Osička: Zaměstnání je zároveň mým koníčkem

Pětatřicetiletý David Osička podniká s vínem od roku 2003. Je ženatý, má dceru a syna a s vínem podniká ve Velkých Bílovicích, kde i žije. V současné době má pět hektarů vinic a ročně vyprodukuje asi deset tisíc litrů vína.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Každý, kdo se narodí v našem kraji, má možnost pozorovat a vidět, jak o vinohrad pečují jeho rodiče, příbuzní a ostatní v jeho okolí. Později sám pomáhá a stále více nahlíží do problematiky pěstování hroznů a výroby vína. U mě tomu nebylo jinak. Zásadní zlom přišel v roce 2003, kdy jsem využil možnosti a začal pracovat ve vinařství Josefa Kachyni z Velkých Bílovic. O dva roky později jsem se začal věnovat vinohradu a vínu naplno a navázal tak na rodinnou tradici Kachyňů.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Za tajemstvím dobrého vína se skrývá poctivá a každodenní práce vinaře. Víno se musí dělat srdcem, nikdy nic neošidit. Je třeba se snažit od začátku až do konce celého procesu, poctivě a svědomitě pracovat podle svého nejlepšího vědomí.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Neřekl bych, že se řídím nějakými pravidly. Vinohradnictví je velice náročné na čas a dalo by se také říci, že jde o boj s počasím. Určitě se snažím v rámci svých možností pracovat co nejsvědomitěji, naslouchat ostatním a také se ve všem neustále zdokonalovat.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Když jedu autem nebo cestuji, tak samozřejmě nevypiji ani doušek. Při práci ve sklepě určitě musím koštovat a degustovat. No a doma nebo s přáteli je to potom podle chuti a nálady. Ale to už nakonec každý zná.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Vinohradnictví se věnuji teprve krátký čas a tak nějakou žádnou nejhorší chvíli za sebou zatím nemám. Mezi ty krásné chvíle patří spokojenost zákazníků a jejich zájem nejen o víno, ale o vše, co s vínem souvisí.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Velice si vážím především spokojenosti zákazníků a odběratelů. Za úspěch považuji také to, že se této profesi mohu plně věnovat a že zaměstnání je zároveň i mým koníčkem.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných odrůd?
Nedá se říct, že jsem zastáncem toho nebo onoho. Vyrábím víno stále tradičním postupem. Nemám žádný systém řízeného kvašení ani vinifikátor. Moderním metodám se však nebráním a do budoucna o jejich pořízení uvažuji.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Ostatní neberu jako nějakou konkurenci, ale spíše jako kolegy a kamarády. Vážím si každého, kdo dělá poctivě tuto profesi a zároveň každého, kdo nemyslí jenom na sebe a je ochoten pomoct i druhému.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Každý určitě myslí na budoucnost. Mám dvě děti a záleží jen na nich, jakou cestu si oni vyberou. Já se budu snažit jim ukázat, že tahle profese má smysl.