VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nechat pohřeb příbuzného na obci? Lidé možnost volí i kvůli strachu ze smrti

Jižní Morava - Společnost je přecitlivělá a snaží se vytěsnit smrt. I to je podle sociologa Pavla Kovaříka jeden z důvodů, proč se lidé vyhýbají pohřbům svých zemřelých příbuzných. „Tradiční rituály nahrazuje spotřeba, umírání odsouváme za nemocniční plentu a smrt přestává existovat. Nehodí se totiž do rytmu naší doby," dodal sociolog. Lidé tak v poslední době často nechávají pohřby na obcích.

1.11.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Miroslav Rendl

Ceremoniál potom proplatí ministerstvo pro místní rozvoj. Většinou přitom mrtví žijící příbuzné mají. „Téměř ve všech případech je policisté dohledají. Nemají ale povinnost pohřeb zaplatit. Proto ani nemáme oprávnění zjišťovat jejich finanční situaci," upozornila mluvčí Brna-středu Denisa Kapitančiková. Dodala, že v letošním roce se nepodařilo najít příbuzné tří mrtvých.

Obecní pohřby v okresních městech2014 / 2015 / do 31. 10. 2016
Brno 79 / 81 / 51
Blansko 4 / 6 / 4
Břeclav 8 / 5 / 10
Hodonín 5 / 12 / 9
Vyškov 6 / 8 / údaje se nepodařilo získat
Znojmo 11 / 14 / 13

Smrt někoho blízkého vnímají lidé většinou rozporuplně. „Je to něco, co je na jednu stranu přirozené a na druhou stranu nežádoucí. V současné společnosti ale existuje hodně možností, jak toto dilema řešit, včetně možnosti se mu úplně vyhnout," naznačil psycholog Marek Čapoun.

Důvody, proč pohřeb nechat na obci, jsou většinou ekonomické. „Často se za nimi skrývá ale i přesvědčení, že když vyloučíme smrt z našich životů, nebude se nás týkat," dodal psycholog.

Pohřbívání se ale stále vyhýbá menšina pozůstalých. „Obecní pohřby jsou problém hlavně velkých měst. Mezi lidmi tam totiž panuje anonymita a navzájem se o sebe moc nestarají. V malé vesničce, kde se všichni znají, jsou lidé schopni vypravit pohřeb i někomu, kdo není jejich příbuzný. Byl jsem například svědek toho, že se o pohřeb jednoho pána postaral jeho soused," popsal majitel pohřebního ústavu v Blansku Pavel Holub.

Nejoblíbenější forma pohřbu v České republice je kremace. Popel zesnulých Brňané nejčastěji ukládají do kolumbárií. „Letos jsme pronajali už zhruba čtyři sta okének. Lidi je mají rádi, protože se nemusí starat o hrob a i tak mají popel důstojně uložený," dodal ředitel Správy hřbitovů města Brna Marek Šamšu- la.

Na jižní Moravě ale stále zůstává zhruba desetina tradičních pohřbů bez spalování. „Souvisí to především s tím, že je jih Moravy víc nábožensky založený. Tradičních hrobů v Brně kopeme zhruba čtyři sta ročně," vyčíslil Šamšula.

V některých jihomoravských obcích dokonce pohřeb do země vede. Například v Miloticích na Hodonínsku. „Většinou lidi pohřbíváme do země podle katolických zvyků," zdůraznil milotický farář Pavel Kaška.

Autor: Monika Krylová, Redakce

Spoříte na vlastní pohřeb?

ANO

38 %

NE

62 %

Hlasovalo: 86

Anketa byla ukončena

1.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Nedání přednosti na bantické křižovatce: tragická nehoda uzavřela silnici smrti

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Do vinohradu nesmí ani noha. Zaráží hory

Jižní Morava – Na konci léta, když ve vinicích dozrávala réva, vinaři postavili horu v podobě hodové máje. To znamenalo, že do vinic nesmí nikdo vstoupit. „Hlídali je takzvaní hotaři, kteří byli ozbrojení a zloděje hroznů mohli zastřelit,“ popisuje folkloristka Markéta Lukešová tradici zarážení hory. Jen těhotné ženy si směly utrhnout střapeček.

Chtěla zlepšit gastronomickou nabídku. Přání si plní na dvorku bořetické fary

Bořetice - Když poprvé vstoupila s manželem na dvorek fary v Bořeticích, měla jasno. Ať už to bylo atmosférou místa či starou jabloní, která uprostřed vrhala stín, zde bylo pravé zázemí pro vysněnou kavárnu. Přestože bořetický Dvorek Veroniky Morávkové oslaví teprve v říjnu své první narozeniny, dostal se již do povědomí místních i mnoha turistů.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Bez největší hvězdy. Legendárního Gotta nahradil za Lužánkami David Koller

Brno /VIDEO/ – Rozložené deky, kelímky s pivem nebo limonádou a hudba. Brněnský stadion za Lužánkami v sobotu odpoledne rozezněli Iné Kafé, Michal Hrůza nebo David Koller. Poslechnout si je přišlo několik stovek lidí, neodradilo je zatažené nebe ani to, že největší hvězda festivalu Létofest, Karel Gott, nakonec nevystoupil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení