Na poli u obce Tvarožná při sobotní rekonstrukci padá k zemi po serenádě z kanónů a mušket jen hrstka vojáků. „Dobové uniformy nejsou levnou záležitostí a jejich čištění není snadné," vysvětluje Jitka Trnkalová z brněnské historické skupiny Baterie Austerlitz, která v oděvu markytánky stojí mimo bitevní vřavu.

Po zahřívací salvě z děl se ve dvě hodiny odpoledne armády pouští do sebe. Podle moderátora se ukázky účastní zhruba 1500 vojáků z patnácti zemí. Přesilu mají tentokrát v rozporu s historií Francouzi.

Ve stejný okamžik mizí oblaka. Za jasného počasí mají návštěvníci na téměř hodinu a půl trvající boje krásný pohled. „Na bitvu se letos přišlo podívat více než osmnáct tisíc diváků. Tedy dvojnásobek než je obvyklé," říká za pořadatele akce Austerlitz 2015 Miroslav Jandora.

Už při šikování vojsk hledá svým dalekohledem francouzského císaře a vojevůdce Napoleona Petr Klvaňa z Lanžhota na Břeclavsku. Zatím marně. „Jsem tady poprvé, vojáci a koně jsou perfektní. Jen proviantu je málo," ukazuje muž směrem ke stánkům s horkými nápoji a jídlem. I na takovou situaci je ale připravený a podává kamarádovi domácí ořechovku.

Napoleonův pověstný klobouk hledá pod kopcem Santon i šestiletý Filip Pečínka z Brna. „Líbí se mi tady, těším se na střelbu z děl," usmívá se chlapec v areálu, kde před bitvou táboří vojáci na slámě.

Bláto? Ale kdeže

Konečně za potlesku lidí cválá na koni po bojišti Napoleon. Role císaře se již poněkolikáté zhostil americký herec Mark Schneider.

Řadí se i rakouská armáda. Zaznívají první povely. Jeden z opozdilých pěšáků v šedé uniformě přebíhá přes pole ke svému útvaru na poslední chvíli. Stejně jako dělostřelci tlačící kanóny na pozice se neboří do bláta. Letošní rekonstrukci bitvy se marast vyhnul. „Tak hezké počasí, jako je dnes, dlouho nepamatuji. V minulosti jsme zažili velký mráz, nebo že nám boty zůstávaly v blátě," podotýká markytánka Trnkalová, která se zapojuje do napoleonských ukázek už více než čtvrtstoletí.

Pole jižně od Tvarožné se zaplňuje vojáky. Francouzská vojska se blíží od západu, Rakušané a Rusové od Slavkova u Brna. Jejich šiky se po výstřelech co chvíli halí do kouřové clony. Mlha, která druhého prosince 1805 doopravdy ukryla část napoleonových jednotek před zraky Rusů, ale chybí.

Salvy se střídají s útoky na bodáky. Účastníky v dobových uniformách to očividně baví. U některých se objevují i úsměvy.

Přes dav se snaží zahlédnout scenérii šarvátek Lenka Holubová z Násedlovic. „Přijeli jsme trochu pozdě. Stavili jsme se totiž ještě přímo ve Slavkově, kde mají také hezký program," poznamenává ke zdržení žena. Ani jí, ani její malé dceři to ale příliš nevadí. „Boje si užívají hlavně manžel se synem," ukazuje Holubová kamsi do davu.

S výletem ke Tvarožné je spokojený Juraj Hvozdík z Bratislavy. „S rodinou navštěvujeme spíše menší ukázky historických bitev. Toto je nádhera," chválí muž také organizaci akce.

Důvod k úsměvu má nakonec i sám velký vojevůdce Napoleon. Jeho armáda totiž opět vítězí.