Čip má jen každý desátý pes. Po majitelích pátrají útulky i přes sociální sítě

Černá je s kolegy pro čipování hlavně kvůli opakovanému problému, kdo zaplatí náklady spojené s péčí o zvířata v útulcích. Čip má určit vlastníka zvířete. „Starostové potvrdili, že náklady jdou až do desítek tisíc korun ročně. Navíc mnohdy převyšují sumu, která do obecních pokladen přiteče z povinného poplatku za psa,“ upozornila Černá.

Například v Břeclavi platí majitel za psa pět set korun ročně. „Vlastník, který psa očipuje, je na jeden rok osvobozený od poplatku,“ připomněl mluvčí Břeclavi Jiří Holobrádek. I tak mluví o malém počtu zájemců.

Malé zlepšení ale po schválení novely zaznamenal veterinář Zdeněk Blažek z Velkých Pavlovic. „Poté, co se lidé dozvěděli, že bude čipování povinné, tak začali víc chodit. Dříve o čip měli zájem především ti, kdo vlastnili psa s rodokmenem,“ podotkl Blažek.

Problémy s absencí čipů řeší denně také Lenka Malinovská z útulku v Bulharech. „Záměr je dobrý, ale stejně bude dál záviset na lidech, jestli povinnost opravdu dodrží. Pak je tady ale další problém. Mnohokrát se mi stalo, že i když jsem do útulku dostala psy s čipem, tak jsem majitele nedohledala,“ řekla vedoucí útulku.

Mikulov zakázal ohňostroje po desáté hodině večer. Výjimku dostal jen novoroční

Jeden z důvodů je podle Malinovské množství registrů, které v České republice fungují. Jejich sjednocení novela už neřeší. „Jenom já zkouším vždycky čtyři různé registry,“ zmínila žena.

Podle provozních útulku se také stává, že pes má čip, ale není v registru. V takových případech využívají například břeclavští strážníci sociální sítě.

„Čipování nám usnadňuje práci, ale naprostá většina zvířat, která odchytneme, čip nemá. Vždy až tak každý desátý pes. Proto hledáme majitele i přes sociální sítě. Zveřejníme fotku zvířete a často se díky sdílení příspěvku majitel najde,“ pochvaloval si postup mluvčí strážníků Zdeněk Novák.

Ovce místo sekaček: pomáhají přírodě a šetří peníze, ročně až sto tisíc korun