše nebyly neprůchodné, Germáni navštěvovali provinciální trhy a římští obchodníci pronikali po známých cestách na barbarské území. Jen někdy byla tato klidná léta přerušena většími válečnými střety, které ovšem často znamenaly zásadní předěl ve vzájemných vztazích.

Germánské kmeny obývaly v prvním až čtvrtém století našeho letopočtu rozlehlá území táhnoucí se v severní části kontinentu od Nizozemí až po západní Rusko. Římané nazývali celý tento prostor barbarikem a za barbary považovali všechny, kteří žili za hranicemi říše. V pravlasti Germánů na severu Evropy vzrostl prudce v posledních staletích před přelomem letopočtu počet obyvatel. Velké části kmenů se proto vydaly směrem na jih, do oblastí opouštěných Kelty.

Na našem území se usadili příslušníci kmenového svazu Svébů, Markomani a Kvádové na dnešním Slovensku. O nich na konci prvního století napsal římský dějepisec Tacitus tato slova: „Obzvláštní je sláva a moc Markomanů. I samotná svá nynější sídla získali statečností, vyhnáním Bójů. Avšak ani Naristové a Kvádové se nepokazili. To je jakoby čelo Germánie směrem k Dunaji. Markomani a Kvádové si uchovali až do doby, na kterou se ještě pamatujeme, krále domácího původu ze vznešeného rodu Marobudova a Tudrova. Dnes snášejí i cizí. Moc a hodnost králů se opírá o schválení Říma. Tu a tam jim pomáháme vojensky, častěji penězi, a jejich vážnost není proto menší." (Tacitus, Germánie 41)

Území Markomanů severně od dunajských hranic se od sousedních římských provincií výrazně lišilo. Podle hustoty sídlišť a bohatství hrobových nálezů lze předpokládat, že mocenská centra kmene se nacházela především v oblasti Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravské­ho úvalu.

Sídliště představují na našem území nejpočetnější typ archeologických památek doby římské (celkově je známo přes tři sta osad). Plošný rozsah jednotlivých osad se pohybuje v rozmezí jednoho až tří hektarů. Byly zakládány na terasách a mírných vyvýšeninách v těsné blízkosti vodních toků a tvořilo je seskupení několika málo obydlí a objektů výrobní povahy.

K nejlépe poznaným osadám u nás patří například sídliště v Pasohlávkách, Křepicích nebo Mušově – Na pískách. Typickým stavením na sídlištích byly jednoduché jednoprostorové polozemnice obdélníkovitého půdorysu s obytnou plochou kolem čtrnácti až patnácti metrů čtverečních. Jejich konstrukci tvořilo ve většině případů šest dřevěných kůlů, rozmístěných tak, že dvě protilehlé dvojice se nacházely v delších stěnách a dva kůly, které nesly krov, uprostřed kratších stran. Mezi dvojicí kůlů k jihu obrácené delší stěny se nacházel vchodový výklenek. Stěny těchto chýší tvořila proutěná armatura, která byla omazána hlínou.

Kromě polozemnic se na sídlištích objevují jednoduché jámy sloužící ke skladování zásob obilí, k těžbě hlíny nebo jako odpadní jámy. Méně časté jsou nadzemní stavby dřevěné konstrukce, které snad sloužily jako sýpky.

Početné nálezy ze sídlišť dokládají hned několik druhů řemeslné činnosti. Invenci germánských hrnčířů ilustruje pestrá a bohatá tvarová a výzdobná škála keramických nádob. Důležitým oborem bylo zpracovávání kovů, o čem nejlépe svědčí několik železářských pecí a slévačská dílna, objevené v posledních letech na sídlišti v Pasohlávkách. Dalšími doklady zpracování kovů jsou nálezy železářské strusky a slitků. K nejběžnějším pomůckám domácké textilní výroby patřily hliněné přesleny různých tvarů a hliněná kuželovitá závaží ze svislých tkalcovských stavů.

Germáni doby římské na našem území se ale převážně věnovali zemědělství a chovu zvířat. Nejčastějším druhem nálezů na sídlištích jsou zvířecí kosti. Vypovídají o významném podílu chovu zvířat v hospodářském životě. Hlavní úlohu hrál chov skotu, početně bylo zastoupeno prase domácí a na některých lokalitách též ovce a kozy. Téměř na každé lokalitě byl zaznamenán výskyt koně. Známy jsou též doklady lovu, podle nejnovějších zjištění byla též role rybolovu velmi významná.

BALÁZS KOMORÓCZY
Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

Autor: Redakce

7.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ve veslařském areálu se uskutečnil v pořadí osmý ročník závodu dračích lodí Břeclavský drak, který je jedním z vrcholů břeclavské veslařské sezony.

Břeclavský drak poosmé: na Dyji zápolil rekordní počet posádek

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Novorozená miminka Břeclavska 25. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 25. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Efram? Se zvuky a stíny jsem už splynula, říká výtvarnice Chludilová

Mikulov /REPORTÁŽ/ – Mikulovská galerie Efram funguje už patnáct let. Stojí za ní výtvarnice Sylva Chludilová. Slavila uplynulou sobotu.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies