V boji za samostatnost Oblekovičtí opakovaně poukazují na to, že Znojmo na ně při rozdělování peněz zapomíná. „Dlouhé roky jsme na okraji zájmu. Je potřeba, aby se o Oblekovice někdo skutečně zajímal,“ poznamenal člen komise a přípravného výboru Zbyněk Profota.

Společně s ostatními obyvateli městské části poukazuje na chybějící chodníky či veřejné osvětlení. Lidé volají také po přeložení trasy obchvatu či rekonstrukci kulturního domu.

Před jedenácti lety vyhrála boj za samostatnost Ladná na Břeclavsku. Starostka Renáta Priesterrathová míní, že vždycky je výhodnější a pohodlnější hospodaření se svými vlastními penězi. Odtržení Ladné od Břeclavi nelituje. „Město totiž nikdy nerozdělí peníze tak, jak to udělá sama obec. Máme zhruba 1200 obyvatel a dvacetimilionový rozpočet,“ podotkla Priesterrathová.

Dodala, že během let i někteří lidé, kteří byli proti osamostatnění, došli k tomu, že tehdejší rozhodnutí bylo správné.

Bývalý starosta Břeclavi Dymo Piškula, který vedl radnici v době ladenského referenda, přirovnal vztah Břeclavi a Ladné k špatnému partnerskému svazku. „Když manželství nefunguje, nemá cenu, aby bylo pohromadě,“ glosoval před časem Piškula.

Odtržení Ladné nepovažoval za významnou ztrátu. „Každý starosta Břeclavi musí dělat maximum pro to, aby všechny městské části byly spokojené. Jen takové město bude šťastné. Nesmíme zapomínat na historický vznik města. Jde o čtyři spojené obce,“ připomněl Piškula vývoj Břeclavi.

Břeclav se s Ladnou po rozdělení soudila o miliony korun, spor nakonec skončil mimosoudním vyrovnáním. Po Ladné nebude vymáhat osmimilionový dluh a Ladná zase po Břeclavi nebude chtít akcie za šest milionů v městských podnicích.

Městská část Oblekovice
- má 1240 obyvatel a součástí Znojma je posledních čtyřicet let. Podle přípravného výboru by samostatné Oblekovice mohly hospodařit s částkou patnáct milionů korun. Za posledních sedm let město do této části investovalo průměrně 1,3 miliony korun ročně, loni pouze 180 tisíc korun.

Podle starosty Znojma Vlastimila Gabrhela by část současných problémů mohla souviset se špatně fungující komisí pro městskou část. „Některým připomínkám město již nyní vyhovělo. Mám na mysli například posílení ranního autobusu pro školáky,“ upozornil Gabrhel.

Podle Zbyňka Profoty na nevyhovující ranní autobusové spojení Oblekovičtí upozorňovali již před dvěma lety.

Starosta Znojma přislíbil, že postupně se dočkají řešení i další požadavky, včetně těch na opravy silnic či budování chybějících chodníků. Poukázal, že případné osamostatnění Oblekovic je komplikované právě kvůli odtržení dalších městských částí, Načeratic a Derflic, které by zůstaly zcela mimo znojemský katastr. „Náš názor potvrdilo o ministerstvo vnitra. V tomto smyslu budu také oslovovat jednotlivé zastupitele. Já rozhodně s referendem souhlasit nebudu,“ vzkázal znojemský starosta Gabrhel.

Znojmo má osm městských částí, Oblekovice jsou počtem obyvatel druhou největší částí.

Historicky bylo ale Znojmo mnohem větší. Během posledních pětadvaceti let přišlo o čtyři velké městské části. Hned po sametové revoluci se odtrhly Kuchařovice. Vesnice s necelou tisícovkou obyvatel hospodaří nyní ročně s jedenácti miliony korun. Kuchařovice následoval Nový Šaldorf, Dobšice a Suchohrdly. Také v okolních regionech byli lidé nespokojení s tím, že žijí v opomíjené části města.