Na gymnáziu v Elgartově ulici v Brně nezvládli maturitní zkoušku čtyři žáci, a to z čtyřiadevadesáti. „O český jazyk šlo ve dvou případech. Setkali jsme se ale s tím, že studentka, která naši školu několikrát reprezentovala v českém jazyce, dostala za svou slohovou práci za tři. Naši češtináři s hodnocením nesouhlasili,“ popsala ředitelka školy Petra Šperková.

Právě na slohovou práci z českého jazyka si letos stěžovalo nejvíce studentů. „Nebylo to spravedlivé. Přestože měli někteří spolužáci z didaktického testu i ústní zkoušky za jedna, ze slohu od hodnotitelů dostávaly čtyřky. Pak nám ani neřekli, kde jsme udělali chybu. Napsali jen nicneříkající komentář,“ popsala maturantka z brněnské střední školy, která si nepřála uvést své jméno.

Problém byl i s výběrem tématu ke slohu, ze kterých se údajně dalo vybrat jen těžko. Objevil se mezi nimi kupříkladu referát z národního obrození či charakteristika literární postavy ženy zkoušené osudem. Proti výsledkům písemné práce z češtiny se letos odvolalo 1062 studentů z dvou a půl tisíc všech, kteří neuspěli. Celkově zkoušku v České republice skládalo přes sedmašedesát tisíc žáků.

Opravování slohů by se podle ředitele Střední průmyslové školy stavební v Kudelově ulici v Brně Pavla Sáňky mělo vrátit do rukou učitelů konkrétních škol. „Hodnotitelé v Cermatu studenty známkují přísně. Neznají poměry na škole a ani jednotlivé studenty, takže opravují v podstatě naslepo,“ komentoval ředitel. Ze 117 čtvrťáků na jeho škole z češtiny neuspělo jedenáct.

Ilustrační foto.
Auta vjíždějí mezi děti. Školáky na Bakalově nábřeží ohrožuje vyhýbání řidičů

Podle vedoucího referátu vnějších vztahů Cermatu Jana Pohanky je hlavní důvod pro centrální hodnocení slohových prací ten, že svěření textů do rukou učitelů kmenových škol není dostatečně objektivní. „Svědčí o tom nárůst písemných prací, které tito učitelé ohodnotili nejnižším možným bodovým hodnocením. Žákům tak uměle přidají bod, aby ještě uspěl a nemusel opakovat,“ vysvětlil Pohanka.

Slohové práce z češtiny se bál i letošní úspěšný maturant z brněnského Biskupského gymnázia Michal Veselý. „Nakonec mi jedno z témat ale sedlo a získal jsem osmdesát procent. Mnohem těžší oproti minulým letům mi přišel didaktický test z češtiny,“ popsal své dojmy student.

Letos u didaktického testu z českého jazyka neuspělo 612 jihomoravských středoškoláků z 6827, tedy zhruba devět procent. U obávané a zatím nepovinné maturity z matematiky šlo o zhruba jednadvacet procent, u angličtiny šest procent.

Na Střední škole umění a designu v Husově ulici odmaturovalo devětapadesát studentů. „Zbylých třináct státní zkoušku nezvládlo. Z češtiny nám neodmaturovalo pět lidí,“ upřesnil zástupce ředitele školy Radovan Zach. Výraznější problém podle něj studenti s žádným předmětem neměli.

Vinařská soutěž TOP77 vín.
Začala jedna z největších vinařských soutěží. Hodnotitelé hledají TOP77 vín

Nepříjemné pro žáky bylo zejména čekání na hodnocení částí maturit, některé z nich totiž přišly až večer před další zkouškou, anebo tentýž den ráno. „Žáci z toho jsou pak velmi nervózní a může je to rozhodit,“ okomentoval zástupce ředitele Střední školy stavebních řemesel v Brně-Bosonohách Zdeněk Měřinský. Úspěšných tam bylo u letošních státních maturit patnáct studentů z dvaadvaceti, čtyři uspěli s vyznamenáním.