Lidé hlídali své domy z mostu, vzpomíná voják na dvacet let staré ničivé povodně

Tehdy pracoval jako civilní hasič u bučovické 74. záchranné a výcvikové základny. „Voda se vylila z břehů, v areálu vytvořila jeden velký rybník. V něm byly topné oleje. Chemikálie se zasaženou vodou jsme přečerpávali do cisteren, které se vozily do spaloven,“ vzpomíná dnes čtyřicetiletý muž.

Dvacet let od ničivých povodní: lidé rabovali, chleba stál až šedesát korun

Tehdy pro něj bylo těžké uvěřit, že se něco takového u nás může stát. „Uvědomil jsem si, co všechno voda dokáže,“ dodává.

Vybavuje si také, jak na nedalekém mostě stáli obyvatelé a hlídali odtamtud své vytopené domy. „K přímé záchraně lidí mě ale povolali až v roce 2002 do Veselí nad Lužnicí,“ říká voják, který dnes slouží v Bučovicích u 74. lehkého motorizovaného praporu.

V roce 1997 pomáhal také v Kroměříži a Otrokovicích. „Tam jsme vyčerpávali sklepy, pomáhali s vyklízením domů. Bylo to strašné. Obyvatelé byli zdrcení,“ přibližuje Jabůrek, který v postižených oblastech od července do listopadu s několika přestávkami v podstatě bydlel.

Cukrárna podruhé uspěla. Lidé oceňují poctivé suroviny, říká majitelka

V Kroměříži měli k dispozici ubytovnu, v Otrokovicích školu. V Ostravě devět dní přespávali v autě: hasičské avii s kuchyňkou.