„Vůbec jsme netušili, že vydal básně. Když tatínek zemřel, některých věcí jsme se museli zbavit, protože jich byly plné skříně. A tam jsme našli také jeho sbírku,“ popisuje náhodný objev Ciprysova dcera Milena Pěčková.

Jan Ciprys se narodil v Kosticích před čtyřiasedmdesáti lety v rodině sedláře. V jeho osmi letech se přestěhovali do Lanžhota. V úvodu sbírky napsal: „Byl jsem jako jiní kluci, snad poněkud křehčí, proto jsem nevyhledával klukovských bitek, ale tíhnul jsem víc duchovnu.“

Křehká a dobrá povaha se odráží také v jeho verších a obrazech, kterých rodina vlastní asi třicet. „Malovat se učil až po vojně. Chtěli bychom uspořádat výstavu jeho obrazů. Byla by to hezká vzpomínka na něj,“ myslí si dcera Milena.

Jak říká, tatínek si dával velmi záležet, aby byl vždy skvěle upravený. „Doma měl sto dvacet košil s krátkým rukávem, osmdesát s dlouhým. Na každou slávu musel mít nové šaty, staré by si neoblékl,“ dodává nostalgicky.

Jan Ciprys svými články o fotbale léta přispíval do sportovní rubriky týdeníku Nový život. „Velmi ho to bavilo, u fotbalu vyrůstal. Pokaždé říkal, jak rád do redakce chodí,“ vzpomíná na otcova slova Milena.

Ciprys zemřel šestnáctého října. „Dvacátého července ho odvezli do nemocnice. Přitom ještě týden předtím jezdil na kole a na Pohansku a v lužních lesích se opaloval a maloval,“ dodává s hořkostí v hlase dcera.