VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Topící se člověk? Lidé raději dělají, že ho nevidí

Jižní Morava - Čtyři minuty bojoval pod vodou o život malý chlapec na koupališti v Dubňanech na Hodonínsku. Za celou dobu si ho ležícího hlavou dolů na hladině nevšimli v bazénu plném lidí ani plavčíci, ani nikdo jiný. Měl štěstí, z bezvědomí se po vytažení na břeh probral ještě před příjezdem záchranářů a nyní je už mimo ohrožení života. K tragédii ale chyběl jen kousek.

12.7.2017
SDÍLEJ:

Koupaliště. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Podle bývalého plavčíka na dubňanském koupališti Jana Kotrly nelze v případu z minulého týdne vinu házet jen na personál. „Když je malý bazén přeplněný dětmi, tak je nemožné si ze břehu všimnout topícího se. To by mezi nimi musel záchranář plavat ve vodě,“ řekl Kotrla ze zkušenosti.

Vladimír Šimeček z Technických služeb Kyjov, které provozují tamní koupaliště, s tím ale nesouhlasí. „Takový problém by měl zpozorovat některý z plavčíků. U nás se v minulosti taky topil hoch, ale naši kluci si toho všimli a zasáhli,” reagoval.

Povinnosti správců koupališť stanoví technická norma vodního hospodářství. Patří k nim viditelný návštěvní řád nebo vyznačení nebezpečných míst v areálu. Plavčíci mají za úkol poskytnout první pomoc, ošetření a dohlížet na dodržování řádu. Jejich počet se odvíjí od množství návštěvníků a velikosti bazénu.

Kolik musí být plavčíků· Při počtu od 300 do 800 návštěvníků musí být na koupališti 4 plavčíci.
· Od 800 a do 1300 lidí je povinných 5 plavčíků.
· Od 1300 do 1800 návštěvníků 6 plavčíků.
· Dále se povinnost zvyšuje o 1 plavčíka na každých 500 lidí navíc.
· Počty plavčíků se kromě množství návštěvníků odvíjí také od velikosti a hloubky bazénu.

Podle správce plovárny Louka ve Znojmě Františka Svobody je na personálu, jak zajistí pořádek a bezpečí obzvláště dětí. „My máme rozdělené bazény na sektory. Každý z našich šesti zaměstnanců si hlídá určitou část bazénu,” popsal Svoboda. Ten chápe, že se může stát, že plavčík něco přehlédne. V tom případě by ale měli na topícího se upozornit další plavci. „Lidé ale dnes raději dělají, že nevidí. Bojí se, že ještě budou stíhaní, že dali špatnou první pomoc. To není případ jen koupališť, ale všeobecně pomoci od ostatních,” míní Svoboda.

Také podle šéfa kyjovského koupaliště Šimečka je zarážející, že si tonoucího dítěte v Dubňanech nikdo nevšiml. „Pokud jsou děti v malém bazénu, měl by tam s ním být rodič a hlídat si ho. Ale že na toho topícího kluka neupozornil nikdo z dalších lidí, to nechápu,“ kroutil hlavou Šimeček.

Správce letního koupaliště v Břeclavi David Bartal vidí největší problém v neukázněnosti lidí. „Návštěvním řádem se skoro nikdo neřídí a pak je nejjednodušší všechno svést na plavčíky. Kdyby si rodiče své děti hlídali, předešlo by se mnoha úrazům a třeba i té nehodě v Dubňanech,“ řekl Bartal.

Jak dodal, průměrný počet plavčíků na břeclavském koupališti je pět, ale mění se s počtem přítomných lidí. V Kyjově nyní dohlížejí na bezpečnost čtyři plavčíci, dva na každý bazén a jeden vedoucí mistr plavčík.

RADIM KŘÍŽ
KRISTÝNA HORTVÍKOVÁ

Autor: Redakce

12.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Šitbořice se protřídily až do finále ekologické soutěže, Vítěze určí hlasování

Deník - Naši prvňáci

Tabla prvňáčků: V dalším díle představíme žáky ZŠ Hustopeče, Komenského

Šest nejčastějších chyb při výběru toalety

Ačkoliv na toaletě strávíme dle průzkumů přibližně tři měsíce života, nevěnujeme jejímu výběru příliš pozornosti. Přitom se dá udělat mnoho chyb, kterých později litujeme. Přečtěte si 6 nejčastějších prohřešků, kterých se při výběru WC dopouštíme.

Pálavu obývá žížalí obr. Postupně ale mizí

Břeclavsko – Při procházce po Palavě návštěvníci možná netuší, že v půdě pod jejich nohama žije žížalí obr. Na jednu z největších žížal v České republice, která dorůstá i více než půlmetrové velikosti, mohou narazit na Stolové hoře.

V kraji chybí máslo, lidé si vyrábí i vlastní

Jižní Morava /ANKETA/ – Kraj trápí nedostatek másla. V některých obchodech jej zákazníci neseženou vůbec, jinde za něj zaplatí i šedesát korun. Někteří lidé jeho konzumaci omezují, jiní se uchylují k výrobě vlastního.

Dojeli až k Číně, teď chtějí do Jižní Ameriky

Břeclav /FOTOGALERIE/ - Po sedmačtyřiceti dnech a dvaceti tisících ujetých kilometrech se vrátili zpátky do rodné Břeclavi. Cestovatelé Jaromír Toncr a Adam Stohanzl projeli s třicet let starým BMW celkem patnáct států napříč východní Evropou a částí Asie. Až k hranicím Číny. „Největším zážitkem pro nás byla určitě krásná příroda. Vyzdvihl bych zejména Pamírské hory a Pekelnou bránu v Turkmenistánu, to byly opravdu neuvěřitelné zážitky,“ ohlíží se Stohanzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení