Cílem setkání bylo společně prodiskutovat a najít možná řešení pro složitou dopravní situaci města, kterému citelně chybí obchvat. A také druhá silniční spojka mezi centrem a městskou částí Poštorná. Jedním 
z pozvaných hostů byl ředitel jihomoravských policistů Leoš Tržil, který v Břeclavi v polovině devadesátých let vymýšlel ve spolupráci s dalšími lidmi první cyklopruhy. „Kdysi vznikla studie na zajištění průjezdnosti městem. Řada věcí tam však byla opomenutá," neskrýval Tržil.

Upozornil zároveň na fakt, že do Břeclavi jezdí lidé z okolních obcí na úřady. „Pak se bavme o vybudování záchytných parkovišť a podobně. Města se dnes obecně vyvíjí jinak než před pěti lety. Nynější strategický plán může být třeba za dva roky neplatný. Velice těžce se naplňuje. Musí se sladit prostor pro auta, chodce a cyklisty. Není možné zvýhodňovat některou skupinu. Řešení jsou, ale ne vždy budou všem vyhovovat," nechal se slyšet policejní šéf.

Kolo místo auta

Skloubení zájmů všech uživatelů silnice vidí jako řešení 
i břeclavský starosta Pavel Dominik. „Bude těžké tyto protichůdné zájmy skloubit, ale věřím, že je to možné. Musíme se prostě vypořádat s tím, že v současnosti je na silnicích mnohem více aut než dříve," zdůraznil Dominik.

Zazněly rovněž připomínky 
k vybudování nových cyklostezek, které by mohly být pro část lidí alternativou. „Když budou cyklistické cesty dobré, tak proč by lidé nejezdili na kole? Pokud chceme uvolnit břeclavské dopravě, tak musíme chodit pěšky a jezdit na kole, ale po cestách, které jsou bezpečné a opravené," ozval se Jiří Mach z břeclavského dopravního inspektorátu.

Projekt oddělených cyklostezek se v Břeclavi objevil podle Tržila již někdy v letech 1992 až 1993. „Když se ale na to díváme dnes, připomíná to skoro spleť dálničních křižovatek. Cyklisté by na ně nikdy nevjeli," okomentoval původní plány policejní ředitel.

Cyklokoordinátor Martínek poukázal na to, že je jen na lidech, zda děti povezou do školy půl kilometru autem, nebo zvolí raději kolo či chůzi. Jeho slova byla v břeclavské knihovně, kde se beseda uskutečnila, odměněná potleskem. „Každý by měl začít sám u sebe. Znám spoustu lidí, kteří 
z centra Břeclavi dojíždějí do firem na periferii města nebo na nákupy autem. Dopravě bychom dokázali odlehčit, stačí začít u sebe," souhlasil také jeden ze zúčastněných Břeclavanů Jan Pěček.

Besedy chtějí Mladí a Neklidní opakovat každé dva měsíce. „Témata se budou lišit. Chceme ukázat, jak velkou hodnotu má spolupráce místních politických sdružení 
s odborníky a veřejností," uvedl garant projektu Tváře Břeclavi Petr Škoda.