Zrání v sudu je základ dobrého vína

Vyrábí deset druhů vín, navíc i ledové. Mezi jeho největší úspěchy patří zlatá medaile z mezinárodní výstavy v Bratislavě za Rulandské šedé a několik diplomů z výstav na Podluží.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Ve vinohradě jsem se prakticky narodil. Pamatuji ještě než bylo jednotné zemědělské družstvo před rokem 1958. Dělali jsme vinobraní s koňmi, naši nosili hrozny v putnách na vůz. Já jsem uzobával z kádí a když jsem byl úplně malý, dali mě rodiče do travnice a pověsili na oje, kde jsem se houpal. Když mi bylo sedmnáct let, stařeček omarodil a otec o vinaření neměl zájem. Mě to bavilo, tak jsem se do toho pustil. Kromě stařečkova vinohradu jsem si vysadil ještě svůj. Brzy jsem se dočkal od stařečka pochvaly: Máš to dobré, vnuku.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Dobré víno se vyrábí již ve vinohradě. Základ je dobrá poloha, zdravé hrozny, které docílíte redukovaným výnosem a dobrým ošetřením vinohradu.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Co nejméně zásahů a mnohdy si příroda poradí sama. I v sudu. Podle mě zrání v dobrém sudu je základ dobrého vína.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Celý týden a vlastně i o víkendu řídím auto nebo traktor. Takže přes den nevypiji nic a večer jsem skoro denně ve sklepě, takže v průměru tak půl litru za den. Stařeček neřídil, pil podstatně víc a zdraví mu sloužilo do vysokého věku.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
S vínem zažívám vždy ty nejkrásnější chvíle. Aktivně dělám do folkloru, dlouhé roky jsem vedl Slovácký krúžek a ještě tancuji v Old Stars Břeclav. Takže tanec, zpěv, kamarádi, to snad bez vína ani nejde. Nejhorší byl pro mě loňský problémový ročník 2010, kdy jsem prošvihl jeden postřik a musel celý rok obdělávat část vinohradu bez hroznů a dívat se na prázdné bečky.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Podařilo se mi vybudovat během dvanácti let komplex několika sklepů včetně venkovního areálu a ubytoven, kde nyní poskytuji služby pro skupiny lidí, kamarády nebo firemní prezentace. Nabízím posezení v křížovém sklepě, řízenou degustaci v rotundě (prohlídku stařečkova sklepa s ochutnávkou ze sudů) a vystoupení cimbálových a jiných skupin ve venkovním areálu a ve stodole z roku 1805. V areálu je také kaplička svatého Urbana. Areál je ideální pro pořádání rodinných oslav, koncertů anebo také svateb.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
I když sleduji nové trendy zpracování hroznů a výroby vína, snažím se držet co nejvíce stařečkových rad. Pěstuji klasické odrůdy. ale mám také moje speciality jako je Medina z Moldávie a Rulerr, novošlechtěnec profesora Krause.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Vážím si každého poctivého vinaře.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Základní vinařskou školu jsem dal svému synovi, snad i tu střední. Odmalička se mnou chodil do vinohradu i do sklepa. Nyní se osamostatnil a spolupracuje se svým strýcem, který je profík a dává mu vysokou. Těším se ještě na vnuky a přál bych si, abych jim ještě stihl z vinařiny něco předat.