Grand Prix? Chci, aby na ni lidé nedopláceli, tvrdí hejtman Michal Hašek

Z jednání s brněnským primátorem Petrem Vokřálem a ministryní školství Kateřinou Valachovou vzešel návrh založit spolek, který od příštího roku převezme licenci na Grand Prix. Je to jediné možné řešení, jak závody do budoucna zachránit?

Opět se dospělo k tomu, co jsme jako kraj tvrdili už dřív. Aby byly splněné podmínky veřejné podpory podle evropských předpisů, musí držitel licence v budoucnu být neziskový subjekt. Pokud by okruh nežádal o veřejné peníze, tak licenci na pořádání může mít přímo Karel Abraham a Automotodrom. Ale pak jim stát, kraj ani město nemůžou pomoct.

Jaké další kroky plánujete?

Právníci připravují zakládací dokumenty ke spolku a také teze smluvních dokumentů. Budeme usilovat o model, pracovně řečeno tři plus dva. To znamená, že získáme práva na nejbližší tři ročníky a další dva roky by existovala opce ve prospěch spolku. Ten ještě musí odhlasovat mimořádná srpnová zastupitelstva kraje a Brna.

Spolek musí tvořit minimálně tři subjekty. Kdo bude třetí?

Navrhl jsem regionální hospodářskou komoru. Velká cena motocyklů přináší do regionální ekonomiky osm set milionů až jednu miliardu korun na tržbách. Nebráním se ale jiným návrhům. Do budoucna může spolek zůstat otevřený. Náš primární účel není vydělávat a získávat peníze do rozpočtu, ale uspořádat Grand Prix v Brně tak, aby na ni lidé nemuseli doplácet desítky milionů korun ročně.

Bude se Automotodrom účastnit domluvy o spolku?

Už se ho účastní. Jeho zástupci a právníci byli u úvodního kola jednání jak o spolku, tak o tezích smluvních vztahů. Je jasné, že zatímco licence bude vázaná na nově zřízený spolek, Velká cena se pojede na Masarykově okruhu. Nikdy nikdo neměl zájem, aby to bylo jinak.

Co bude v navrhované smlouvě s okruhem?

V ní by nám Automotodrom garantoval možnost využití okruhu v příštích letech. Zároveň musíme mít jisté, že společnost dramatickým způsobem třeba nezvedne ceny nájmů jednotlivých částí okruhu. Licence bude smluvně vázaná mezi spolkem a promotérem mistrovství Dornou, technické provedení bude mezi spolkem a Automotodromem.

Jeho představitelé už dříve odmítli smlouvu navrhovanou krajem. Očekáváte problémy z jejich strany i teď?

Spekulovat nechci a věřím, že zájem na budoucnosti závodů mají všichni. Veřejný sektor i okruh. Pro mě jsou minulé schůzky uzavřená záležitost a jako profesionál chci pracovat na tom, aby do budoucna Velká cena v Brně byla.

Na jednání o spolku jste úzce spolupracoval s primátorem Vokřálem. Jakou s ním máte zkušenost?

Respektuji výsledek voleb nejenom v Brně, ale v každé obci v kraji. Proto, byť je Brno největší, musím mít k primátoru Vokřálovi standardně stejný přístup jako ke každému starostovi na jižní Moravě.

Tak jinak. Jak se změnila spolupráce kraje a Brna poté, co Romana Onderku na postu primátora nahradil právě Vokřál?

Každý je jiná osobnost. Má jiný styl práce a komunikace. Ale to bych začal hodnotit lidi. Neumím si představit, že by Roman Onderka v pozici primátora prohlásil: „Kdyby ministr financí dal Brnu miliardu korun, nevěděl bych, za co ji utratit." Onderkovi by se nestalo, že by nevěděl, do jakých projektů investovat. Přikládám to ale spíš tomu, že Vokřál je primátor několik měsíců a s funkcí se teprve seznamuje.

Zmínil jste ministra financí. Jako předseda Asociace krajů České republiky s Andrejem Babišem často jednáte. Několikrát se do vás v médiích strefil. Jak s ním vůbec vycházíte?

Babiš říká, že není politik a učí se to. Já tvrdím, že se učí i novou roli ministra financí. To je něco jiného než řídit Agrofert. Za rok a půl, kdy je ministr, jsme se viděli několikrát. Bez problémů jsme vedli pracovní jednání. Osobně jsem od něj nikdy neslyšel výhrady vůči mně, které prezentoval v médiích.

Jak si to vysvětlujete?

Aktuálně zvýšeným horkem. (úsměv) A také tím, že je poměrně složité sestavit státní rozpočet tak, aby se nezvedal deficit. Je logické, že každý ministr financí se brání, když za ním někdo přijde a chce peníze z veřejného sektoru. My jako asociace krajů jsme ale chtěli to, co nám vzal Miroslav Kalousek v roce 2012. Ale tyto spory jsou jen politická letní bouřka. Věřím, že budeme schopní komunikovat prakticky a pragmaticky.

Pojďme k tomu horku. Kraj v posledních týdnech trápí sucho. Premiér Bohuslav Sobotka zmínil, že řešením může být namísto přehrad stavba rybníků a mokřadů. Souhlasíte?

Ve vedení kraje o tom mluvíme už několik let. Primární je vodu v krajině ponechat. Jsme střecha Evropy a evropské rozvodí. Voda, která sem naprší, zase odteče. Musíme zajistit zvýšení retenční schopnosti krajiny vodu udržovat. Nepomohou nám přehrady, ale právě retenční nádrže a rybníky.

Pomůže v tom nějak i kraj?

Rádi bychom pilotně otevřeli dotační program na projektové dokumentace na malé nádrže, rybníky nebo retenční nádrže do tří hektarů. Ty pak pomůžou v tom, že se postupně změní mikroklima a vodní režim v celé krajině.

Je situace se suchem a nedostatkem vody kritická?

Ano a zhoršuje se rok od roku. Nejde jen o výsledek toho, že jsme měli extrémní teploty a lámaly se stoleté rekordy. Agrární komora, zemědělci, ovocnáři a vinaři upozorňují už několik let na skutečnost, že jižní Morava je výrazně postižená vlnou veder a klimatickými změnami. Ve spolupráci s experty z brněnské Mendelovy univerzity a dalšími odborníky připravujeme krajský souhrn pravidel, který se zaměřuje na dopady sucha na jižní Moravu ve zmiňovaných oblastech. Budu rád, když se protnou aktivity kraje s těmi vládními. Ministr zemědělství Marian Jurečka aktuálně řeší dlouhodobý koncept, jak se suchem bojovat.

Jurečka se angažuje také v novele zákona o vinařství a vinohradnictví. Podle ní je možné sudové víno prodávat, ale jenom s kontrolní páskou a v registrovaných prodejnách. Je to řešení?

Finální podoba novely je z mého pohledu šéfa Vinařského fondu kompromis. Chceme chránit především dobré jméno a kvalitu jihomoravského vína, která šla za posledních pětadvacet let nahoru. Teď bychom neradi, aby kvůli černému trhu a pančování došlo ke katastrofě. Jsem rád za každý krok, který ochrání spotřebitele a poctivé české a moravské vinaře. Jestli Jurečka pomůže, to uvidíme, až zákon začne platit. A také se ukáže, jestli je to skutečná pomoc, nebo spíš vyhrává lobby vinotékařů.

Jaké víno máte rád vy?

Preferuji raději bílé než červené. V létě nepohrdnu ani růžovým, protože je osvěžující a lehké. Z bílých mám rád Rulandské šedé a Ryzlink rýnský. Z červených André.

Kouzlo vín začínají poslední dobou netradičně objevovat také Číňané, se kterými má kraj velké plány…

Učí se ho pít i pěstovat. Řada významných evropských velmocí investuje přímo v Číně do výsadby vinohradů a učí tamní lidi dělat víno. A to je i naše myšlenka. Platí moje nabídka, o které teď budeme podrobně jednat na úrovni Střední vinařské školy ve Valticích, abychom nabídli stipendijní místa čínským studentům.

Je spolupráce kraje a Číny perspektivní?

Domnívám se, že přes aktuální problémy čínských akciových trhů je tato země ekonomicky silný partner, kterého roky před námi vyhledávaly USA, Německo, Velká Británie a další. A je dobře, že se otevírá čínský trh nejenom České republice, ale také krajům.

Jihomoravský kraj má nyní dva partnerské regiony z Číny…

A nejde jenom o podepsání smluv a potkávání hejtmanů a guvernérů, ale o vytvoření zázemí pro naše firmy. A jak sleduji jejich turistiku do Evropy, čínský turista v České republice utratí za pobyt více než ruský. Logicky se budu snažit o to, aby jižní Morava pocítila příliv čínských turistů i z hlediska příjmů. Určitě máme co nabídnout.

V budoucnu mimo jiné také čínské lázně, které mají vyrůst v Pasohlávkách. Pokročila domluva o jejich výstavbě?

Jednání vede za společnost Thermal Pasohlávky Jiří Škrla, a to je pro mě záruka, že hájí zájmy kraje a také má zájem na úspěchu projektu. Jde o byznysové jednání mezi firmou z Číny a České republiky, není proto možné stav jednání komentovat.

Na Pasohlávky má vést rychlostní silnice R52, která ale ještě není dokončená. Co s ní bude?

Aktuálně chybí devatenáct kilometrů mezi Pohořelicemi a Mikulovem. Důvod jsou obstrukce ze strany některých aktivistů, kteří se schovávají za ekology, ale nemají s ekologií nic společného. To je problém, který se táhne už dvacet let, a budu rád, když ho rozetneme příští rok schválením nových zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Zásady jako pomyslný krajský územní plán umožní Ředitelství silnic a dálnic na celé délce od Pohořelic po Mikulov připravit dostavbu dálnice. Rakušané už dostavují. U nás je možné pracovat na obchvatu Mikulova.

S Mikulovem, který je nedaleko hranic, se aktuálně pojí také problematika nelegálních imigrantů. Jak ji řeší kraj?

Jako hejtman dostávám každý den informace o počtu zadržených nelegálních imigrantů. Musíme se připravit na to, že situace neskončí za týdny ani měsíce. Maďarsko denně zadrží patnáct set běženců, Rakousko tři sta. Jednou se ale kapacita místních zařízení naplní. A jižní Morava je nárazníkové pásmo, kudy se imigranti chtějí do České republiky dostat. Jsme jen tranzitní země. Přesto u nás denně zadrží desítky lidí.

Nedávno jste navštívil Zastávku u Brna, kde je uprchlický tábor.

Viděl jsem tam rodiny, kde věková hranice dětí začínala u nemluvňat. Musíme řešit, co s nimi dál. V případě, že se nepodaří navrácení do země původu nebo tam, odkud k nám přišli, přichází na řadu úloha kraje, obcí a neziskového sektoru. Berme jako fakt, že imigrantská vlna bude stále větší. Úkolem je otevřeně o tom komunikovat s lidmi. Nesmějí se vše dozvídat až z médií. Starostové dostanou včas všechny informace, aby je mohli sdělit obyvatelům. Je to věc, která nás nemine, a je třeba na ni být připravení.

Jako hejtman trávíte hodně času na cestách. Máte čas na osobní život, rodinu a záliby?

Koníčky si rovnou můžeme škrtnout. Času je málo, ale pokud nějaký mám, trávím ho s rodinou. Dcera už povyrostla, má deset let, má ráda historii, hrady a zámky. Takže pokud je nějaká volná chvíle, snažím se ji trávit tímto způsobem.