VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Designér Ignis Brunensis: Za 20 let se Brno stalo městem ohňostrojů

Brno /ROZHOVOR/ – Již dvě desetiletí nastává v Brně na přelomu května a června doba, kdy se obloha nad městem rozzáří barevnými obrazci, které na nebe kreslí ohňostrůjci. U zrodu festivalu Ignis Brunensis od začátku stojí i designér ohňostrojů Jaroslav Štolba, který je nejen technickým ředitelem akce, ale letos navrhl i dvě show, první soutěžní a závěrečný epilog nad Špilberkem.

11.6.2017
SDÍLEJ:

Designér ohňostrojů a technický ředitel Ignis Brunensis Jaroslav Štolba.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Brňané ze těch dvacet let přijali ohňostroje za své. Když vidím přístup řidičů hromadné dopravy, strážníků a policistů, těší mě, že mezi námi existuje sounáležitost a že Ignis Brunensis je chytl za srdce. To by se třeba v Praze stát nemohlo," má radost Štolba.

Když festival před dvaceti lety, tehdy ještě na Kraví hoře, začínal, čekali jste, že se jednou změní v akci, která láká desetitisíce lidí?

Ze začátku festivalu nevěřil skoro nikdo. Na jeho vzniku má zásluhu bývalá brněnská primátorka Dagmar Lastovecká. Pamatuji si, jak nám řekla, že pokud se nám podaří zaplnit lidmi alespoň polovinu Kraví hory, tak nás město podpoří. A již v roce 1998 byla Kraví hora úplně plná a začali jsme hledat jiné místo. Když se festival stal mezinárodním, tak jsem spíše vyzýval zahraniční firmy, aby přijely a aby nám s akcí pomohly. Dnes se nám každoročně hlásí alespoň třicet firem. Show v Brně se pro ně stala prestiží. Je to poznat třeba na tom, že firmy sem vždy přivezou více materiálu, než na kolik dostaly od pořadatelů příspěvek, aby připravily skvělou show.

Jaroslav Štolba
∙ narodil se v říjnu 1959, pochází z Ústí nad Labem
∙ vystudoval katedru mineralogie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
∙ k ohňostrojům se dostal skrze působení v divadle, práci se speciálními efekty a scénografii
∙ je ředitelem společnosti Flash Barrandov SFX, která se zabývá tvorbou ohňostrojů a speciálních efektů
∙ spoluzakládal festival Ignis Brunensis, jehož je technickým ředitelem, a je také autorem několika show

Kdo má na starost výběr z přihlášených?

Jako technický ředitel mám na starosti výběr účastníků já. Po světě na festivalech se setkávám s různými typy ohňostrůjců a nerad sem zvu někoho, kdo třeba může být i mistrem světa, ale není to dobrý člověk. S ohňostrůjci tady společně trávíme několik týdnů a je dobré, když spolupracují nejen po technické stránce, ale chápou jistá pravidla hry. Existují totiž i firmy, které přijíždí na festivaly s jediným cílem zvítězit, a když se jim to nepodaří, nechovají se zrovna adekvátně. Takové zkušenosti do Brna přenášet nechceme. Když člověk slyší, že Ignis Brunensis patří mezi nejlepší festivaly na světě, určitě k tomu patří i jeho společenská část. Je důležité, že třeba na večeři jdeme společně a máme si co říct. Třeba v pondělí jsme metali s Rakušany kuželky. Ohňostrůjci si také do Brna přiváží rodinné příslušníky a ti chtějí poznat okolí.

Kolik lidí přijede v jednom týmu?

Týmy na soutěž přijíždí zhruba v třech nebo čtyřech lidech, na pontonu je nás ale dvanáct. Pravidlo totiž je, že na pontonu má být deset techniků, takže když přijedou tři lidi, dáme jim z našeho týmu k dispozici sedm techniků. Na pontonu jsou kromě nich také dva další lidé, někdo nás tam totiž musí dovézt na lodi, nebo je tam specialista na odpalovací systém. Podrobnosti o show známe několik týdnů dopředu, také proto, že musí splňovat určité bezpečnostní parametry. Ale pokud je velmi špatné počasí, techniků můžeme přidělit i více. Předně totiž máme odpovědnost vůči divákům, show se musí vždy uskutečnit.

I náš rozhovor (den před druhým letošním soutěžním ohňostrojem, pozn. red.) jste posouval kvůli hrozbě bouřek a krupobití, kterou jste řešili na přehradě. Jak může počasí zkomplikovat show?

Jde o to, ve který den přípravy případná bouřka přijde. První den se dávají moždíře do pozic a musíme je ochránit proti dešti i ohni. Dáváme na ně proto plastové a hliníkové fólie, které se při show otevřou jako pokličky, efekt fólií prorazí. Taková ochrana musí být připravená skutečně pořádně, protože na přehradě je většinou déšť spojený se silným větrem. Ten by mohl sundat všechny čepice moždířů najednou, dovnitř by napršelo a bylo by po show. Obrovské nebezpečí přináší i blesky.

Designér ohňostrojů a technický ředitel Ignis Brunensis Jaroslav Štolba.Co mohou blesky způsobit?

Dokáží iniciovat odpal. Nám se to stalo jednou na Špilberku, kdy přímo nad hradem byla bouřka. Indukce nám předčasně odpálila finále a to pak bylo chudší. Že indukce může odpálit některé efekty, se potvrdilo třeba i před deseti lety na přehradě, když byla show jihoafrického týmu. Během celého festivalu jsem neustále v kontaktu s meteorology. Tehdy mi meteorolog zavolal a řekl, že se blíží atypická bouře. Že blesků je sice málo, ale zato mají obrovskou energii. Bouře přišla deset minut před show. Jihoafričané měli tehdy po pontonu nataženou dlouhou linku efektů, takzvaných sluníček, a když kolem přehrady projel blesk, jedno ze sluníček se začalo točit. Pro ohňostrůjce ze zahraničí, kteří tady tehdy byli, to byl zážitek, který hned po show telefonovali domů. Ohňostrůjci totiž tak jasný důkaz působení indukčního proudu zažijí možná jednou v životě.

Díky ohňostrojům jste procestoval svět, liší se nějak pojetí ohňostrojů v různých zemích?

Například ve Španělsku nebo Itálii to musí rachotit od začátku do konce, v jižních zemích obecně je stále vysoká religiozita a ta je často spojená s očistou ohněm. Na žádné slavnosti nechybí ohňové prvky. Třeba ve Valencii při slavnosti Fallas se lidé nerozmisťují jako na přehradě, kde je hlava na hlavě, ale nechávají mezi sebou mezery a hledají si nejlepší místa, kde je zasáhne zvukový efekt, který chtějí. Pánové si klidně sundají tričko, aby tu ránu zachytili. Japonsko je zase zemí individuálních efektů, Japonci se rádi dívají na vývoj jedné rány, který trvá třeba patnáct sekund. Náš zatím nejnáročnější ohňostroj jsme připravovali pro ománského sultána a show trvala hodinu a padesát minut, postavili kvůli ní stadion. Ománci na ohňostroj reagují úplně jinak, netleskají jako Evropané. Scénář ohňostroje jsme museli obhájit před místním ministrem kultury, mládeže a lásky. V Americe zase mají rádi show, a potažmo i ohňostrůjce, kteří show dělají. V každém případě, Brňané si zaslouží poznat zahraniční typ ohňostrojů.

Umění ohňostrůjců z jakých zemí byste jim rád představil?

Mrzí mě, že jsme tady dosud neměli nikoho z Jižní Ameriky. Letos jsme ohňostrůjce z Argentiny a Mexika oslovili a oni chtěli přijet, ale začala platit nová direktiva Evropské unie. Kvůli ní nemůžeme po Evropě převážet v Evropě neschválený materiál. Ten se nedá převézt letadlem, putuje lodí a pak auty a může nás kdokoliv zastavit a požadovat certifikáty, které k materiálům jihoamerických společností nemáme. Právě kvůli nařízení nyní v Evropě není mnoho firem z jiných kontinentů. Ty nemohou kvůli jednomu ohňostroji platit za atestační testy cenu jako za deset ohňostrojů. Ale doufám, že se najde vhodné řešení. Nicméně v současné době, kdy v Evropě panuje strach z terorismu, se všichni na výrobky z černého prachu dívají jinýma očima. A přitom naše práce ohňostrůjců je o tom, že ukazujeme lidem, že černý prach se dá použít nejen k ničení, ale i na konstruktivní účely. V České republice si bohužel lidé často spojují ohňostrůjce s nějakými militantními složkami.

Proč tomu tak je?

Za socialismu ohňostroje mohli dělat vojáci nebo policisté a dodnes si myslí, že jsme vlastně kolegové, já to ale nemám rád. Stejně tak novináři nás často označují za pyrotechniky, to ale nejsme, vadí mi to. Necítím se být pyrotechnikem. Třeba ve Francii vnímají ohňostrůjce jako umělce, na Maltě dokonce jako hrdiny, protože se podílí na očistě ohněm a v této zemi používají velmi nebezpečné efekty a mnoho ohňostrůjců při přípravě show umírá. Právě Malťany s jejich vlastními efekty bych do Brna nikdy pozvat nemohl, protože použití takových materiálů by nám nikdo neschválil.

Společnosti, které na Ignis Brunensis soutěží, se často chlubí tím, že používají efekty vlastní výroby. Máte i vy nějaké vlastní efekty?

Patříme mezi země, ve kterých si nemůže vzít vlastní efekty, protože v republice se nic takového nevyrábí. Náš letošní soutěžní ohňostroj Jack Sparrow, který jsme připravili jako Ignis Brunensis team, byl proto složen ze španělských, italských, portugalských nebo třeba čínských efektů. Ve společnosti Flash Barrandov SFX dlouhodobě spolupracuji s několika firmami z oblasti Valencie, kde je tradice výroby efektů velmi dlouhá. U pyromuzikálu je na prvním místě hudba, která si žádá určité efekty. Hudba vzniká asi dva roky předem, když ji naposlouchám, určím, jaký druh materiálu potřebuji, a zadám jej výrobci.

Soutěžící na Ignis Brunensis musí připravit část show na zadanou skladbu, letos je to Ježkův Bugatti step. Proč jste zvolili právě tuto skladbu?

Vybíral jsem ji já. Uvědomil jsem si, že za těch dvacet let festivalu už Brno není jenom městem Velké ceny, ale i městem ohňostrojů. A chtěli jsme tyto dvě akce nějak propojit. Skladba Jaroslava Ježka Bugatti step existuje proto, že za první republiky trio Werich, Voskovec a Ježek navštívilo Brno a Masarykův okruh a Ježek vytvořil skladbu na počest několikanásobného vítěze okruhu. Bugatti step sem proto nějak patří.

Zmínil jste, že soutěžní ohňostroj jste tvořili jako Ignis Brunensis team, a ne pod značkou Flash Barrandov SFX, které jste ředitelem. Proč ji nepoužíváte?

Protože jsme domácí, známe taktiku a ponton. Podle mě se nesluší, abychom soutěžili se společnostmi, které sem přijedou třeba poprvé. Město si ale vždy přálo, aby na festivalu zazněla i česká hymna a aby se představila domácí společnost. Proto jsem k účasti svolil, ale rozhodli jsme se, že tým sestavíme z lidí, kteří se na festivalu již léta podílí, takže v Ignis Brunensis teamu je nás několik Pražanů, Brňanů, jeden člověk z Ústí nad Labem, jeden Němec.

Staráte se i o letošní závěrečný ohňostroj Nebe na zemi…

Bude to, jak říkám, přípitková záležitost. Ohňostrojem doprovázíme hudbu Armstronga a Sinatry, jejichž texty jsou o modré obloze, lásce, těch nejpříjemnějších věcech, jaké můžou člověka potkat. Kdo textům porozumí, skamarádí se i s děním na nebi.

Autor: Eliška Gáfriková

11.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Architekti chtějí zaujmout vinaře. V krojích.

Architekti chtějí zaujmout vinaře. V krojích

Ilustrační foto

Reakcí na bodnutí přibývá. Hmyz útočí i na lékaře

Výměny žížal? Nadšenci se navzájem hledají na mapě

Jižní Morava - Kromě třídění odpadu začali lidé v domácnostech používat žížalí kompostéry. Vznikla i mapa, díky které se mohou navzájem kontaktovat. Zapojili se nadšenci na Znojemsku a Hodonínsku.

Policisté při kontrole našli v autě extázi a pervitin. Soudce cizince vyhostil

Břeclavsko – Pozitivní test na omamné a psychotropní látky měl řidič Renaultu Master, kterého zastavili dálniční policisté na Břeclavsku poté, co auto přejelo na české území ze Slovenska. Pak následovalo další šetření. „Ve spolupráci s pracovníky celního úřadu kolegové vůz prohledali. Služební pes našel několik sáčků s krystalickou látkou a další pomůcky k výrobě návykových látek,“ uvedla břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová. Posádku auta tvořili čtyři cizinci různých národností.

Více nehod motorkářů v kraji: letos již čtyři mrtví, přibylo i zraněných

Jižní Morava – Horké léto a vášeň pro rychlost plní jihomoravské silnice motorkáři a policejní statistiky novými záznamy o dopravních nehodách. Poslední s tragickými následky vyšetřovali policisté devátého srpna u Čejkovic na Hodonínsku.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení