Vinař Adamec: Je třeba mít velkou praxi a trpělivost

Hospodaří na vinicích o rozloze přes třináct hektarů, kde pěstuje osmnáct odrůd vinné révy. Jeho vinařství ročně vyprodukuje kolem třiceti tisíc litrů vína. Snaží se totiž dodržet tři čtvrtě až jeden kilogram hroznů na keř. Jak Adamec říká, jeho cílem není dělat vína pro soutěže, ale snaží se dělat vína pro své zákazníky.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Jako mladý kluk jsem musel pomáhat doma s vinicemi i na polích. Chápal jsem, že je to nutné, ale nijak zvlášť jsem z toho nadšený nebyl. Zatímco jiní hráli fotbal, já jsem chodil s motykou po vinici. Vždycky jsem chtěl ale rozumět věcem, na kterých se podílím, takže jsem se od svého dědečka postupně naučil všechny základy vinařství. Když jsem se v roce 1998 rozhodl založit první vinice a podnikat ve vinařství, všechny tyto informace podpořily můj start v podnikání. Jak se říká: Odpíraného chleba největší krajíc.

V čem spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Vznik každého vynikajícího vína je složen z mnoha malých drobných krůčků, které musíte poctivě ušlapat, a přitom pečlivě sledujete, co se po každém kroku děje, a musíte být schopen rozpoznat, jestli je váš směr správný nebo ne. Stačí trochu uhnout ze směru a už se ke zvolenému cíli nikdy nedostanete. Je zapotřebí mít velkou praxi, trpělivost a cílevědomost. I přesto vás vždycky něco překvapí. Děláte každý rok totéž, ale pokaždé je to úplně jiné.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Ve vinařství je plno pravidel. Jednak legislativa ve výrobě vína, dále pak agrotechnické lhůty, základní pravidla pro výrobu dobrého vína apod. To jsou pravidla, kterými se musíme řídit. Co se týká vlastních pravidel, každodenně usiluji o to, abych v té náročné práci kolem vína našel vždycky něco pěkného, pozitivního. To mi hodně pomáhá udržet si energii a vitalitu pro to, co přijde nového a s čím se budu muset zase poprat.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Nemám v tom žádnou pravidelnost. V práci je mou povinností ochutnávat vína, takže víno si doma otevřu, když je na to příležitost nebo pokud v rodinném kruhu hodnotíme vína.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Pro mě je pokaždé nejkrásnějším okamžikem, když vidím spokojený úsměv na tváři zákazníka. To je hlavní cíl a výsledek mé práce s vínem. Každá taková chvíle mě posiluje a motivuje.

A moje nejhorší chvíle s vínem? Někdy se vyskytnou chvíle naprostého zmaru – například když vám před očima znenadání praskne nádrž s 1500 litry výběru z hroznů a vaše práce doslova teče do kanálu, nebo pokud vám příroda hmatatelně dokáže, co umí, jak tomu bylo v loňském roce. Ale tohle všechno patří i k životu i k práci.

Zabojovat, poučit se a pokračovat, jinak to nejde.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si nejvíc ceníte?
Každý rok pravidelně hodnotím, jak se vydařil. Pro mě je nejdůležitějším úspěchem spokojenost zákazníků. Všechno ostatní jsou jen třešničky na dortu, které velmi potěší, ale stejně musíte každý rok v lednu obrazně pokleknout a začít nanovo.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
Ve vinicích mám jak staré klasické odrůdy, tak i nově vyšlechtěné. I když si myslím, že André, Aurelius a Cabernet Moravia už ani nepatří mezi nově vyšlechtěné odrůdy a řadí se u nás na Moravě mezi dobře zavedené nové odrůdy. Ve zpracování vína používám kombinaci tradičních i nových postupů. Záleží na cíli, ke kterému se chcete dostat, jaké víno chcete vytvořit.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Vážím si všech dobrých vinařů. Malých i velkých. Oceňuji jejich odhodlání a vytrvalost, protože sám dobře vím, jak náročná je to práce. Myslím, že tu máme hodně dobrých vinařů a přeji jim hodně úspěchů v jejich práci.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Ano, samozřejmě přemýšlím, co bude. Dobře si pamatuji na své pocity, když jsem musel pracovat na vinici. Proto nechávám věcem volný průběh. Syn i dcera mi pomáhají, ale uvidíme.