V osudnou dobu pracovala obžalovaná jako ekonomka ve firmě Petra Molčíka ve Valticích na Břeclavsku. Peníze, které z účtu zmizely těsně před výplatami, poslala do zahraničí. „Nejprve tvrdila, že jí k převodu dal příkaz majitel firmy Molčík. Aby dokázala, že mluví pravdu, požádala o telekomunikační výpis. Z něj však bylo patrné, že to lže," sdělil státní zástupce Petr Mazálek. Obžalovaná proto změnila výpověď a začala tvrdit, že jí příkaz dal známý Libor Kužel. Ten převedené peníze z účtu vybral a použil je pro vlastní potřebu.

Tomečková se hájila tím, že z peněz neměla žádný prospěch. „Pokud půjdu do vězení, hrozí mi likvidační situace," vypověděla. Podle Mazálka obžalovaná provedla převod s rozmyslem a zneužila svoji funkci ve firmě. „Za polehčující okolnost považuji, že nebyla dosud trestně stíhaná. Vina byla jednoznačně prokázaná na základě výpovědi svědků i listinných důkazů, proto navrhuji trest odnětí svobody pět let," vysvětlil státní zástupce. Ženě navrhl sazbu na samé spodní hranici, hrozilo jí až deset let.

Obhájce Miloslav Petržela požadoval, aby byla Tomečková zcela zproštěna obžaloby. „Trest, který navrhuje Mazálek, je zcela nepřiměřený. Klientka převod provedla v rozrušení, protože byla vydíraná," upozorňoval Petržela. U soudu dříve vypovídali svědci, kteří tvrdili, že byla skutečně vydíraná. „Když Tomečkové někdo volal a vyhrožoval jí, tak to slyšel i Molčík," připomněl Petržela. Podle soudce se nedokázalo potvrdit, jestli jsou výpovědi pravdivé. Státní zástupce Mazálek považoval tvrzení o vyhrožování únosem její dcery za smyšlené. Také trval na tom, aby Tomečková spolu s Kuželem uhradili vzniklou škodu. K jeho návrhu se soudce přiklonil a oběma přikázal splatit škodu přesahující pět milionů korun.

Kužel od soudu před dvěmi lety odešel s šestiletým trestem ve věznici v Kuřimi na Brněnsku. Odsouzený měl však od začátku jasnou představu, proč k převodu došlo. „Bylo to připravené. Molčík potřeboval vyrobit obětní beránky. Mě a Tomečkovou. Sám je zodpovědný za odeslání těch peněz," vypověděl tehdy Kužel. Zároveň dodal, že tím jen zaplatil svůj vlastní dluh. „O žádné peníze vlastně nepřišel. Jeho firma měla velké problémy, topil se v dluzích. On sám byl v psychickém rozkladu a nejednal férově," bránil se.

Podle státního zástupce Mazálka byl převod sumy pro firmu likvidační. Dva měsíce po zpronevěření peněz dala z firmy výpověď půlka zaměstnanců. Druhá skončila v listopadu 2009. O pár měsíců později upadla společnost do platební neschopnosti. „Prací v této firmě někteří její zaměstnanci strávili půlku života," podotkl tehdy u soudu svědek.

Bývalá mzdová účetní u soudu tvrdila, že Tomečková měla k bankovním účtům snadný přístup. „Podpisové právo měla spolu s majitelem firmy Molčíkem," řekla žena. Vzpomněla si také na to, jak se podívala na účet a tak nebyly žádné peníze. „Někdo je odeslal do jiné banky," uvedla bývalá účetní.

V části areálu pokračuje původní výroba, znovu ji řídí Molčík, ovšem pod hlavičkou nové firmy.

Státní zástupce i obhájce si ponechali lhůtu na odvolání.