VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Římské tábory stály u Mušova, Břeclavi i Ivaně

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Předcházející díl vykreslil historickou situaci a její archeologický obraz Břeclavska v průběhu druhé poloviny druhého století našeho letopočtu. V tomto období se odehrál jeden z nejrozsáhlejších římsko-barbarských konfliktů v dějinách Římské říše – takzvané markomanské války.

16.10.2012
SDÍLEJ:

Hypotetická rekonstrukce opevnění tábora římské armády Foto: archiv AÚ AV ČR Brno

Pustošivé vpády germánských kmenů na území provincií a hrozba jejich opakování v budoucnu přinutily římské velení v čele s císařem Markem Aureliem přenést válku na území barbarů. Stopy tohoto konfliktu pocházejí z Moravy, Dolního Rakouska a jihozápadního Slovenska. Břeclavsko v této době představuje důležité dějiště římské vojenské okupace, jejíž nejvýznamnější stopy pocházejí z regionu bývalé obce Mušov.

Každá stálá armáda pro svoje fungování potřebuje opevněné základny a tábory pro vojsko v poli, které slouží pro bezpečné přenocování, skladování nezbytného vybavení a proviantu či k zabezpečení klíčových zásobovacích komunikací. Římská armáda dosáhla ve stavbě těchto vojenských zařízení vysoké úrovně.

Doklady nejkomplexnějšího opevňovacího systému pocházejí ze slavné lokality na vrchu Hradisko a v jeho okolí (bývalý katastr obce Mušov). Nacházela se zde mohutná vojenská báze, která zahrnovala kromě jiného také zázemí pro nejvyšší velení římské armády (lázně s podpodlažním vytápěním a podobně). Této unikátní lokalitě se ale budeme věnovat až v některém z následujících pokračování.

Tábory římské armády na území Moravy (s názvem lokality) a Dolního Rakouska.

V prostoru středního Podunají byla nalezena řada dalších dokladů římských opevnění, které jsou souhrnně označována jako krátkodobé tábory. Jedná se o lehčí opevnění tvořená hrotitým příkopem tvaru písmene V a hradbou tvořenou materiálem z příkopu. Pacifikace a kontrola germánských území byla možná pouze díky obsazení klíčových oblastí osídlených Germány. To však vyžadovalo síť různých vojenských zařízení, které umožnily plynulý průběh zásobování jednotek umístěných daleko za hranicemi Římské říše a rychlou reakci vojska na vývoj v místních poměrech.

Z ptačí perspektivy

První krátkodobé tábory římské armády byly objeveny na našem území až v devadesátých letech dvacátého století, kdy podmínky umožnily rozvoj letecké archeologie. Jedná se o jednu z nedestruktivních metod získávání dat, kdy jsou z ptačí perspektivy vyhledávány povrchové stopy archeologických objektů pod povrchem. Při vhodné kombinaci lokálních geologických a pedologických poměrů a skladby vegetace. Díky tomu se archeologické objekty z výšky od okolí odlišují tmavší barvou vegetace, která je způsobena právě přítomností archeologických objektů. Řada římských krátkodobých táborů však byla také nalezena „náhodou" prostřednictvím záchranných archeologických výzkumů.

Standardní půdorys krátkodobého tábora má nejčastěji tvar obdélníku s mírně zaoblenými nárožími. Přirozeně existují výjimky, kdy si místní terénní konfigurace vynutila určitě modifikace tvaru tábora.

Pravidla pro výběr místa pro budoucí tábor a jeho výstavbu jsou také popsána v příručkách „vojenského umění" antických spisovatelů. Důraz byl mimo jiné kladen na takové umístění tábora, kdy nemohl být nečekaně napaden či odstřelován z jiné vyvýšené polohy či nehrozilo jeho zatopení při rozvodnění řek. V místech komunikací se nacházely brány, které byly chráněny předsunutým příkopem. Vnitřní prostor byl rozdělen pravoúhlým systémem komunikací vedoucích mezi branami. Rozdělovaly prostor pro stany mužstva a důstojníků, zásoby a zvířata.

„Živá“ rekonstrukce podoby táborového života římské armády v poli

Velikost tábora, která odráží základní nároky na jeho funkci, se pohybuje ve značném rozpětí mezi jedním a padesáti hektary. Jeden z nejrozměrnějších krátkodobých táborů byl nalezen leteckou prospekcí u Charvátské Nové Vsi (pětačtyřicet hektarů). Podle odhadů se jeho maximální kapacita mohla pohybovat až okolo pětadvaceti tisíc vojáků.

Další rozměrné tábory byly při leteckém průzkumu zjištěny v těsném sousedství římského vojenského zařízení na vrchu Hradisko v poloze Na Pískách (dvaadvacet a osmatřicet hektarů). Během archeologických výzkumů zde byla zjištěna také přítomnost germánského sídliště. Tento jev spojuje také některé další známé římské krátkodobé tábory a odráží chování římské armády na okupovaném území.

Další z táborů v sousedství vojenské báze na Hradisku byl objeven u obce Ivaň. Archeologické výzkumy v prostoru brány zjistily dokonce doklady dřevěné konstrukce se dvěma věžemi. V protikladu k rozměrným objektům římské armády archeologie eviduje také malá opevnění s rozlohou okolo jednoho hektaru, která mohla pojmout pouze menší vojenské jednotky. V těchto případech se může jednat o opevněné přístavy, které byly klíčové pro zásobování císařských vojsk na území germánských kmenů. Význam říčních zásobovacích tras byl jistě velký už vzhledem k tomu, že na okupovaných územích neexistovala síť zpevněných cest.

MAREK VLACH (autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice)

Autor: Redakce

16.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Mezinárodní cvičení Ample Strike.

Armáda chystá velké letecké cvičení Ample Strike

Ilustrační fotografie.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

V Morkůvkách vyměnili taneční plac. Po hodech opraví střechu kulturního domu

Morkůvky – K rekonstrukci tanečního placu přistoupili před letošními hody v Morkůvkách. Náklady se pohybují mezi dvěma sty a dvěma sty padesáti tisíci korunami.

AKTUALIZOVÁNO

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Olbramkostel /FOTOGALERIE/ – Málo frekventovaný železniční přejezd u stanice Olbramkostel na Znojemsku se stal v pátek svědkem nebývalé tragédie. Přímo na přejezdu se srazil osobní motorový vlak se Škodou Octavia. Srážka si vyžádala dva lidské životy. 

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení