Jak vláda zlepšila placení nemocnic?

Žádná zásadní změna nebyla. Nikdo nepřijal žádný nový zákon v oblasti zdravotního pojištění, takže se systémově nic nezměnilo.

Celé téma věnované rušení poplatků najdete ve čtvrtečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

ULEVILO SE PACIENTŮM PO ZRUŠENÍ ZDRAVOTNICKÝCH POPLATKŮ?
Nemáme na lékaře, přiznalo v posledním průzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky šest procent Čechů. Největší problém měli senioři nad 55 let zdravotní péči kvůli penězům nevyužila asi desetina z nich. Ministerstvo zdravotnictví pod vedením sociálnědemokratických ministrů se proto rozhodlo spoluúčast pacientů omezit. Škrtlo takzvané regulační poplatky po stokorunových platbách v nemocnicích, které zastavil už Ústavní soud České republiky, skončily i poplatky za recept a za návštěvu u lékaře. Lidé tak v současné době přispívají pouze na pohotovost a léky.
Pomohlo ale vládní opatření? Podle ankety mezi osobnostmi z regionů jen napůl.

Podle 52,5 % panelistů Deníku Rovnost se pacientům ulevilo po zrušení zdravotnických poplatků. O opaku je přesvědčeno 47,5 % respondentů. Na tuto otázku odpovídalo 59 lidí.

Je nutné řešit zadlužení nemocnic?

Pokud nemocnice není schopná zajistit dostatečnou péči, kterou pacienti potřebují, a neuspěje na trhu kvůli špatnému hospodaření s penězi, může zkrachovat, protože není dobře uspořádaná. Proti tomu nejde nic namítat. Pokud ale například selže kvůli odborářským akcím, které zaženou zřizovatele do kouta neuskutečnitelnými požadavky, takovéto krachy by se stávat neměly.

Co se změnilo po zrušení zdravotnických poplatků?

Poplatky měly za úkol regulovat a byly zdroj příjmů. Mít nebo nemít z nich deset miliard je velký rozdíl. Navíc lékaři nyní zažívají v ambulancích velký nápor lidí, kteří chodí i s většími banalitami. Obírá to doktory o čas a jsou kvůli tomu přetížení. To poplatky regulovaly. Že bych ale byl velkým zastáncem jejich navrácení, to ne.

Ředitel Masarykova onkologického ústavu Žaloudík: Nemocnic s dluhy je málo

Brno - Zadlužených nemocnic je podle ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně Jana Žaloudíka menšina. „Řešit situaci musí zřizovatelé," říká.

Změnila nějak současná vláda systém financování nemocnic?

Žádné systémové změny v tomto směru neprovedla. Za jediný krok vpřed pokládám snahu ministerstva zdravotnictví dostat pod kontrolu chod zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a také provedenou rekonstrukci Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Jak se dá v budoucnu zajistit, aby se nemocnice dále nezadlužovaly?

Vskutku zadlužená je jen menší část, většina z nich léta hospodaří vyrovnaně. Z patnáctky velkých přímo řízených nemocnic jsou ve velkém dluhu dvě. Za příslušná opatření v nich odpovídají zřizovatelé, kteří ale potřebné změny často nedělají. Je třeba najít řešení, které zohlední podmínky konkrétní nemocnice i regionu.

Mají se podle vás vrátit zdravotnické poplatky?

Poplatky za pohotovost vláda nezrušila. Je ale rozdíl mezi pohotovostí zdůvodněnou a pohotovostí zne-užívanou a nenaléhavou. To výše poplatku bohužel nerozlišuje. Stokorunový příspěvek na pobyt v nemocnici vláda rušit nemusela. Byla by to jistá finanční výpomoc nemocnicím za ubytovací služby, šlo by se bavit o jeho navrácení.