Sražených zvířat na silnicích přibývá. Letos je jich o sto více než loni

Srážek se zvířaty s příchodem zimy přibývá a následky podobných nehod bývají podle policistů hodně vážné. Zatímco od letošního ledna do října jihomoravští policisté zaznamenali už 518 případů srážek s lesní zvěří, loni bylo číslo za celý rok téměř o sto menší.

„Mezi obcemi a podél lesů musí řidiči jezdit opravdu opatrně. Lesní zvěř totiž oslní světla auta, a tak zůstane stát na místě. Pokud zvíře řidič osvětlí, je vždy lepší hned ztlumit dálková světla. Někdy už na to ovšem není čas, proto je lepší narazit do srny, než vjet do protisměru a riskovat srážku s protijedoucím autem," popsala brněnská policejní mluvčí Andrea Straková.

V Jihomoravském kraji je mnoho rizikových úseků, kde srážka hrozí. Například policisté z Vyškovska označují za nebezpečné cesty především v okolí Rychtářova, Ruprechtova a taky silnice poblíž Slavkova, kde před dvěma týdny řidička srazila divoké prase. „Ženě se naštěstí nic nestalo, ale zvíře zemřelo. Kolikrát se stane, že zaznamenáme i dva případy srážky se zvěří za jeden den," uvedla mluvčí vyškovských policistů Alice Musilová.

Podle ní se často stává, že řidiči po podobné nehodě srážku nikomu nehlásí. „Pokud člověk srazí zvíře a napadne ho vzít a naložit jej do kufru auta bez nahlášení, je to pytláctví," upozornil Martin Limburský z brněnského mysliveckého sdružení.

Jak tvrdí myslivec Milan Růžička, nejčastěji sraženou zvěří bývají srny. „Problém je v tom, že srny nechodí samy, když řidič vidí jednu, může si být jistý, že jich půjde víc. Pravděpodobnost, že nějakou srazí, je proto vyšší. Podobně početnou skupinou jsou zajíci, divoká prasata, ale i například bažanti," vyjmenoval Růžička.

Myslivci se snaží lesní zvěř chránit. Na patníky u silnice nebo na stromy proto dávají takzvané pachové oplocenky. „Je to pěna, která silně zapáchá po velkých predátorech, to zvěř odrazuje," vysvětlil myslivec.

Jedním z řidičů, kteří mají neblahou zkušenost se sražením zvířete je i Brňan Lukáš Veleba. „Letos jsem bohužel narazil na cestě za Kuřimí do divokého prasete, které najednou vyběhlo z vysoké trávy. I když jsem jel pomalu, srážce jsem se nevyhnul. Celý předek auta jsem měl poničený, zvíře srážku nepřežilo. Škoda se tenkrát vyšplhala na více než třicet tisíc korun," řekl řidič.

Že se škoda po takové nehodě pohybuje vysoko, potvrzují i pojišťovny. „Je to obvykle několik desítek tisíc korun. Vždy záleží na tom, jaké váhy je sražené zvíře. Pokud je to zajíc, logicky to bude méně, když je to dospělá srna, škoda je opravdu vysoká," doplnil mluvčí pojišťovny ČSOB Petr Milata.