VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Turold: zničená jeskyně pro všechny

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Jeskyně Turold je se svými čtrnácti odlišnými fázemi osídlení nejčastěji obydlenou jeskyní na celé Moravě

29.11.2011
SDÍLEJ:

Džbánek a zlomky bronzových kroužků tzv. únětické kultury ze starší doby bronzové z Turoldu .Foto: Mikulov Turold – archeologické nálezy

Jižní část dominanty Břeclavska, Pavlovských vrchů, tvoří klesající, zemědělskou půdou pokrytý hřeben. Vystupuje z něj několik ostrovů, z nichž nejvýraznější je 385 metrů vysoký Turold. Ještě počátkem tohoto století se zde nacházela poměrně velká a lehce přístupná stejnojmenná jeskyně. Nálezy z ní podaly ojedinělé svědectví o jejím opakovaném využívání obyvateli regionu v průběhu tisíciletí.

První zprávy o Turoldu se v literatuře objevily již na konci osmnáctého a na počátku devatenáctého století. O prehistorických nálezech a o jeskyni se roku 1873 zmiňuje J. Liedermann. O něco později K. J. Maška uvedl i podrobný popis jeskyně na Turoldu. Podle něj byla v roce 1889 známa jen jedna jeskyně, správněji skupina jeskyní, zvaných „Turoldhöhle“, které se nacházely v izolovaném skalisku zvaném „Turoldberg“. Široká brána do jeskyně ústila na severu a pokračovala značně impozantní chodbou, jejíž délka se dala odhadnout na padesát až šedesát metrů. Podlaha jeskyně byla pokryta drobným kamením.

Keramika i bronz

Podle K. Jüttnera byla jeskyně již roku 1912 částečně zničena. On byl též prvním badatelem, který část nálezů odtud zařadil do doby bronzové. Dnes bohužel již neexistující jeskyně přinesla řadu archeologických nálezů, ovšem bez možnosti terénního výzkumu. Tak dnes již není možné spolehlivě zjistit přesná místa nálezů. Je možné, že některé pocházejí ze svahu kopce, zdá se však pravděpodobné, že většina byla nalezena uvnitř. U těch nálezů, které jsou charakteristické především pro sídliště, lze jejich původ hledat spíše v jeskyni, neboť svahy Turoldu nebyly pro osídlení příliš vhodné. Naopak u předmětů, které se jinak nacházejí jen v hrobech, se zdá pravděpodobnější lokalizace mimo jeskyni, kde bylo hloubení hrobové jámy snadnější.

Nálezy z Turoldu představují bohatý soubor archeologického materiálu tvořený především keramikou, v menší míře štípanými a broušenými kamennými nástroji, nástroji z kostí a vzácně bronzovými předměty. Chronologicky je zastoupena celá řada etap historického vývoje. Pro stanovení druhu osídlení Turoldu, který leží uprostřed oblasti bohatě obydlené v celém pravěku, nemáme k dispozici žádná terénní pozorování, a proto může být jediným zdrojem našich informací množství nálezů.

Nejstarší, poměrně málo početné nálezy z jeskyně pocházejí ze starší doby kamenné a náleží tzv. kultuře szeletienu (cca 40 tisíc – 30 tisíc let před naším letopočtem). Nejpočetnější doklady o pobytu člověka v oblasti Turoldu máme z neolitu (šesté až čtvrté tisíciletí před naším letopočtem), kdy lze zde předpokládat dlouhodobé a trvalé osídlení. Méně početný ale dostatečně reprezentativní je nálezový soubor ze starší doby bronzové (2000/1800 až 1500 před naším letopočtem, tzv. únětická kultura).

Druhou nejpočetnější skupinou jsou nálezy z mladší doby bronzové (1250 – 1000 před naším letopočtem, tzv. velatická kultura). Početné doklady osídlení jeskyně máme též ze starší doby železné (osmé až šesté století před naším letopočtem, tzv. horákovská kultura) a ze středověku. V ostatních obdobích, zastoupených na lokalitě pouze menším počtem nálezů (pozdní doba kamenná – eneolit, doba římská, velkomoravské období), se zdá pravděpodobné, že jeskyně byla navštěvována pouze příležitostně, případně sloužila jako krátkodobý úkryt.

Skutečná rarita

Jeskyně Turold se svými čtrnácti chronologicky odlišnými fázemi osídlení je nejčastěji obydlenou jeskyní na celé Moravě. Do tohoto počtu přitom nejsou zahrnuty nálezy například z období Keltů a stěhování národů, které jsou zmiňovány ve starší literatuře, ale dnes již nejsou kontrolovatelné. Pro srovnání, v případě nejznámější jeskyně Pekárna v Moravském krasu je doloženo osm respektive deset fází osídlení.

Jeskyně jsou přírodním procesem vzniklé prostory, které byly využívány od nejstarších dob, ať již zvířaty nebo lidmi. Tyto přírodní útvary ve velké míře využíval i člověk, a to od starší doby kamenné až po současnost (například úkryty lidí za druhé světové války). Intenzita využívání jeskyň byla v jednotlivých historických etapách různá. Nejvíce jeskynních nálezů máme k dispozici z paleolitu, což je způsobeno intenzitou osídlení jeskyň, mimořádnou délkou trvání tohoto úseku dějin a velmi chladným podnebím. Od mladší doby kamenné převládají u nás klimatické podmínky, které dovolují stavět obydlí i na otevřených prostranstvích.

Příčiny využívání jeskyň je tedy v mladších dobách třeba hledat v hustotě osídlení, krátkodobých výkyvech počasí a v mimořádných událostech (válečné ohrožení a podobně). Význam jeskyň pro člověka se zvyšoval v zimě, kdy kromě přístřeší poskytovaly i ochranu před zimou. Podle výsledků měření, prováděných ve třicátých a čtyřicátých letech, se ukázalo, že směrem dovnitř jeskyň se zmenšují teplotní výkyvy. Při výzkumu Chvalovské jeskyně na Slovensku se například v listopadu naměřila teplota před jeskyní nula stupňů Celsia a uvnitř jeskyně deset stupňů Celsia. V letních měsících naopak byly velké jeskyně pro stálé osídlení méně vhodné, protože v nich bylo mnohem chladněji než ve volném terénu.

Archeologické nálezy z jeskyně na Turoldu nepatří mezi ty, které by vyvolaly senzace a přilákaly do muzeí početné návštěvníky. Většinou jsou to pouze zlomky keramických nádob. Pro poznávání minulosti našeho kraje jsou však neméně hodnotným pramenem. Archeologie je schopna na základě těchto „střepů“ stanovit jednotlivé časové úseky využívání jeskyně. Díky těmto drobným nálezům pak můžeme podat svědectví o místu, které bylo obyvateli našeho kraje navštěvováno dlouhá tisíciletí. Místo zůstávalo stejné, pouze obyvatelstvo se v různých etapách vystřídalo. Je jenom škoda, že tato významná lokalita nepřežila dvacáté století. Ale i to je vlastně svědectvím, o nás.

BALÁZS KOMORÓCZY (Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice)

29.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ve veslařském areálu se uskutečnil v pořadí osmý ročník závodu dračích lodí Břeclavský drak, který je jedním z vrcholů břeclavské veslařské sezony.

Břeclavský drak poosmé: na Dyji zápolil rekordní počet posádek

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Novorozená miminka Břeclavska 25. týdne 2017

Břeclavsko - Novorozená miminka 25. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Efram? Se zvuky a stíny jsem už splynula, říká výtvarnice Chludilová

Mikulov /REPORTÁŽ/ – Mikulovská galerie Efram funguje už patnáct let. Stojí za ní výtvarnice Sylva Chludilová. Slavila uplynulou sobotu.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies