Pohoří pro horské kolo? Bílé Karpaty

Ideální víkendový výlet, za den totiž tohle pohoří nemáte šanci projet. Já jsem si jako výchozí bod vybral městečko Strání nedaleko hraničního přechodu směr Nové Mesto nad Váhom.„Cože? Na velkou Javořinu? Vy jste se asi zbláznil, mladý muži, v tomhle vedru…,” stařenka na bicyklu očividně předválečné výroby poulí nechápavé oči. Ale cestu mi ochotně ukáže. Když už mají v tomhle místečku o víkendech zavřené turistické informační centrum, někde se informací dopídit musíte. V jediné otevřené trafice nevedou mapy ani průvodce, cykloturista se musí spolehnout sám na sebe a na místní ochotné domorodce. Naberu tedy kurz na severozápad, po cyklotrase číslo 46 ze Strání do strmých strání nad městečkem.

Stále po trase číslo 46 dojedu až na rozcestí u Kamenné boudy v nadmořské výšce okolo sedmi set metrů nad mořem. Stojí tu pěkný altánek, kde se dá příjemně odpočinout. Tady odbočím doprava na Vápenky. Kdo nemá rád cyklokros s přeskakováním překážek, doporučuji pokračovat nahoru po trase číslo 5052, je sice delší, ale není tak prudká. Já si totiž dám sice dolů k Vápenkám parádní sjezd po pěkně upravené asfaltové cyklostezce.

Horňácká obec leží na úpatí Velké Javořiny, žije bohatými folklorními zvyky a je zde mnoho původních dobových stavení. Následné stoupání nahoru bych asi příště oželel. Hlavně ty první čtyři kilometry po štěrku s častým přeskakováním popadaných smrků (no, třeba už tam nebudou, až pojedete příště).

Když pak vyjedu na křižovatku s lesním vodopádem, je to jako zázrak. Na vrchol Velké Javořiny zbývají tři kilometry. Cestou překročím státní hranici česko-slovenskou, ale pas tu nikdo nechce.

Holubyho chata

Od vysílače v nadmořské výšce 970 metrů nad mořem na nejvyšší hoře Bílých Karpat - Velké Javořině - sjedu k Holubyho chatě, tradičnímu místu setkávání Čechů a Slováků. Základní kámen na výstavbu chaty byl položen již v roku 1923. Holubyho chata na Javořině je teď turistickým, lyžařským a rekreačním střediskem. Vede okolo ní lyžařská sjezdovka, slalomový svah a dvojitý lyžařský vlek.

No a pak zpátky k vysílači a dále po trase číslo 5052 dolů ke Kamenné chatě. Na rozcestí ještě před Kamennou chatou se dám doprava na trasu číslo 5051, která vede také do Strání, ale jiným směrem. Příjemné klesání. A po repete sjezdu dolů jsem opět ve Strání, kde si dám zaslouženou orosenou odměnu.

„Lopenický okruh“ doporučuji nechat na další den. Vyrazím opět po cyklotrase číslo 46 nahoru, ale na rozcestí na Horním kopci se dám doprava přes silnici na Březovou. Tady lze využít buď kratší Beskydsko-karpatské magistrály, anebo delší trasy číslo 5053 na Lopeník.

Loni tu byla slavnostně otevřena stylová dřevěná rozhledna na druhém nejvyšším vrchu Bílých Karpat - Lopeník v nadmořské výšce 911 metrů nad mořem. Dvacet metrů vysoká rozhledna vznikla za spolupráce Čechů a Slováků a má podpořit setkávání těchto dvou národů. Mně tady bohužel zastihla prudká bouřka, a tak z výstupu na rozhlednu není nic.

Pro cestu zpátky doporučuji vzít to mírněji zvlněnou krajinou nejprve po trase číslo 46 a pak doleva po silnici na Bystřici pod Lopeníkem a Bánov. Pak dolů po trase číslo 5053 směr Březová a nakonec už známý úsek po trase číslo 46 zpět do Strání. Nebojte, myslím obec Strání. Těch strání už bylo za víkend opravdu dost.

PETR HYNEK