VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejhorší úroda od roku 2012. Obilí zaschlo, řepku někde raději zaorali

Jižní Morava – Hospodařím už dvacet let a takové horko nepamatuji. Tak si posteskl soukromý zemědělec Ladislav Hájek z Chvalovic na Znojemsku. „Za letošek jsem sklidil osmnáct metráků pšenice a jedenáct metráků ječmene. V normálním počasí sklízím i sedmdesát metráků pšenice a pětačtyřicet ječmene. Právě ten dopadl ze všech plodin nejhůř, ale očekávám problémy i s kukuřicí a slunečnicí,“ předpověděl muž.

6.8.2017
SDÍLEJ:

Úroda na polích v roce 2017. Ilustrační foto.Foto: Deník / Ivánek Lukáš

O špatném roku hovořil také jednatel podniku Agro Krumvíř na Břeclavsku Jaroslav Havlín. „Pšenici máme sklizenou, řepku letos mít vůbec nebudeme. Byla v tak špatném stavu, že jsme ji museli zaorat. Letos bychom se u ní nedostali ani na výnos jedné tuny na hektar. Výnosy na pšenici jsou zhruba o polovinu nižší než loni. Průměrně máme tak pětašedesát metráků pšenice, letos jen třicet,“ porovnal Havlín.

Na Břeclavsku už se žněmi finišují. Zbývá několik polí na severu okresu. „Od roku 2012 je to pro obiloviny nejhorší rok. Jde o pokles asi o polovinu,“ vyčíslil předseda břeclavské okresní agrární komory Antonín Osička.

Jen o málo lepší čísla oznámil jeho kolega z Hodonína Petr Chaloupka, kde už také skoro všechno obilí farmáři sklidili. „Výnos je u ozimé pšenice na úrovni 4,5 tuny. V roce 2012 byl průměrný výnos u pšenice pouze čtyři tuny, ovšem tehdy byla dvojnásobná cena. Takže tehdejší katastrofa bude letos překonaná,“ myslí si Chaloupka.

Všichni zemědělci se shodují, že za slabou sklizeň může sucho. „Všechny obiloviny zaschly kvůli nedostatku vody. Nejhorší sucho bylo od patnáctého května do nynějška,“ přemítal Osička s tím, že ze začátku to vypadalo na dobrý rok.

Podle Chaloupky jde o lokální věc, na Hané, na Vysočině i v jižních Čechách budou mít podle něj mírně nadprůměrnou úrodu.

Miroslav Trnka z portálu Intersucho soudí, že proti tak extrémnímu klimatu se lze jen obtížně bránit. „Zemědělci mohou sázet odrůdy, které nejsou tak náchylné na teplejší počasí. Také by měli předvídat,“ řekl odborník. Problémem jsou podle něj i chybějící vodní zdroje.

Zemědělec Hájek očekává pokles tržeb. „Průměrný výdělek mám tři miliony korun, letos se s úrodou dostanu sotva na milion,“ oznámil.

Předseda hodonínské okresní agrární komory Chaloupka však odhaduje letošní cenu za tunu potravinářské pšenice na asi tři a půl tisíce korun, tedy o zhruba čtyři stovky vyšší než loni. Například před pěti lety při podobně špatném roce se přitom pohybovala cena nejlepší potravinářské pšenice na pěti tisících sedmi stech korunách za tunu. „Přitom rohlík stál pořád stejně. Důvody ke zdražování podle mě nejsou. Je to pouze výmluva. Dělají to hlavně obchodníci, ani ne pekaři ani mlynáři,“ má jasno Chaloupka.

Mizerné žně letos ještě zhoršily požáry. Asi největší vzplanul na začátku července u Suchohrdel na Znojemsku. Způsobila ho jiskra od kombajnu. Hořelo pole a silážní jáma. Zasahovalo tam sedmadvacet jednotek a vrtulník s bambivakem. Škoda byla dva miliony korun.

Průměrný letošní výnos obilí:ozimá pšenice*:
Břeclavsko: 3,4 tuny na hektar
Hodonínsko: 4,5 tuny
Znojemsko: 3,55 tuny
řepka olejka*:
Břeclavsko: 1,8 tuny
Hodonínsko: 2,6 tuny
Znojemsko: 2,25 tuny
ozimý ječmen (Břeclavsko):
2017: 2,9 tuny na hektar
2016: 5,2 tuny na hektar
2015: 4,5 tuny na hektar
* průměrný výnos za letošní rok není konečný, někde ještě nejsou žně úplně u konce

MICHAL HRABAL
ADAM PAVELKA

Autor: Redakce

6.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Nedání přednosti na bantické křižovatce: tragická nehoda uzavřela silnici smrti

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Do vinohradu nesmí ani noha. Zaráží hory

Jižní Morava – Na konci léta, když ve vinicích dozrávala réva, vinaři postavili horu v podobě hodové máje. To znamenalo, že do vinic nesmí nikdo vstoupit. „Hlídali je takzvaní hotaři, kteří byli ozbrojení a zloděje hroznů mohli zastřelit,“ popisuje folkloristka Markéta Lukešová tradici zarážení hory. Jen těhotné ženy si směly utrhnout střapeček.

Chtěla zlepšit gastronomickou nabídku. Přání si plní na dvorku bořetické fary

Bořetice - Když poprvé vstoupila s manželem na dvorek fary v Bořeticích, měla jasno. Ať už to bylo atmosférou místa či starou jabloní, která uprostřed vrhala stín, zde bylo pravé zázemí pro vysněnou kavárnu. Přestože bořetický Dvorek Veroniky Morávkové oslaví teprve v říjnu své první narozeniny, dostal se již do povědomí místních i mnoha turistů.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Bez největší hvězdy. Legendárního Gotta nahradil za Lužánkami David Koller

Brno /VIDEO/ – Rozložené deky, kelímky s pivem nebo limonádou a hudba. Brněnský stadion za Lužánkami v sobotu odpoledne rozezněli Iné Kafé, Michal Hrůza nebo David Koller. Poslechnout si je přišlo několik stovek lidí, neodradilo je zatažené nebe ani to, že největší hvězda festivalu Létofest, Karel Gott, nakonec nevystoupil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení