VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sebevražd bylo nejvíc za dvacet let. Lidé je berou jako východisko z nouze

Jižní Morava – Nejvyšší počet sebevražd za posledních dvacet let spáchali Jihomoravané loni. Výsledky v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Podle něj dobrovolně ukončilo svůj život víc než jedno a půl procenta z jedenácti a půl tisíce zemřelých, tedy 183 osob.

16.7.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

„S výjimkou psychicky nemocných berou lidé sebevraždu mnohdy jako jediné východisko z nouze. Může být formou útěku, kdy už neví, kudy kam," sdělil psychoterapeut Aleš Aujezký.

Za posledních deset let spáchalo v Jihomoravském kraji sebevraždu téměř patnáct set lidí. I přes to, že je tento počet čtvrtý nejvyšší mezi kraji, v přepočtu na sto tisíc obyvatel je po Vysočině druhý nejnižší v České republice. V předchozím desetiletí se rozhodlo dobrovolně odejít o sto dvacet Jihomoravanů méně.

V posledních čtyřech letech sebevrahů po desítkách přibývá. „Jedním z faktorů může být vývoj společnosti, která je na jednotlivce stále víc nemilosrdná a klade na ně pořád vyšší nároky," řekl Aujezký.

Nejčastěji si život z vlastní vůle berou muži, a to téměř v osmdesáti procentech případů dobrovolných smrtí. V posledním desetiletí zemřelo vlastním přičiněním 1230 mužů a přes dvě stě třicet žen. „Ženy berou v úvahu i jiné faktory, než svůj psychický stav. Především rodinu a děti. Sice trpí depresemi častěji než muži, ale také častěji vyhledávají pomoc," řekla klinická psycholožka a psychoterapeutka Zuzana Spurná.

Podle ní muži více dusí své problémy v sobě, a pak sahají po krajním řešení. „Pokud se k tomuto činu rozhodnou, volí muži způsoby, které mají okamžitý a nezvratný účinek. U žen se vyskytují spíše nedokonané pokusy o vraždu, kterými volají o pomoc," dodala Spurná.

Od roku 2004 ukončilo svůj život téměř šedesát procent lidí oběšením. „Po oběšení je nejčastějším způsobem sebevraždy otrava a zastřelení," řekl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu.

Na jižní Moravě lidé často končí svůj život v propasti Macocha v Moravském krasu. Od minulého roku tam zemřelo pět lidí. „Bohužel zabezpečit Macochu tak, aby se takové případy nestávaly, není technicky možné," sdělil Brněnskému deníku Rovnost vedoucí Punkevních jeskyní Hynek Pavelka, když před týdnem skočil do propasti čtyřiapadesátiletý muž.

Právě lidé ve věku od šestačtyřiceti do pětapadesáti let volí sebevraždu nejčastěji. Tato věková skupina tvoří dvaadvacet procent sebevrahů. Následují lidé nad šedesát let, a poté lidé mezi šestatřiceti a pětačtyřiceti.

TEREZA KOLÁŘÍKOVÁ

Autor: Redakce

Řešili jste někdy vážnější psychologické problémy?

ANO

72 %

NE

28 %

Hlasovalo: 90

Anketa byla ukončena

16.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.
4

Místo českého lva moravská orlice. Moravan ničí na cedulích malý státní znak

Oceněný Vít Bachman z Ladné.

V 8 letech hrdina. Za záchranu kamaráda, pod nímž se propadl led, dostal medaili

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl po třech letech ve sporu mezi televizí Prima a vedoucím vydání jejích Diváckých zpráv Jiřím Fröhlichem. Ten se soudil o neplatnost okamžitého zrušení svého pracovního poměru. Soudkyně obvodního soudu dala Fröhlichovi za pravdu. Rozsudek zatím nenabyl platnost, obě strany se mohou odvolat.

Skládají se na opravu kostela. Pomáhá i prodej perníků ve tvaru kostela

Vrbice – S výběrem peněz na plánovanou opravu interiéru kostela svatého Jiljí začali ve Vrbici na Břeclavsku. Práce za více než jeden milion korun mají zahrnout i opravu topení nebo osvětlení.

Rozhlas v Hustopečích? Stanoví přesný provoz, aby neobtěžoval

Hustopeče – Počet hlášení z nového městského rozhlasu v Hustopečích by se zatím dal spočítat na prstech rukou. „Zatím jsem asi tak jen jednou slyšela hlášení," podotkla Hustopečanka Hana Bohatcová. Pořízení rozhlasu s sebou totiž přineslo otázku, jak přesně tento informační nástroj používat. „Hledáme cesty k tomu, aby rozhlas byl přínosem a neobtěžoval obyvatele Hustopečí," uvedla hustopečská starostka Hana Potměšilová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies