VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vodní záchranář z brněnské přehrady: V letní sezoně vyjíždíme ke stovce zásahů

Brno - U brněnské přehrady tráví léta. Jako dobrovolník dohlíží na lidi na plážích, sportovce i plavce ve vodě. Vodního záchranáře dělá třiadvacetiletý Ondřej Brunn zhruba šest let. „O situacích, v nichž jde o život, máme čas přemýšlet až zpětně. Při zásahu se musíme soustředit na kvalitní výkon,“ říká.

9.7.2017
SDÍLEJ:

Vodní záchranář Ondřej Brunn.Foto: DENÍK/Attila Racek

Jak jste se k vodnímu záchranářství dostal?

Přes kondiční plavání, kde jsem navštěvoval stejné hodiny s jednou naší členkou. Zpočátku mě lákaly hlavně závody. Postupně mě ale činnost vtáhla a pohltila. 

Od koho jste se v začátcích učil?

Nejvíce jsem se naučil ještě v mládeži, když jsem byl na výběrovém soustředění na přehradě. Na něm jsem se naučil základní dovednosti a zkušenosti jsem poté postupně čerpal ze sloužení se staršími kolegy. 

Získával jste zkušenosti i někde v zahraničí?

Jednou jsem byl na výměnném pobytu s mladými záchranáři v anglickém Walesu. Na soustředění s názvem Survive and Save jsme se zaměřovali hlavně na plážovou záchranu u moře. Byla to záchrana za jiných podmínek, než jsme zvyklí. Dodržovali také jiné postupy ve vodě při záchraně tonoucího. Takže jsme měli zajímavé srovnání. 

V čem se může záchrana tonoucího v Anglii lišit?

Záchranáři jsou především mnohem opatrnější. Berou na sebe menší riziko, než u nás. Dále se liší techniky zajištění tonoucího, například na záchranný pás. Řekl bych, že česká škola vodní záchrany je v tomto ohledu propracovanější a nabízí záchranáři širší škálu technik, které může použít. Když odběhnu k první pomoci, mohu zmínit přetáčení člověka v bezvědomí. U nás se běžně používá páka, kdy jednu ruku zasuneme napříč mezi nohy a tím začneme člověka otáčet kolem své osy. V Anglii se při přetáčení osoba chytí za oblečení tak, aby se jí záchranář co nejméně dotýkal. Hodně dbají na to, jak záchrana vypadá navenek, aby nějaká technika nešla proti společenským konvencím. 

Jsou tedy opatrnější spíš sami na sebe?

Dá se to tak říct. I při svých záchranných postupech mají více různých mezikroků a jsou opatrnější a bázlivější. Trochu předpokládají, že si člověk nakonec nějak pomůže sám a tím nejdou do akce naplno. Vždy musí myslet nejprve na bezpečí záchranáře. U nás je rizikově přijatelná hranice dál, než v Anglii. 

Máte z Anglie nějaký nezvyklý zážitek?

Bylo pro mne zajímavé vyzkoušet si záchranu ve vlnách. Cvičili jsme ji především jako osobní zásah, tedy bez plavidel a vybavení. 

U několika bazénů v Brně jste působil také jako plavčík. Která z těchto činností je náročnější?

Určitě na přehradě, nejen kvůli delším vzdálenostem. Na bazénu jsme vždy schopní dojít k určitému místu a potom zasáhnout přímo ve vodě. Plavčík tedy reaguje hned. Na přehradě jsou zásahy ve vzdálenosti stovek metrů. K zásahům vyjíždíme na lodi, ale i tak jsou výjezdové časy v řádu minut. Dále záchranu ztěžují další faktory jako silný vítr nebo neprůhledná voda, v níž není člověk pod vodou vidět tak dobře, jako právě v bazéně. Musíme navíc ovládat spoustu dalších věcí k záchraně na volné vodě, třeba potápění či řízení lodí. Každý vodní záchranář zvládne roli plavčíka, ale ne každý plavčík roli vodního záchranáře. 

Je na přehradě i větší riziko úrazu než v bazénu?

Záleží, o jaký bazén jde. U pětadvacetimetrového plaveckého bazénu bez atrakcí je zásahů málo, zatímco v areálu s tobogány nebo vlnami se úrazů stává víc. 

Jaký je váš běžný pracovní den na přehradě?

V letní sezoně, od července do srpna, sloužíme každý den. Květen, červen a září o víkendech. Služba začíná v devět hodin, kdy máme nachystanou a plně vybavenou loď. Poté se nahlásíme na dispečink záchranné služby a dalších jednotek na přehradě, že s námi mohou počítat. Následně čekáme na tísňová volání a až pětkrát denně děláme preventivní objížďky na člunu kolem pláží. Na nich vždy vysadíme takzvaného chodce, který je obejde a kontroluje, zda nevidí někoho zraněného. Zároveň sledujeme hladinu, jestli se tam někdo nedostal do problémů. V sedm hodin večer končí naše služba a sbalíme vybavení z lodi. Většinou ale zůstáváme na základně i v noci. 

Stává se často, že vyjíždíte v noci?

Zažil jsem několik nočních zásahů. Většinou byly spojené s hledáním někoho, kdo nepřišel včas domů a všechny měly šťastný konec. Hledaný si šel třeba zaplavat. Lidé pak nahlásili, že leží na pláži opuštěné věci, přestože je už tma. 

Vyžadují noční zásahy speciální vybavení?

Musíme mít silné halogeny a mít dobře secvičené, kdo bere jaký materiál a jakou zastává pozici. 

Jaký je váš nejsilnější zážitek ze služby?

Minulý týden jsem zasahoval při hledání muže, který zůstal při plavání pod vodou. Po našem příjezdu byl tonoucí pod vodou a znali jsme pouze přibližné místo. Muže jsme spolu s dalšími složkami lokalizovali a předali do péče zdravotníků. Bohužel byl tonoucí pod vodou příliš dlouho. 

Jak postupujete při záchraně pod hladinou?

Pro tyto případy vozíme na lodi základní potápěčské vybavení. Nejprve zjistíme od svědků přibližnou polohu tonoucího a pak tvoříme rojnici. Seřadíme se vedle sebe, na povel se zanoříme, uděláme několik temp, vynoříme se, srovnáme a pokračujeme, než prohledáme vytyčenou oblast. 

Ondřej Brunn
∙ Narodil se 16. března 1994.
∙ Studuje Vysoké učení technické v Brně. Letos získal bakalářský titul v oboru fyzikální inženýrství a nanotechnologie.
∙ Ve Vodní záchranné službě Brno-město pracuje jako dobrovolník šest let.
∙ Ve volném čase se rád věnuje plavání, jízdě na horském i silničním kole.

Jak často zachraňujete lidi v ohrožení života?

Naštěstí je většina zásahů jen kvůli drobnějším úrazům. Řešíme jich zhruba sto za sezonu. Vážná poranění jsou v řádu jednotek až desítek. 

Vyžadují vážné situace speciální psychickou přípravu?

Kdo slouží, je připravený na všechny možnosti a podává kvalitní výkon. Nad zásahem začneme obvykle přemýšlet až zpětně. Vždy je ale potřeba si u tragických situací uvědomit, jaké jsme měli informace, vybavení a jestli jsme udělali pro záchranu všechno, co bylo v našich silách. 

S jakými úrazy se setkáváte nejčastěji?

Většinou zasahujeme na plážích, jako zdravotníci. Například když někdo spadne z kola nebo jej píchne hmyz. Časté jsou v horku i kolapsy z přehřátí. Lidé u vody málo pijí, poté mohou být dehydratovaní a kolabují, nebo dostanou snadno úžeh či úpal. 

Jaké úrazy nejčastěji řešíte ve vodě?

Jejich nejčastější příčinou je alkohol, s nímž se lidé snadno dostávají do různých problémů. Ať už vypadávají z plavidel nebo třeba smíchají alkohol a léky. 

Jsou podle vás lidé při koupání obezřetnější než dříve?

Obecně platí, že je čím dál více úrazů kvůli bezohlednému chování. Házení míčem ve vodě, kohoutí zápasy a podobně. 

U kolika případů týdně zasahujete?

Počet našich výjezdů se odvíjí od počasí. Když je hezky, vyjíždíme i k deseti zásahům za týden.

Jak vypadá váš obvyklý výjezd?

Přijmeme tísňový hovor, zapíšeme si základní údaje a vyjíždíme. Příjezdová doba záleží na vzdálenosti. Na laguně jsme schopní dojet kamkoliv do dvou minut, pokud je náš člun připravený venku. Základna je zhruba v polovině laguny, což je výhodná pozice. Poté je důležité navázat se zraněným nebo svědky kontakt. Na lodi máme majáky, lidé nás tedy z dálky vidí a mávají na nás. Když se jedná o větší úraz, spolupracujeme se zdravotníky. 

Brunnovy čtyři letní nej
∙ Nejoblíbenější letní aktivita: Plavání ve volné vodě. Nejlépe v přírodních vodních plochách.
∙ Nejoblíbenější letní nápoj: Moc mi teď chutná malinovka. Oblíbil jsem si ji od loňského roku, kdy jsem sjížděl Sázavu a čepovali ji tam.
∙ Nejhezčí dovolená života: Okružní výlet po Pobaltí, kde jsem trávil zhruba deset dní. Byl to zajímavý výlet po přírodě i památkách.
∙ Co mi v létě nejvíc vadí: Dusno ve městě. V létě jsem ale většinou spokojený.

Na přehradě je spousta nových sportů. Které jsou podle vás nejrizikovější?

Lidé na přehradě většinou sportují v klubech a jedná se o sportovce, kteří na vodě vyrostli. Provoz na přehradě se ale hodně zhušťuje. Přibývají paddleboardy, wakeboardy a další aktivity, při nichž může nastat problém třeba s vyhýbáním lodí. Nicméně u žádného sportu nezasahujeme více než při jiném. Je důležité, aby sportovci i plavci dávali pozor a byli dobře viditelní.

 Jsou lidé schopní poskytnout kvalitní první pomoc, než přijedete?

Často se nám stává, že když přijedeme, starají se už o zraněného jeho blízcí nebo svědci, pokud znají první pomoc. Úloha prvotního zachránce je důležitá, protože na místě většinou nemůžeme být ihned.

 Vaše krizová linka, na níž se vám lidé dovolají, je 7PREHRADA. Co to znamená?

Jde o pomůcku, aby se číslo dobře pamatovalo. Na mobilu zmáčknou volající sedmičku a následně tlačítka, na nichž se nachází další písmena ze slova přehrada. Tedy 7 a 77 347 232.

Na přehradě zajišťujete bezpečnost také při různých akcích, jako jsou třeba dračí lodě. Bývají náročné?

Jsme v podstatě u všech akcí, na úrazech při nich má velký podíl alkohol. Poměrně hodně zasahujeme při ohňostrojích. V terénu mezi návštěvníky máme několik zdravotnických hlídek. Dříve to bývaly hlavně šarvátky a jejich následky, poslední dobou se ale situace uklidňuje. Teď jde spíš o náhodné úrazy, pády a podobně.

Autor: Markéta Chumchalová

9.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kvakoš noční.

Ochranáři upravují Lednické rybníky. Pro volavky a další vzácné ptáky

Osm jednotek hasičů bojovalo v noci na pátek s požárem starého domu u náměstí ve Vranově nad Dyjí.
7

Vyhořelý mlýn ve Vranově chtějí majitelé vyškrtnout ze seznamu památek

Kde je bezpečno a kde se dobře dýchá? Mapa najde ideální bydlení v Brně

Brno /FOTOGALERIE/ – Když se chtěl přestěhovat z kolejí do podnájmu, nebyl si jistý, zda vůbec dokáže najít vhodné bydlení. Nakonec jednadvacetiletý Petr Modrovič našel byt poblíž parku pod Špilberkem. Teď by mu se stěhováním poradila nová webová aplikace, kterou ve své diplomové práci vymyslel student Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Mikuláš Muroň. Jeho interaktivní mapa totiž určí, kde se v Brně bydlí nejlépe.

Domov důchodců rozšíří o další byty. Za miliony

Velké Pavlovice – Čtyři jednopokojové byty, stejný počet dvoupokojových, garáže a sklad. O to vše se v následujících měsících rozšíří domov důchodců ve Velkých Pavlovicích. Dělníci už v ulici Bří Mrštíků dělají terénní úpravy a výkopové práce. Práce tam mají skončit v říjnu příštího roku.

NAŠI PRVŇÁČCI: představujeme školáky ze ZŠ Komenského v Hustopečích

Břeclavsko – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků z Břeclavska. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Lidé zazimovávají chaty. Musí dbát na důkladné zabezpečení

Jižní Morava - S podzimem pomalu končí chatařská sezona a začíná období, které je rájem pro zloděje. V období od konce prázdnin do Vánoc je evidováno nejvíce vloupání do rekreačních a zahrádkářských objektů. „Zimní měsíce patří z hlediska majetkové trestné činnosti zejména v zahrádkářských koloniích k rizikovým,“ varuje břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení